Jaká je úroveň stavebních prácí v České republice? Češi jsou sice proslaveni svými „zlatými českými ručičkami“, realita je však bohužel často zcela jiná. Dlouhodobě je poukazováno na nízkou kvalitu stavebních prací u nás. Za tím vším je řada důvodů, které tvoří začarovaný kruh, z něhož vede jen obtížně cesta ven.
Zatímco se dříve tradovalo, že řemeslo má zlaté dno, lidé se dnes řemeslu vyhýbají. Všechny vyspělé státy trápí nedostatek kvalifikovaných řemeslníků, které často nahrazují levnou prací dělníků z východu. Proč tato situace nastala a je možné ji ještě řešit.
Řemeslník versus dělník
Stavba je složena z celé řady dílčích procesů, které na sebe více či méně navazují. Dnes však tyto specializované činnosti neprovádějí řemeslníci, ale dělníci. Už při porovnání slov dělník a řemeslník je jasné, že dělník dělá, kdežto řemeslník ovládá řemeslo. O odborné způsobilosti některých pracovníků často nemůže být ani řeč a podle toho také vypadá kvalita odvedené práce.
Mladí obyvatelé ČR dnes většinou dávají přednost středním školám před studiem učňovských oborů, zároveň cena, za niž jsou odborníci ochotni pracovat, stále stoupá, a tak jsou zaměstnavatelé nuceni snahou držet mzdové náklady nízko hledat zaměstnance na východě Evropy. Většinou proto na stavbách, zvláště ve fázích vzniku hrubé konstrukce, kde ještě není třeba specializovaných znalostí a umu, slýcháme ukrajinštinu a ruštinu. Mnohdy se přitom jedná o velmi vzdělané lidi, kteří však s řemeslem nemají mnoho společného a všemu se teprve „za pochodu“ učí.
Nezájem o učňovské obory
V posledním desetiletí výrazně ubývá zájmu o učňovské obory. Je to paradox. Na trhu je permanentní nedostatek absolventů učňovských oborů, učiliště však pro nedostatek zájemců řady oborů zavírají. Žáci se raději hlásí přímo na střední školy s maturitou. Odborníci z praxe tvrdí, že absolventi stavebních škol řemeslo dělat neumějí. Jejich studium je více než na manuální práci zaměřeno na práci „od stolu“.
Má řemeslo zlaté dno?
Na stavební průmyslovky se často hlásí také studenti, kteří v podstatě o obor ani zájem nemají. Mnoho uchazečů se přihlásí právě na stavební školu prostě proto, že zde mají téměř jistotu přijetí. A než riskovat, že jejich přijímací zkoušky na gymnázium nedopadnou, raději volí jistotu. A i ti, kteří nějaký učňovský obor absolvují, často profesně zakotví ve zcela jiném odvětví. A důvod? Finanční.
Opravdu hrozí nedostatek řemeslníků v Česku?
Praxe se při studiu řemesla zanedbává a absolvent proto není zpočátku svému zaměstnavateli zrovna platným pracovníkem. Spoustu se toho musí naučit a i v tom, co zná se potřebuje zaučit. Plat, který mu v takové době mohou nabídnout ho pak zkrátka svou výší neomráčí. A tak spousta mladých skončí například u bezpečnostních agentur za příznivější peníz. Profesní perspektiva v osmnácti letech ustoupí před "nutností" trendy výdobytků, jimiž hýří trh. Na druhou stranu je fair říci, že jsme na tom s počty řemeslníků lépe nebo srovnatelně jako mnohé jiné evropské země, jen si tu lidé-klienti teprve zvykají na to, že i manuální práce něco stojí a řemeslník-odborník není zadarmo.
Developerské společnosti udávají směr
Většina velkých staveb, zejména ve městech, je realizována developerskými společnostmi. Právě ty se velmi často uchylují k dnešnímu trendu – zaměstnávání dělníků. Jejich hlavním cílem je minimalizace nákladů, bohužel často na úkor kvality. Řemeslník na podobných stavbách práci nachází stěží. Uplatnění nacházejí malé řemeslné firmy zejména u staveb prováděných svépomocí.
Časté chyby ze stavební praxe
Názory nových majitelů bytů a domů na kvalitu provedení stavby nejsou zcela pozitivní. Pokud si zaplatíme za nové bydlení, z počátku očekáváme, že vše bude perfektní. Postupem času je však třeba smířit se s faktem, že větším nebo menším estetickým vadám se prostě nevyhneme. Křivé kachličky v koupelně nebo nerovná omítka se berou téměř jako standard. To, že si objednáme skleněné dveře a poté v bytě objevíme dveře s výplní, jsou spíše úsměvné maličkosti.
Nejen estetická, ale i funkční pochybení
Horší je, pokud vady brání i funkčnosti stavby. Z praxe jsou známé případy, kdy například zárubně dveří byly tak zkřížené, že ani ty nejkvalitnější protipožární dveře nešly dovřít, aniž by nezůstávala mezera. Jindy se stalo, že první použití sprchového koutu bylo důvodem k vyplavení koupelny. Netěsnící odpad se možná zdá jako malá překážka, dostat se však vybetonovaným prostorem k vadnému místu, to není práce na pár minut.
Nejvíce vad na našich stavbách má na svědomí vlhkost a následné zavlhání. Zdrojem jsou srážky, vlhkost ze země nebo kondenzovaná vlhkost z vnitřního prostředí. Jedny z nejnebezpečnějších vad jsou vady pro mnohé laiky skryté, a to zejména problémy se statikou budovy a vnitřními sítěmi.
Jak chybám předcházet?
Většina vad plyne z chybně odvedené dělnické práce, některé chyby je však třeba hledat již v projektové dokumentaci. V první řadě je tedy důležité zvolit schopného projektanta, jehož kvality si můžeme prověřit z řady dobrých referencí na již stojících domech. Dnes lidé často vyhledávají co nejlevnějšího projektanta, přičemž výsledky jeho dosavadní práce stojí až na druhém místě za finanční otázkou.
Nikdo není tak bohatý, aby ušetřil na základech
Z dlouhodobého hlediska je to naprosto neadekvátní. Za deset patnáct let vás nad bortící se konstrukcí domu již neuchlácholí oněch před léty ušetřených pár tisíc. Stejně obezřetní jako při výběru projektanta bychom měli být při výběru zhotovitele.
Stavební dozor je váš klíč ke spokojenosti
Ve všech fázích stavby nepodceňujme kontrolu prováděných prací nezávislým odborníkem – stavebním dozorem. To se Vám několikrát zúročí. Teprve dobrý a zkušený stavební dozor vám zaručí, že se váš vysněný domek opravdu zrodil za použití určených materiálů a technologií, na nichž jste se shodli při tvorbě projektu. Takový „zfušovaný“ pasivní dům, kde již při hrubé stavbě založili a ponechali tepelné mosty, je pak v zimě pro jeho obyvatele hotovou kalamitou. Právě podobným a jiným takovým nepříjemnostem a nevítaným překvapením dokáže dobře zvolený odborník na stavební dozor předejít a zabránit.
