Třetina obyvatel naší republiky žije v panelových domech. Navzdory tvrdé kritice v nedávných letech již dnes víme, že se tyto domy většinou nebudou bourat.
Navzdory prognózám není jejich stav tak tragický, nedochází ani k hromadnému odlivu středních vrstev jejich obyvatel. Panelové domy však mají své charakterické chyby, se kterými je třeba bojovat. Mezi ty nejpodstatnější patří právě ploché střechy, nebo plochy s nulovým spádem.
Ploché střechy jsou pro panelové domy zranitelným místem. Foto: Monika Herzigová
Plochá střecha, zásadní problém
Ploché střechy jsou tedy zásadním, nepříjemným nedostatkem panelových domů. Nelze jednoznačně říct, že všechny ploché střechy prokazují tytéž nedostatky. Záleží na období výstavby domu, pro jednotlivá období realizace jsou typická určitá konstrukční řešení. Každý podnik, který dům stavěl, měl také vlastní podnikové směrnice, podle kterých se řídil, což způsobuje, že domy ze stejného období ve stejné lokalitě mohou mít rozdílná technická řešení. Proto je důležité, než začneme se samotnou sanací střechy, nechat udělat racionální a ekonomický návrh sanačních opatření. Ten může být proveden pouze na základě podrobného průzkumu střešního pláště (včetně provedení sond) a tepelně technického, statického a korozního posouzení konstrukcí střechy. Sanace střechy provedená bez ohledu na tepelně technické vlastnosti stávající střechy je v lepším případě neekonomická, v horším případě může znamenat zhoršení některých existujících závad.
Nejčastější závady
Mezi nejčastější nedostatky patří zatékání pod vrstvu hydroizolace, což je způsobeno nevhodným použitím asfaltových pásů, nedostatečně kotvených, s minimální nebo žádnou údržbou. Dílo zkázy je posilováno nevyhovujícími spádovými poměry, které způsobují vznik hlubokých kaluží. Dále může být krytina poškozena nevhodným umístěním konstrukcí na střeše.
Další asfalt? Chyba!
Lidé v nejvyšších patrech panelových domů si často stěžují na zatékání do bytu. Tento pojem není zcela správný, v pravém slova smyslu se jedná o stékání zkondenzované vlhkosti. Řešením tedy není pokládání dalších vrstev asfaltových pásů, protože ty zhoršují difúzní poměry ve střeše.
Jak provést nápravu?
Komplexní sanační opatření obvykle zahrnuje alespoň:
1. tepelně technická opatření (dodatečné tepelné izolace, zakrytí tepelných mostů, opatření k vyloučení nebo omezení kondenzace ve střešním plášti), úpravu spádových poměrů střechy (vyloučení výskytu hlubokých louží),
2. návrh spolehlivého hydroizolačního systému, který je provedený s ohledem na výsledky posouzení střešního pláště a spádových poměrů, způsob stabilizace vůči účinkům sání větru, chemické a biologické zatížení střechy,
3. rekonstrukci nástaveb na střeše (zajištění funkce, vyloučení zatékání),
4. ochranu konstrukcí proti korozi,
5. rekonstrukci hromosvodu.
Před a po rekonstrukci
Při navrhování a provádění oprav střech nikdy nezapomeňte provést nezávislé komplexní posouzení stávajících konstrukcí, které bylo založené na poznatcích z provedených sond. Vytvořený návrh opatření musí respektovat konstrukční, materiálové, tepelně technické i statické aspekty.
V průběhu realizace opravy je nezbytná průběžná kontrola prováděných prací (všech zakrývaných vrstev) a po skončení opravy pravidelná údržba spočívající zejména v úklidu větrem nafoukaných nečistot a biologických zbytků a obnově ochranných nátěrů konstrukcí.
Na plochých střechách nalezneme řadu užitných konstrukcí jako jsou nástavby strojoven výtahů nebo základy ventilátorů. Foto: Monika Herzigová
