Lampa Edison stojí na prostranství spojujícím liberecké náměstí Dr. E. Beneše a nedávno otevřené obchodní centrum Plaza.
Edison je socha a zároveň funkční lampa
Už při odhalení lampy Edison byla několikrát zmíněna souvislost s kubistickou lampou od Emila Králíčka umístěnou v odlehlém koutě Jungmannova náměstí v Praze. I když Róna přiznává, že jej Králíčkova lampa inspirovala, podobnost můžeme hledat spíše v umístění lampy než v jejích tvarech, které nemají s kubismem mnoho společného. Sochařsky pojednaný bronzový sloup liberecké lampy, sestavený z jednoduchých tvarů, nese velkou žárovku z oranžového skla.
| Čtěte také: Je socha v zahradě kýč? |
| Čtěte také: Užitková dřevěná plastika na zahradu |
Umění pro veřejný prostor
Lampa Edison je zatím posledním projektem obecně prospěšné společnosti Spacium, která v Liberci působí od roku 2001. Její hlavní činnost spočívá v obohacování veřejného prostoru výtvarným uměním. Od doby jejího vzniku se tak Liberečané mohli setkat s krátkodobými instalacemi sochařských děl, ale stejně tak se několik soch stalo trvalou součástí libereckého veřejného prostoru.
| Zaujme vás: |
| Lofty - bydlení stvořené pro umění |
| Artěl - Umění pro všední den 1908–1935 |
Liberec a sochy pod širým nebem
Prvním objektem, umístěným v Liberci natrvalo, byla v roce 2001 Koule od sochaře Milana Housera. Diskusi vyvolala bronzová zastávka MHD, kterou v roce 2005 vytvořil David Černý a která obsahuje symboly vztahující se k Liberci a jeho historii. Ve stejném roce byla na náměstí Dr. E. Beneše na několik měsíců instalována Židle Magdaleny Jetelové, kterou si obyvatelé města velmi oblíbili. Z roku 2007 pochází socha-lavička Věčná něha Lukáše Rittsteina.
Sculpture Forum: Socha a město
Nejrozsáhlejšími projekty Spacia byly dvě sochařské přehlídky, Sculpture Forum (2007) a Sculpture Forum Winter (2008–2009), které mělo mimo jiné připomenout 40 let od slavné liberecké výstavy Socha a město (1969). V průběhu obou sochařských přehlídek se obyvatelům města představili přední čeští umělci, čestným hostem zimního fóra byl navíc liberecký rodák, významný německý umělec Markus Lüpertz. Jednou z vystavených soch byl i Malý Marťan od autora lampy Edison, Jaroslava Róny.
| Čtěte také: DOX&Holešovice: Místa v pohybu aneb Jak vznikalo Centrum současného umění DOX? |
Jaroslav Róna a současné umění
Jaroslav Róna (1957), malíř, sochař a příležitostný herec, vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Libenského. V roce 1987 byl jedním ze spoluzakladatelů dnes již legendární skupiny Tvrdohlaví. Od roku 1983 vystupuje s Františkem Skálou jr. a Alešem Najbrtem v komickém triu Tros Sketos. Od roku 2005 vyučuje na Akademii výtvarných umění v Praze. Kromě toho Jaroslav Róna navrhnul sošky pro vítěze cen Akademie české populární hudby Anděl nebo je autorem výtvarného řešení filmu Amerika (1992). Asi nejznámější realizací Jaroslava Róny je pomník Franze Kafky v Praze-Josefově (2003), ale jeho sochy najdeme i na dalších místech v Praze i jiných městech. Rónova liberecká lampa je umístěná v sice živém, ale zároveň komorním zákoutí. Je dalším dokladem toho, že i současné umělecké dílo může bez problémů fungovat jako součást veřejného prostoru.
| Čtěte také: Konec klasických žárovek |
