Škola se blíží, zařiďte dětem jejich prostor

 

Vlastní zázemí je nutností. Vytváří u dítěte pocit, že se tu může cítit v bezpečí a že tu vždy najde soukromí. Ne každý si může dovolit pořídit pro každé dítě vlastní dětský pokoj. O to více kreativity je od rodičů očekáváno, aby dítěti vytvořili místo, kde se bude cítit samo svým pánem. Víte, jak správně zařídit dětský pokoj nebo dětský koutek?

 

Dětský pokoj by neměl být odkladištěm nepotřebných věcí. Vybavení pořizujeme cíleně, zejména s vědomím, že dítě roste a požadavky na nábytek se budou měnit. Vhodné je takové vybavení a zařízení, které je možné měnit podle aktuálních požadavkům dítěte.

Každý školák by měl mít svůj vlastní stůl, kde se může kdykoli posadit a věnovat se svým zálibám nebo povinnostem. Měl by být umístěn u okna v takovém místě, aby světlo dopadalo pro praváky zleva a pro leváky zprava. Dětem na prvním stupni postačí rozměr 60 x 120 cm, pro starší děti je vhodnější stůl minimálně 70 x 140 cm. Povrch stolu by neměl být lesklý, například sklo, protože odražené světlo nedělá dobře očím. Stůl by měl být v takové výšce, aby dítě sedící na židli mělo ruce ohnuté do pravého úhlu. Musí-li ruce zvedat příliš vysoko, namáhají se ramenní klouby. Je-li stůl naopak příliš nízko, trpí šíjové svaly.

 

 

Vzhledem k tomu, že děti vyrostou během základní školní docházky často o více než půl metru, je dobré mít stůl s regulovatelnou výškou. Moderní stoly nabízejí i možnost nastavení sklonu, který se dá regulovat v rozmezí 0 – 80 stupňů. Pro běžné používání je vhodný sklon kolem deseti stupňů, pro malování děti upřednostňují výrazněji nakloněnou rovinu.

Mnohá trvalá poškození páteře a držení těla vznikají právě v období raného školního věku, kdy dochází k formování kostry. Dítě stráví při sezení řadu hodin a je třeba, aby se cítilo pohodlně. Výška sedací plochy by měla být nastavitelná, aby dítě pohodlně došláplo na zem nebo na podnožku celou plochou svých chodidel a nohy mělo ohnuté v úhlu devadesáti stupňů. Vhodná je židle s područkami, protože snižuje napětí krční páteře. Výška opěradla je doporučována do úrovně lopatek. Židle by měla být na kolečkách, nejlépe s pětikolečkovým podložím.

 

Dostatek světla v dětském pokoji je nezbytností. Abychom využili maxima světla, je dobré vymalovat místnost světlými barvami. Zdroj umělého osvětlení by měl vždy pocházet z více zdrojů. Jako hlavní světlo je vhodnější nástropní než visací. Vhodné jsou také reflektorové lampy, které se dají variabilně natáčet podle potřeby.

 

Na každém psací stole musí být lampička, nejlépe snadno nastavitelná alespoň se třemi klouby. Lampička by měla stát také u postele. Děti mívají rády, pokud není v místnosti v noci úplná tma. Z tohoto důvodu jde k posteli připevnit orientační osvětlení, které můžeme nechat svítit celou noc nebo které má dítě možnost kdykoli rozsvítit.

 

Jakmile dítě odroste dětské postýlce, zhruba kolem třetího roku života, může dostat postel standardních rozměrů 120 až 140 cm na 220 cm. Menší postele, které výrobci nabízejí jako „přechodové“, jsou víceméně zbytečné. Dítě z nich stejně poměrně rychle vyroste.

 

Poschoďové postele mají své zastánce i odpůrce. V malých prostorách mohou ušetřit místo a děti mají často o spaní v patře větší zájem než v klasické posteli. Poschoďové postele jsou však často nepraktické, například pokud se dítě často během noci budí a vstává z postele, nebo pokud je nemocné a je třeba se o ně starat.