Kategorie

Rakytník a moruše - už jste je ochutnali?

Některé ovocné druhy jsou dnes méně známé, ale mají u nás dlouhou tradici a s úspěchem se pěstují. Znáte moruši nebo rakytník?
 

Rakytník řešetlákovitý – Hippophae rhamnoides

Rakytník řešetlákovitý je svou stavbou velice zajímavá rostlina. Dle druhu stanoviště má tvar keře, nebo stromu. Listy jsou malé a úzké, zespod stříbřité a větve jsou chráněné trny. Rostlina je dvoudomá, takže pokud se ve výsadbě vyskytuje jak samčí, tak samičí rostlina, od poloviny srpna se Rakytník osype nádherně oranžovými plody. Ty na keři zůstávají celou zimu, než samovolně opadají. Rostlina je větrosnubná (anemofilní), samičí květy jsou drobné, žluté, samčí pak hnědé.
 
„Zázračné bobule“
 
Plodem Rakytníku je peckovice. Jsou biologicky velice hodnotné, obsahují totiž množství vitamínů C, A, B1, B2, B3, E, P. Obsah vitamínů C je desetkrát větší než v pomeranči a vědci uvádějí, že jediná peckovice pokryje doporučenou denní dávku. Plody Rakytníku mají významné biostimulační účinky a podporují imunitní systém. Podporují tvorbu žluči a trávicích enzymů, stimulují činnost jater a plic, regulují krevní oběh. Pomáhají při plicních nemocech, léčí žaludeční vředy a všelijaká kožní onemocnění, akné nevyjímaje. Rakytník je schopný tlumit bolest a rakytníkové masti regenerují tkáně při omrzlinách a popáleninách. Rakytník také zabraňuje vypadávání vlasů. Má významné antioxidační účinky, čistí tělo od toxických zplodin, rozpouští hleny a zlepšuje stav kloubů při revmatu. Rakytníkový olej má cenné farmakologické vlastnosti. Plody se také dají sušit, vaří se z nich čaj. Dále je můžeme zpracovat na kompoty, protlaky a ovocné šťávy.
 
Vypěstujte si svou „lékárnu“
 
Co se týče nároků, není Rakytník nijak náročná rostlina. Snese sucho, i nízké teploty, nevyžaduje hnojení, protože na kořenech obsahuje nitrifikační bakterie, které vážou vzdušný dusík a obohacují tak půdu kolem. Vytváří kořenové výběžky, takže jej vysazujte pouze tam, kde pozdější rozrůstání nebude dělat potíže. Jedinou nevýhodou je sběr plodu. Nejvíce vitamínu C a ostatních látek má v době technologické zralosti, čili koncem srpna. Větve jsou ovšem otrněné a plody velice pevně drží. Lepší je počkat do zimy, natáhnout pod porost plachtu a plody jednoduše setřepat.

Moruše černá – Morus nigra

Moruše je keř, který se dá koupit jako vysokokmen nebo jako malý stromek. Ideální je pořídit si převislou odrůdu naštěpovanou na kmínku moruše bílé (je možné takto množit nejlépe v únoru), a to zhruba ve výšce dvou metrů. Výhony se pak ohýbají k zemi a usnadňují sběr plodů. Ty dozrávají průběžně od června do září. Jsou velice podobné ostružinám, ale protáhlejší v délce 20 – 25 mm. Vhodné jsou k přímé spotřebě, ale dají se zpracovat na marmelády, džemy a hlavně studené šťávy. Mají vynikající chuť. Plodům se připisují léčivé účinky. Obsahují 78% vody, 18% cukru, 22% sušiny, 0,85% organických kyselin, dále vitamíny C, B1, B5, B6, E a také beta karoten.
 
Teplomilná rostlina
 
Bohužel je moruše teplomilná rostlina, a tak se nehodí do všech regionů České republiky. Nejlépe se ji daří v podmínkách, které snáší meruňka a v kterých nevymrzne vinná réva. Nejvýhodnější jsou jižní svahy. Nesnáší mrazové polohy a kotliny. Půdy volíme propustné a teplé, dobře zásobené živinami. Nesnáší vysokou hladinu podzemní vody.
ab
ab
ab
ab
ab