Leží-li kočka v únoru na slunci, jistě v březnu poleze za kamna. Když únor vodu spustí, březen ji ledem zahustí. Tyto pranostiky se sice letošního únoru asi týkat nebudou, ale jeden nikdy neví. V dnešním článku se podíváme na to, které práce nás mohou vyhnat ven uz pohodlí našich domovů a které rostliny se začínají po zimě probouzet k životu.
První barevné květy
V druhé polovině měsíce, když už mrazy nebývají tak silné, začnou z půdy vystrkovat "hlavičky" cibuloviny, pokud je máte vysázené. Z těch známých se jistě těšíme na sněženky (Galanthus nivalis), bledule (Leucojum vernum), puškinie (Puschkinia) a talovín zimní (Eranthis hyemalis). Z trvalek pak obdivujeme sasanku půvabnou (Anemone blanda).
Sasanka: Únor v zahradě; foto: Freefoto.com
Začínají kvést okrasné dřeviny
Oběvují se první květy pěnišníku sibiřského (Rhododendron dauricum), který pokvete až do března. Fialové květy jsou velké zhruba 4 cm a v květenství se vyskytují se po dvou až třech. Svou krásu předvádí také čínský druh zimolezu, a to zimolez nejvonnější (Lonicera fragrantissima). Květy se objevují od ledna do dubna, mají krémovou barvu a jsou typické svou omamnou vůní.
Rododendron: Únor v zahradě; foto: Freefoto.com
Zeleninová zahrada
Pro ty, kdo mají vysazenou ozimou cibuli, růžičkovou kapustu, nebo špenát či cibuli sečku, nastává čas sklizně. Nadešel také čas na předpěstování sazenic. Tím získáme kvalitní materiál pro pozdější výsadbu. Výséváme rajčata, papriku, raný salát, letní pór a z koření bazalku či majoránku. Předpěstovat můžeme také brambory. Připravíme záhony na pozdější výsadbu. Záhony zryjeme a vyhnojíme, pokud to počasí dovolí. Přihnojíme půdu i ve sklenících a fóliovnících. Kompost překopeme a připravíme na jarní přihnojování.
Ovocná zahrada
V únoru provádíme řez ovocných dřevin u jadrovin a bobulovin - angreštu, rybízu, či borůvek. Peckoviny řežeme v době vegetace - červenec, srpen. Skořápkoviny pak od pozdního jara do začátku léta a pak až v červenci. Problematiku řezu ovocných i okrasných dřevin probereme v jednom z následujících článků. Výhony infikované houbovými chorobami, nebo výhony napadené škůdci, a to se netýká jen těchto drobných bobulovin, okamžitě spálíme. Tím zabraňujme jejich dalšímu možnému šíření z kompostu, kde by jinak odpad směřoval.
Krokusy: Únor v zahradě; foto: Freefoto.com
Další práce k dobru
Do zmrzlé půdy, či na tající sníh v teplejších dnech můžeme aplikovat hnojivo, které se při tání bude rozpouštět a přihnojovat jak záhony, tak trávník. Pravidelně kontrolujeme uskladněné zásoby ovoce a zeleniny a případně odstraňujeme napadené plody. Vhodné je také zkontorlovat a opravit poškozené nářadí. Pokud patříte k nešťastníkům, které trápí krtek, nezoufejte. Všechno zlé je k něčemu dobré. Krtek totiž půdu vyhrabává z podpovrchu půdy, tedy relativně bohatou na živiny. Kopečky sesbírejte a krásnou, kyprou zeminu použijte třeba na výsev zmíněné zeleniny.
Prevence proti rozmnožení škůdců
V bezmrazém počasí oplachujeme prudkým proudem vody kmeny a hrubé větve stromů, které poskytují úkryt přezimujícím larvám škůdců. Pokud máte problémy s mšicemi, je čas na chemický postřik. Nejvíce vajíček se vyskytuje na koncích letorostů napadených rostlin.
Sněženky: Únor v zahradě; foto: Freefoto.com
Péče o trávník
V prvé řadě, bychom na trávník neměli vůbec stoupat, pokud teploměr ukazuje pod nulu. Promrzlá stébla pod nohama praskají a mohou se vytvářet holá místa. Po odeznění mrazů můžeme trávník prosypat kompostem, případně přihnojit vhodným hnojivem. Po roztání sněhu se možná objeví poškození způsobené plísní sněžnou (Fusarium nivale). Tato plíseň vytváří bílé až narůžověle kruhy. Objeví se, když včas neodstraníme organické zbytky po sečích, když je půda příůliš utužená, či při nadbytku dusíku na podzim. Pokud se tato plíseň u vás projeví, vyhrabeme odumřelou hmotu a přehnojíme ledkem amonným s vápencem, či ledkem vápenatým. Pokud je napadení rozšířenější, použijeme vhodný fungicidní přípravek.
