Závlahový systém se stává standardním vybavením zahrady. Doby, kdy si instalaci závlahového systému mohli dovolit jen ti nejbohatší, jsou pryč. Jedná se dokonce o investici s rychlou dobou návratnosti. Díky závlahovému systému šetříme nejenom náš drahocenný čas, ale také neméně cennou vodu.
Tvorbu zahrady můžeme svěřit profesionálům. Následná péče o zelenou plochu již ale zůstává na nás samotných. Aby zahrada působila dokonalým dojmem, neobejde se bez patřičné zálivky. Zalévání okrasného záhonku kropicí konví se sice může jevit jako romantická činnost, při zavlažování rozlehlého trávníku a okrasné zahrady jistě rádi přenecháme tuto činnost automatickému pomocníkovi.
Jak funguje zavlažovací systém
Automatický zavlažovací systém se skládá z potrubí, které je schováno v hloubce 25 – 30 cm pod zemí. Na systém potrubí jsou připojeny postřikovače, které jsou v době nečinnosti ukryty pod úrovní terénu, takže je možné zahradu nerušeně využívat. Při otevření přívodu vodu elektromagnetickými ventily jsou postřikovače vysunuty nad povrch a po ukončení zálivky se vrátí do podzemních pouzder.
Závlahové systémy bývají vybaveny čidly srážek a větru, čímž je zajištěno, že se systém nespustí, pokud to není třeba. Nedochází tak k přemokření půdy a ke zbytečnému zalévání. Automatický systém můžeme naprogramovat tak, aby spínal v časech, které jsme si předem zvolili. Vhodné je zalévání především v noci a brzy ráno, kdy není tak vysoký odpar vody a rostlinám to nezpůsobuje teplotní šok.
Základní prvky automatického zavlažovacího systému
- podzemní rozvody z plastových trubek
- různé typy postřikovačů
- elektromagnetické ventily
- ventilové šachty
- elektrorozvody
- ovládací jednotka
- čidla (větru, deště)
- filtrační zařízení
Realizace
O budování závlahového systému bychom měli začít přemýšlet již při stavbě domu. Můžeme si tak připravit např. prostupy v budovách, položit chráničky pro rozvody elektřiny a vody pod zpevněnými plochami apod. Před instalací závlahového systému musí být dokončena alespoň hrubá modelace terénu.
Po celé zahradě se navrhnou trasy, kudy povedou hadice. Ty budou umístěny alespoň 25 centimetrů pod zemí. Šířka výkopů záleží na způsobu, jakým jsou hloubeny. Pokud rýhy provádí speciální stroj, bývají většinou užší a hlubší a hadice se pokládají nad sebe. Jednotlivé větve se navzájem propojí a spojí s koncovými tryskami, čerpadlem a ventily.
Před zahrnutím výkopů je třeba provést tlakovou zkoušku a ověřit, zda při instalaci nedošlo v nějakých místech k poškození těsnosti potrubí.
Výkopy zahrnujeme zeminou ve stejném pořadí, jako jsme ji vykopávali, nejdříve nasypat hlušinu a nahoru ornici.
Podklady pro zpracování návrhu automatického závlahového systému:
· situační výkres pozemku v měřítku (z plánku by mělo být patrné, co se bude zavlažovat, kde budou chodníky, terasy, kde budou jaké výsadby a také kde se nachází zdroj vody a elektřina),
· druh a vydatnost vodního zdroje (pro zhotovení fungujícího systému je třeba brát v úvahu, jakým způsobem bude voda do systému dodávána),
· určení místa pro umístění ovládací jednotky (ideální je umístit jednotku například v garáži nebo v chodbě domu. Vzhledem k velikosti jednotky, která se pohybuje kolem 20 x 30 cm, je možné umístit ji i do venkovní fasády.)
Finanční náklady spojené s realizací
Náklady pro přípravu závlahového systému na plochu sto metrů čtverečních se pohybují od dvaceti do padesáti tisíc korun. Záleží na typu vybraného systému a použitého materiálu. Solidní firma by si neměla účtovat náklady za projekt, zaplatit bychom měli až samotnou realizaci. Než specializované firmě svěříme tento úkol, je vhodné s ní nejdříve sepsat smlouvu o dílo, která bude řešit veškeré detaily provedení a termíny zhotovení díla.