Blokační záloha je forma jistiny, kterou si kupující zajistí, že nemovitost nebude prodána někomu dalšímu. Tedy v ideálním případě. Obvykle se skládá ve výši provize realitní kanceláře (okolo 3 až 7 % z kupní ceny nemovitosti), dá se však s kupujícím domluvit i na nižší částce.
Při složení částky bychom se neměli spokojit jen s příjmovým pokladním dokladem, ale měli bychom věnovat dostatečnou pozornost i smlouvě, která upravuje nakládání s těmito penězi. V optimálním případě by tam mělo být hlavně uvedeno, za jakých podmínek se složené peníze mohou vrátit. Určitě trvejme na upravení situace, kdy dům nebude být moci prodán zájemci z důvodu spočívajícím na straně prodávajícího – respektive realitní kanceláře. V tomto případě by zde mělo být uvedeno, do jaké lhůty budou složené finanční prostředky vráceny zájemci.
V praxi se totiž může stát, že realitní kancelář vybere od zájemce (kupujícího) blokační zálohu, aniž by měla od majitele nemovitosti podepsanou smlouvu, že nemovitost neprodá někomu jinému, případně od záměru prodej neodstoupí. Zkrátka z nějakého důvodu nedojde k převodu vlastnického práva. Nemá-li realitní kancelář uzavřenou žádnou smlouvu s majitelem nemovitosti, nebude za toto rozhodnutí ani nijak sankciován. Pokud již tedy skládáme nějaký finanční obnos jako zálohu na koupi nemovitosti, kromě spravedlivě sepsané smlouvy o složení blokační zálohy máme právo vyžadovat předložení smlouvy o zajištění zprostředkování nemovitosti.
Na základě této smlouvy má realitní kancelář dovoleno danou nemovitost nabízet, a navíc je tam například smluvně zajištěno, že prodávající bude muset zaplatit smluvní pokutu, prodá-li nemovitost někomu jinému nebo od prodeje odstoupí. Pro všechny zúčastněné strany je dobré vědět, že všichni mají zájem na uskutečnění případu. Nepříjemná by jistě byla například situace, kdy kupující složí blokační zálohu, začne si vyběhávat hypoteční úvěr a majitel nemovitosti posléze od prodeje odstoupí.
Nezapomeňme na daň z převodu nemovitosti
Realitní kancelář dbající na blaho obou smluvních stran řeší i podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitosti a zaplacení daně, čímž je prodávajícímu ušetřena cesta na finanční úřad. Kupující zase nemusí mít strach, že bude z pozice ručitele vyzván finančním úřadem, aby daň zaplatil za prodávajícího v případě, že ten to do stanovené lhůty neudělá. Pokud tuto problematiku realitní kancelář neřeší, pamatujme, že daňové přiznání je třeba podat do tří měsíců od zavkladování kupní smlouvy do katastru nemovitostí. Přílohou k daňovému přiznání bude znalecký posudek a úředně ověřená kopie kupní smlouvy.
