Kategorie

Sám sobě architektem?

Je mnoho oblastí lidského života, v nichž se svěřujeme do péče odborníků. Operaci slepého střeva patrně asi raději svěříme lékaři a nebudeme si apendix uřezávat sami. Proč ale ponecháváme napospas sami sobě tak důležité pole lidské činnosti, jako je bydlení?
Ano, řeč je o architektovi, respektive o tom, jak málo jeho služeb využíváme. Jistě lze jako protinámitku k lamentacím na diletování stavebníků do řemesla někoho jiného použít příklad lidové architektury, která si uměla poradit nejen s terénem a mikroklimatem, ale která uměla naplnit i vysoká estetická měřítka.

Roubenka z Chodska

Guláš z inspirace

Jenže prostý člověk minulých staletí čerpal svou inspiraci z vysokého umění, z architektury mistrů a uměl se zamýšlet nad tím, co sám vytváří. Dnešní „prostý“ člověk“ se především za něj nepovažuje a domnívá se tedy, že všechno je mu široce k dispozici. Všechny stavební prvky, jež mu ukáže televizní obrazovka nebo křídová stránka magazínu o bydlení, pro něho znamenají celý vesmír inspirací. Netuší, že je to často to nejhorší, čím se může inspirovat, a že mu chybí kulturní zázemí a vzdělání. Naštěstí existují ti, kteří znají svá omezení, protože vzdělání nejlépe, a vlastně jedině vzdělání ukáže naše meze toho, co víme a co nevíme. Takoví lidé nejsou ovlivnitelní pouťovými vyvolavači novinek, jež se maskují jako trendy, ale ve skutečnosti jsou odvarem něčeho, co je samo o sobě kvalitní. Často se svěří do péče architekta nejen při stavbě domu, ale často i při úpravě bytu.

Víc hlav, víc ví...

Jistě lze namítnout, kdo rozumí svým potřebám či potřebám sebe a svých blízkých lépe, než sám uživatel bytu? To je jistě námitka správná, ale kdo rozumí, jak tyto potřeby naplnit? Kdo umí lépe předělat dispozici bytu tak, aby si jeho uživatelé nepřekáželi navzájem a ještě se tam cítili jako doma? Kdo umí trochu zkrotit bující nevkus, který se jako pandemie šíří v lidových vrstvách především proto, že se jimi tyto necítí být proto, že se domnívají, že je televize schopná jim zaplnit díry ve vědění? Kdo ví lépe, jak sladit všechny funkce bytu tak, aby nevznikl obvyklý chaos, při němž jedna funkce přebíjí druhou.

Nebojte se architekta, s jeho pomocí můžete bydlet i lépe

Absence pokory

Najmout si architekta nezpůsobí takové finanční krvácení, abychom neobětovali kvalifikovanému člověku například koupi neforemného nábytku, jehož vysoká cena je úměrná nevkusu, s níž je vyroben (netroufám si říci, že je navržen). Jsme ochotni zaplatit za zubaře, aby nám nevystlal ústní dutinu amalgamem, ale bílou výplní, který zamaskuje někdejší kaz. Proč tedy nejsme ochotni vpustit do domu odborníka, svěřit se mu s našimi potřebami, s našimi nároky na bydlení? Pro odpověď nemusíme chodit příliš daleko. Nejsme ani tak docela nemovití, jako spíše zaostalí. Převedeno do metaforické řeči, jsme tak nabubřelí, že bychom si sami troufli na operaci vlastního apendixu. Nedivme se, že je, co se kvality bydlení týče, tak vysoká úmrtnost.
ab
ab
ab
ab
ab