Kategorie

Tepelné izolace mají význam pro celý dům

Na správném výběru tepelné izolace závisí celá stavba. Pro jakýkoli účel existuje vhodný typ tepelné izolace, volit můžete podle ceny i materiálu.
 

Základní druhy tepelných izolací

V prvopočátcích budování lidských obydlí se jako tepelná izolace využívaly přírodní suroviny – nejdostupnější bylo seno, lišejníky a sláma. Teprve druhá polovina minulého století pak nabídla v široké míře plasty, které dnes patří nejrozšířenějším materiálům pro tepelnou izolaci. Nejdůležitější funkcí tepelných izolací je vybudování bariéry proti vniknutí či úniku tepla všemi částmi stavby, tedy stěnami, podlahou, stropem či střechou. Někdy ovšem mohou fungovat i jako izolace akustické. Velmi důležité je pečlivé provedení práce. Očekávaný efekt a funkčnost tepelné izolace ovšem přinese jen odpovídající typ. Rozhodně není dobré vybírat ten nejlevnější, vždy se vyplatí porovnat přednosti a zápory vzhledem k ceně. Výsledek závisí zásadní měrou také na perfektním provedení. V každém případě by měla být základní vlastností všech tepelných izolací co nejnižší tepelná vodivost.

Tepelné izolace z pěnových plastů

K pěnovým izolačním materiálům patří polystyreny, polyuretany, PVC, PE, kaučuk, pěnové sklo a pryskyřice, nejběžnějším z nich je ale expandovaný pěnový polystyren (EPS). Součinitel tepelné vodivosti se pro typ EPS 100 pohybuje od λd = 0,037 W/m.K. Na plášť domu se pouze lepí, případně lze lepidlo kombinovat s mechanickým kotvením. EPS se používá i jako kročejová izolace, neodolává však dlouhodobé vlhkosti. Obsahuje retardéry hoření, které zajišťují samozhášivost, a patří k nejlevnějším tepleným izolacím. Extrudovaný polystyren (XPS) je pevný, odolává vlhkosti, ale je třeba ho chránit před UV zářením. Extrudovaný polystyren (XPS) najdeme nejčastěji ve formě desek s polodrážkou nebo hranou a používá se zejména při izolaci soklů, základových desek nebo naopak ve skladbě střech s obráceným pořadím vrstev. Má uzavřené póry, je proto odolný proti vlhkosti. Je také pevný, neodolává však UV záření. I tento typ obsahuje zpomalovače hoření. Časté je také používání pěnového polyuretanu (PUR), ve stavebnictví je využíván ve formě tvrdé pěny. Předností je velmi nízký součinitel tepelné vodivosti (λd < 0,025 W/m.K). Může být opatřen minerálním rounem nebo alu-fólií, bývá také kombinován s EPS. Neodolává UV záření.

Novinky v tepelných izolacích

Pěnové sklo patří v tomto sortimentu zatím k novinkám. Vyrábí se z rozemletého aluminio-silikátového skla, které je smícháno s jemným uhlíkovým prachem a roztaveno. Vzniklý produkt obsahuje malé bublinky a díky této struktuře je hmota nejen zcela parotěsná, ale i nehořlavá. Pěnové sklo se zatím využívá v energeticky úsporných či pasivních domech, a to především pro izolaci spodní stavby a přerušení tepelných mostů, například u paty nosných stěn. Širokému použití brání zatím vysoká cena.

Nejen tepelná izolace, ale také hydroizolace domu vyžaduje vaši pozornost. Více se o hydroizolacích dozvíte v našem předchozím článku.

Další novinkou je takzvaná vakuová tepelná izolace. Obvykle jde o panely obalené v metalizované fólii, jako plnivo je použita pyrogenní kyselina křemičitá. Součinitel tepelné vodivosti se udává λd = 0,004 W/m.K, ale při výpočtu se zohledňuje stárnutí materiálu a uvažuje se λd = 0,008 W/m.K. K izolaci stěny podle parametrů pasivního domu tak stačí panel široký pouze 60 milimetrů. Cena této tepelné izolace je zatím také velmi vysoká.

Izolace z nerostných materiálů

Minerální vlny se vyrábí tavením hornin, nejčastěji jde o čedič nebo křemen. Z čediče se vyrábí kamenná vlna, z křemene vlna skelná. Výsledný materiál je tepelně vytvrzen, ochlazen a nařezán, prodává se v deskách nebo rolích. Izolace z minerální vlny mají velmi dobrý poměr vlastností vzhledem k ceně. Předností je vysoký bod tání, a tedy odolnost vůči ohni, a současně nízký difúzní odpor. Tím vzniká vysoká paropropustnost, minerální vlnu lze proto využít v difúzně otevřených konstrukcích nebo u dvouplášťových střech.

Přírodní tepelné izolace: celulóza, konopí nebo sláma?

V oblasti tepelných izolací se ve stále větší míře obracíme zpět k přírodním materiálům, jejichž výroba není tak energeticky náročná a které už svou podstatou nezatěžují životní prostředí. Například recyklovaný novinový papír se využívá k výrobě celulózových tepelně-izolačních materiálů. Rozemletý novinový papír je smíchán s přídatnými látkami, které zajistí odolnost proti škůdcům, plísním, hnilobám a ohni.  V našich obchodech je najdeme pod obchodními názvy Isocel či Climatizer. Izolace je aplikována foukáním, snadno vyplní i obtížně dostupná místa a dutiny.  Zatím je tato izolace využívána především obecně v dřevostavbách a v pasivních domech. Tepelné izolace z konopí mají budoucnost. Konopí je jednou z nejčastěji využívaných technických rostlin, která roste mnohem rychleji než dřevo, nevyžaduje velkou péči a ošetřování chemickými látkami, při růstu navíc odbourává oxid uhličitý a nevyčerpává půdu. Z vláken se vyrábí tepelně-izolační desky, rouno nebo foukaná sypká izolace. Vlastnosti jsou srovnatelné s minerálními vlnami, jde ovšem o ekologičtější produkt. Při výrobě nejsou používána žádná lepidla. Historicky prověřeným tepelně-izolačním materiálem je také sláma, která dnes přichází ke slovu nejen jako součást zdících materiálů (nepálených cihel, hliněných omítek, jako střešní krytina), ale i jako tepelná izolace. Podstatnou nevýhodou je velmi nízká odolnost proti vlhkosti, je proto nutné ji chránit omítkou nebo obkladem. foto: Isover, E-staviva.net, Stavebniserver.com

ab
ab
ab
ab
ab