Tzv. energetické hodnocení budov má podobný účel jako energetické štítky domácích spotřebičů. Dnes v obchodě téměř nenajdete ledničku energetické třídy D, nikdo by ji nechtěl. A trh s nemovitostmi by se měl postupem času podobným způsobem vyjasnit. Jediný rozdíl mezi domácími spotřebiči a domy je ten, že u domu, který je dnes energeticky náročný, lze vhodnou rekonstrukcí a izolacemi jeho energetickou třídu zlepšit.
Energetický štítek obálky budovy
Je možné měřit nejen teplo potřebné na vytápění, ale i ztráty takového tepla - ať už ztráty způsobené ohřevem obálky budovy a prostupem takového tepla nebo ztráty větráním. Energetický štítek obálky budovy je průkaz, který se zpracovává podle normy ČSN 73 0540 a graficky znázorňuje celkovou tepelně-izolační schopnost obálky budovy. Hodnotí tepelně-izolační standard na základě tzv. průměrného součinitele prostupu tepla. Poukazuje tak na kvalitu konstrukce a izolací budovy. Vizuálně je velmi podobný průkazu energetické náročnosti budovy, narozdíl od něj ale zahrnuje jen tepelné ztráty způsobené ohřevem fasády.
Průkaz energetické náročnosti budovy
Průkaz energetické náročnosti budovy hodnotí enrgetickou náročnost celé budovy, ne jen její obálky, a to z hlediska potřeby všech energií: tedy nejen energie potřebné na vytápění, ale i pro klimatizaci (pokud je nainstalována), umělé osvětlení, chlazení, ohřev teplé vody apod. Z tohoto pohledu je jasné, že energetický štítek obálky budovy nemůže nahrazovat průkaz energetické náročnosti budovy.
O čem průkaz energetické náročnosti budovy hovoří?
Průkaz porovnává energetickou náročnost budovy bez jakýchkoli okolních vlivů – tedy krajového klimatu a chování obyvatelů. Proto může stejný energetický štítek nést budova, která stojí v klimatický příznivém údolí stejně jako ta na hřebenech hor – ačkoli aktuální spotřeba energií se vlivem povětrnostních podmínek bude u každé z nich lišit. Energetický štítek tak porovnává budovu jako výrobek pracující v normalizovaném prostředí, nikoli její energetickou náročnost v provozu reálných přírodních podmínek.
Týká se průkaz energetické náročnosti budovy i mne?
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je zakotven v evropské směrnici 2002/91/ES, ze které vychází zákon č. 406/2000 Sb. a vyhláška 148/2007 Sb. (která nahradila vyhlášku 291/2001 Sb.). Pokud stavíte nebo rekonstruujete, nejprve si ověřte, že Vaše budova spadá do kategorie budov, které průkaz musí mít. Pokud tedy stavíte rodinný dům, dost pravděpodobně se Vás tato povinnost týká. Od 1. 1. 2009 nevztahuje jen na budovy do 50 m², dočasné stavby nebo stavby, které jsou veřejností využívány jen příležitostně (např. kostely). Stejně tak se vás tato povinnost bude týkat, pokud dům, který rekonstruujete tak, že snižujete nebo zvyšujete jeho energetickou náročnost, má podlahovou plochu nad 1000 m2.
Kdo může průkaz energetické náročnosti budovy vystavit?
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) může zpracovat pouze osoba oprávněná Ministerstvem průmyslu a obchodu k energetické certifikaci budov. Seznam expertů držících toto oprávnění, najdete na www.mpo-enex.cz/experti/ včetně přehledného souhrnu jejich oprávnění, množství provedených expertíz, referencí a přímých kontaktů.
Klasifikace energetické náročnosti budovy podle vyhl. 148/2007 Sb.
- A Mimořádně úsporná
- B Úsporná
- C Vyhovující (odpovídá dnešním předpisům)
- D Nevyhovující
- E Nehospodárná
- F Velmi nehospodárná
- G Mimořádně nehospodárná
Klasifikace budov pro energetickou náročnost
V České republice je rozlišováno osm typů budov. Podle typu budovy se také určuje její energetická třída. Například dvě identické budovy v kontrukci i izolacích, se stejnou podlahovou plochou a spotřebou: první je jako bytový dům zařazena do kategorie „D“, druhá díky tomu, že se jedná o hotel, do kategorie „B“. Zároveň čím je větší plocha budovy, tím získáváme lepší hodnotu na energetickém žebříčku. Započítávají se totiž i plochy, které ve skutečnosti zabírají příčky, vestavěné skříně, šachty apod. , a tak je skutečná spotřeba energie vždy o něco vyšší, než udává naměřená hodnota.
Energetická náročnost budov a trh
Očekává se, že „štítkování“ domů bude mít na trh s nemovitostmi stejný dopad jako kdysi na trh s domácími spotřebiči. Energetické štítky kupcům i budoucím nájemcům rychle ukáží, kolik budou muset investovat nejen do energií v domě, ale i do rekonstrukcí a provozu domu. Např. dům s vizitkou „E“ bude nutné v dohledné zrekonstruovat tak, aby jeho energetická náročnost poklesla, a to bude samozřejmě náročnější, než u domu, který již dnes drží třídu „B“. Ovšem – ve hře jsou další okolnosti, které jsme popsali výše. Při koupi domu nebo bytu je dost pravděpodobné, že průkaz energetické nářočnosti budovy bude jedním z hlavních argumentů pro a proti. A neúsporné domy a byty budou na trhu ztrácet na ceně. Naopak energeticky úsporné nemovitosti, jako jsou např. nízkoenergetické domy, se stanou dobrou volbou a investicí. Ostatně – ačkoliv to zákon nepřikazuje, můžeme se dnes setkat s energetickými štítky i na oběhových čerpadlech, což jen ilustruje oblíbenost této klasifikace.
Průkaz energetické náročnosti budovy a granty
Při posuzování výstavby budov, na které budou použité veřejné finance nebo budou podpořeny z evropských, státních či krajských zdrojů, se již dnes k energetické náročnosti přihlíží.
