Kategorie

Pronajímatel, nebo nájemník: Kdo platí drobné opravy?

Zaměřme se na často diskutovanou oblast nájemního bydlení mezi vlastníkem bytu a jeho nájemníkem, a to ve vztahu k tzv. „drobným opravám“, které je nutné čas od času v každém bytě provést.

Kdo zaplatí opravu?

Hned z počátku je třeba konstatovat, že většina sporů týkajících se drobných oprav v bytě je naprosto zbytečná. V naší legislativě, je totiž jednoznačně stanoveno, kdy je povinen opravy v bytě hradit nájemce a kdy je tomu přesně naopak. Platí zásada, že u nájemních bytů (nikoli družstevních bytů) hradí tzv. drobné opravy a náklady na běžnou údržbu bytu nájemce – tato skutečnost vyplývá z vládního nařízení č. 258/1995 Sb. To ovšem nebrání tomu, aby se pronajímatel s nájemcem v nájemní smlouvě dohodli na jiném řešení této problematiky.

„Drobná oprava“ je, když…

Výše uvedené vládní nařízení definuje pojem drobné opravy bytu, které si hradí výlučně nájemce. Za drobné opravy se považují opravy bytu a jeho vnitřního vybavení, pokud je toto vybavení součástí bytu a je ve vlastnictví pronajímatele, a to podle věcného vymezení nebo podle výše nákladu. Podle věcného vymezení se za drobné opravy považují tyto opravy a výměny: a) opravy jednotlivých vrchních částí podlah, opravy podlahových krytin a výměny prahů a lišt; b) opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí a výměny zámků, kování, klik, rolet a žaluzií; c) výměny vypínačů, zásuvek, jističů, zvonků, osvětlovacích těles a domácích telefonů, včetně elektrických zámků; d) výměny uzavíracích kohoutů u rozvodu plynu s výjimkou hlavního uzávěru pro byt; e) opravy uzavíracích armatur na rozvodech vody, výměny sifonů a lapačů tuku; f) opravy měřičů tepla a teplé vody. Za drobné opravy se dále považují opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní. U zařízení pro vytápění se za drobné opravy považují opravy kamen na tuhá paliva, plyn a elektřinu, kotlů etážového topení na pevná, kapalná a plynná paliva, včetně uzavíracích a regulačních armatur a ovládacích termostatů etážového topení; nepovažují se však za ně opravy radiátorů a rozvodů ústředního vytápění. Za drobné opravy se považují rovněž výměny drobných součástí předmětů uvedených v tomto odstavci.

Rozhoduje i cena drobné opravy

Podle výše nákladu se za drobné opravy považují další opravy bytu a jeho vybavení a výměny součástí jednotlivých předmětů tohoto vybavení, které nejsou uvedeny výše, jestliže náklad na jednu opravu nepřesáhne částku 300 Kč. Provádí-li se na téže věci několik oprav, které spolu souvisejí a časově na sebe navazují, je rozhodující součet nákladů na související opravy.

Jak je to s náklady na běžnou údržbou bytu?

Náklady spojené s běžnou údržbou bytu jsou náklady na udržování a čištění bytu, které se provádějí obvykle při delším užívání bytu. Patří sem zejména: a) pravidelné prohlídky a čištění předmětů již uvedených předmětů (plynospotřebičů apod.); b) malování včetně opravy omítek; c) tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn, čištění zanesených odpadů až ke stoupačce a vnitřní nátěry.

Vše ostatní platí pronajímatel…

Ostatní závady a opravy v bytě hradí a zajišťuje vždy pronajímatel. Pokud tak pronajímatel z nejrůznějších důvodů neučiní a závady brání řádnému užívání bytu, může je nájemce po předchozím upozornění pronajímatele odstranit. Poté samozřejmě může od pronajímatele požadovat náhradu těchto vynaložených nákladů. Lze jen doporučit, aby právo na náhradu nákladů nájemník uplatnil u pronajímatele bez zbytečného odkladu – nejlépe okamžitě.

ab
ab
ab
ab
ab