Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka. Také se říká, že protiklady se přitahují. Není právě tato lidová moudrost klíčem k pravému důvodu našeho nerozlučného přátelství s pejsky? Ti jsou totiž, narozdíl od mnoha z nás, spokojeni především tehdy, když je pořádně zaměstnáme.
Tak takhle ne, ty rošťáku, pořádně vyčiní psovi pán, když doma den co den nachází rozkousané boty, poškrábané zdi a loužičky. Nenapadlo vás, že se pes doma nebaví a že proběhnutí v parku je jen slabý odvar k plnohodnotnému naplnění psího života?
Látkový tunel je jednou z překážek agility. Vypadá jednoduše, ale každý pes se jím nejprve musí naučit prolézt. Neví totiž, co ho na konci tunelu čeká. Jen štěňátka jsou zvědavá a do tunelu vlezou raz dva
Zaměstnejte svého psa
Kdo namítne, že psovi musí stačit, když má svůj pelíšek, pravidelný přísun stravy (dokonce misku z nerezu) a denně se vylítá v parku, tak takový pán ať si raději pořídí vycpaného plyšáka. Většina psů ráda vyhledává jakoukoli činnost, aby pánovi předvedla svou vytrvalost, obratnost a odvahu. Vždyť kdy jindy se pes dočká pochvaly od pána, než když mu něco předvede. Doma může psík leda tak panáčkovat na cukříček nebo podávat pac a v parku si běhá jen tak bez cíle, nazdařbůh. Aby pes dostal příležitost ukázat svůj um, potřebuje nějaký sport nebo zaměstnání. Pak se nebude nudit a ani ho nenapadne vyvádět rošťárny. Je to zkrátka jako s dětmi: kdo si hraje, nezlobí.
Skákat do výšky, to je moje oblíbená disciplína. Skok zvládnu levou zadní a ještě bych skočil i výš. Haf!
Zábava pro psa i pána
Běhat, skákat, plížit se, umět zdolávat překážky, být mezi psími kamarády a ještě rozumět pánovým povelům, to je vážně psina. Pardon, agility, což je oficiální název pro sport, který může provozovat každý bez omezení věku - psa i psovoda. Ani na plemeni nezáleží, podstatný je čas a chuť začít s výcvikem.
Agility je sportem, který vznikl v Anglii jako odnož klasického koňského parkuru, tedy skákání přes překážky. Kromě klasických skokových překážek jsou v agility slalom, kladina, šikmá stěna, houpačka, skok daleký, proskokový kruh, pevný a látkový tunel. Během výcviku se pes volně pohybuje bez vodítka a je psovodem ovládán pouze slovními povely a ukazováním. „Vysportovaný“ pes se kromě překonávání agility překážek, hbitosti a obratnosti naučí i větší ovladatelnosti. A co je důležité, naučí se respektovat i ostatní psy.
A které psí plemeno se pro agility hodí? Nejlepší je si psa vyzkoušet. Na parkuru se teprve ukáže, jestli ho hra bude bavit a co je schopen zvládnout. V agility jsou nejúspěšnějším plemenem šeltie, ale i ovčáci, pudlové, knírači a teriéři včetně různých kříženců. Tak proč by zrovna váš pes neuspěl?
Zájemci o výcvik se mohou informovat o nejbližším cvičišti v regionu na odkazu www.klubagility.cz.
Každý pes má zrovna tak jako člověk jinou povahu a některým stačí opravdu jen plná miska. Jeho aktivita nezáleží ani na věku psa a ani na rase, ale na chovateli
Psí sport, nebo sport se psem?
Na rozdíl od agility, kde se po fyzické stránce činí především pes, je sport se psem jakousi speciální disciplínou pro chovatele i psa. Tehdy se na sportovním výkonu podílejí určitou měrou oba. Běžně provozovaná praxe, kdy vedle cyklisty běží pes, nebo je dokonce ke kolu přivázán na vodítku, nemá nic společného se sportem zvaným bikejöring. Sport není hazard a má svá pravidla. Pro bikejöring jsou vhodná klidná, umírněná a stoprocentně poslušná plemena. Stejně jako i u jiných sportů s výcvikem psa začínáme až po dosáhnutí jeho plné fyzické dospělosti- přibližně od roku a půl věku. Výstroj psa při bikejöringu je velmi jednoduchá. Je zapotřebí postroj (například pro stopování), který mu dobře padne, odpružené tažné lano o délce přibližně 3 m, kterým je spojen pes a kolo. Další potřebnou výbavou je jízdní kolo ve velmi dobrém technickém stavu, nejlépe horské, s hrubým vzorkem pneumatik. Z hlediska bezpečnosti jezdce je vhodné používat ochranné pomůcky (ochranná přilba, chrániče kolen a loktů).
U bikejöringu musíme psa nejprve naučit, že se za ním pohybuje kolo
Jak na bikejöring?
V průběhu tréninku je zapotřebí, aby pes zvládal stoprocentně všechny potřebné povely. Postupně klademe důraz na zdokonalování obratnosti a výdrže psa, ale i na techniku jízdy a koordinaci mezi jezdcem a psem. Nejlepší pro provozování jízdy jsou polní a lesní cesty. Avšak i zde musíme být velice opatrní a sledovat chování svého psa, aby nedošlo k havárii či zranění.
