Několik posledních let je pro obyvatele mnoha bytových domů ve znamení převodů ze státního (obecního) do družstevního a osobního vlastnictví. Obvykle je při této příležitosti přerušen dlouhý polospánek správy budovy a obyvatelé si zařizují opravy fasády a zateplení. Bylo by hříchem nevyužít dotací, které na tyto účely poskytují evropské fondy prostřednictvím měst a obcí.
Leckterý obyvatel však začne mít už krátce po zateplení domu vyhraněný vztah k přírodě. Na čerstvě dokončené fasádě usedá strakapoud a zkusmo dlabe první dutinu… Je to ptáček pestrý, malebný, se svou pílí by se hodil i do bajky jako příklad pracovitosti, ale občané skřípou zuby.
Jak nám potvrdil znalec života živočichů ve městech, RNDr. Roman Zajíček z Agentury ochrany přírody a krajiny, strakapoudí píle je předmětem vzrušených debat na všech úrovních a ve všech zemích Evropské unie, neboť ptáka přirozeně neomezují hranice. Do polysterénu se dlabe stejně dobře v Belgii jako u nás. Škody jsou pozoru hodné.
Příčiny?
V posledních desetiletích přibývá ve městech ptáků, kteří tu dříve chyběli nebo se objevovali jen zřídka. Patří k nim také strakapoudi. Obvykle zaletují do zastavěných prostor z lesních nebo parkových porostů, kde mají větší klid k hnízdění. Dlabání je jejich hlavní životní náplň a zábava, takže to zkoušejí i jinde než na stromech a těžko jim to můžeme vyčítat. Žili v této krajině dříve než my, takže, objektivně vzato, my jsme ti vetřelci, že. Na druhé straně nám působí objektivní potíže!
Pokud pták zahnízdí ve stěně domu, mají přirozeně i jeho potomci tendenci hnízdit v nejbližším okolí a celý dům se může stát dosti nešťastným.
Když strakapoud dutinu v polystyrénu neosídlí, obvykle se do ní nastěhují vrabci. Na podzim nebo v zimě do ní naprší, stěna navlhne… dál netřeba nepokračovat.
Obrana?
V popsaném stadiu bohužel prakticky neexistuje. Snad jen kdyby celý vnější povrch stěn byl pokryt tvrdým pletivem z kovu nebo plastu. Ekonomicky i esteticky je to řešení problematické, zejména kdyby se mělo konat krátce po ukončení předchozích úprav.
Pokud už čtenáře napadlo ptáka zastřelit: nepomůže to. Přiletí jiný pták a bude mít radost, že střelec dostal pokutu.
RNDr. Zajíček opatrně a nezávazně uvažuje o využití nahrávek křiku krahujce. Ovšem jak a kdy spouštět křik dravce, to je technický oříšek.
Vylepení siluet dravců na okna nebo jejich zavěšení na římsy a okapy nepostačí. Strakapoudi jsou inteligentní tvorové. Rychle zjistí, že siluety nejsou aktivní a přestanou je brát na vědomí.
Je ovšem možné každý podzim pozvat specialisty na výškové práce a nechat díry zaplnit stavební pěnou. Znamená to ovšem každoroční výdaje.
Jediným systémovým řešením se nám zdá prevence: při opravách fasády a při zateplování domu uložit husté tvrdé pletivo už pod omítku. Pták několikerým ďobnutím zjistí, že tady se mu dařit nebude a letí na průzkum jinam. Doporučujeme tedy zajímat se o řešení už ve stadiu projektu úprav!
