I v zimě ptáci prohledávají kmeny a větve dřevin. Přitom ničí všechna přezimující stadia škodlivého hmyzu a tím předcházejí následnému rozmnožování škůdců. Prvními ptáky, kteří se na krmítku objeví, budou sýkory koňadra, modřinka a babka a rád zavítá také brhlík obecný, zvonek zelený a pěnkava. Větších krmítek využívají i sojky obecné.
Prostřený stůl pro ptáčky
Jak má krmítko vypadat? Může být jakéhokoli tvaru a velikosti, ze dřeva, plechu i plastu. Jen nesmí mít ostré hrany a trčící hřebíky, o které by se ptáci mohli zranit. Proto zatloukáme hřebíky šikmo. Dno krmítka vkládáme vždy mezi postranní díly a přibíjíme je ze stran, protože připevněné dno odspodu často odpadává.
Pro dřevěné krmítko použijeme odřezky měkkého dřeva, kulatinu, latě či větve ovocných dřevin získané prořezem stromků. Dřevotříska ani překližka vhodné nejsou, neboť se vlivem venkovní vlhkosti kroutí. Stříška má sloužit jako dostatečná ochrana krmiva proti dešti a sněhu. Může být ze stejného materiálu nebo krytá slaměným kornoutem. Pro povrchovou úpravu je místo barvy vhodnější impregnace nebo moření.
Krmítko snadno a rychle
I děti zvládnou vyrobit krmítko z plastové lahve. Stačí vystřihnout jeden nebo dva otvory o velikosti 7 x 7 cm, přibližně 5 cm ode dna nádoby, aby se dovnitř vešlo dostatek krmiva, na horní část připevnit provázek a pak už zbývá jen krmítko zavěsit.
Kočkám vstup zakázán
Kam hotové krmítko umístíme? Domeček lze připevnit na kůl, bezpečně umístit na parapet okna nebo zavěsit na větev stromu. Připevňujeme je pevně, aby nehrozilo shození při silném větru. Pokud zavěsíme krmítko na větev stromu, drát nevážeme příliš těsně, aby se nezařezával. Na zahradě vybereme místo, které není přístupné ptačím přirozeným nepřátelům. Abychom zabránili kočkám a jiným šelmičkám vylézt do krmítka, zasuneme tyč na které je krmítko připevněné, do kovové trubky alespoň 1,5 metru metr dlouhé. Kromě toho by krmítko mělo být chráněné proti poryvům větru, aby nedocházelo k vyfoukání nebo zasněžení krmiva a také ne na osluněném místě, kde tuková směs taje a odpadává na zem bez užitku.
Co ptáci rádi a neradi
Pro jejich jídelníček jsou v zimě důležité rostlinné i živočišné tuky. Nejvhodnějším krmivem jsou olejnatá semena - slunečnicová, maková, sezamová či lněná, proso a drcené ořechy. Pokud nemáme možnost či čas, lze koupit již namíchaný ptačí zob pro domácí ptáky. Do směsi můžeme přidat strouhanou housku, vařené brambory a zelenina, kousky masa, na plátky nakrájený lůj, vnitřní sádlo nebo stoprocentní tuk (Lukana), jakákoli chemicky neošetřená semena a plody, a když nemrzne i kousky ovoce. Pamatujme, že obyčejná strouhanka ptáky nenaláká, zato lůj je velkým lákadlem například pro sýkory. Zavěšujeme jej samostatně na provázku. Ptáci mají stejné zažívací potíže po nekvalitní stravě, proto je nikdy nekrmíme kuchyňskými zbytky nebo plesnivým pečivem, suchými těstovinami, čerstvým chlebem ani kynutým pečivem. Když zamrznou vodní hladiny budou ptáci vděční i za trochu čerstvé vody. Aby rychle nezmrzla, nalijeme do nízké misky horkou vodu. Zásadou zimní péče o opeřence je určitá „kultura stolování“. Proto krmivo nikdy nesypeme na zem, aby nenavlhlo. Cokoli jim nabídneme, to patří do krmítka kam dáváme jen tolik potravy, kolik jsou ptáci schopni spotřebovat. Nahnilé a plesnivé zbytky z krmítky odstraníme a pravidelně uklízíme nejen v něm, ale i v jeho okolí.
Recept pro ptačí hostinu
Tuková směs je vhodná pro ptáky, kteří se zdržují blízko lesa. Jsou jimi strakapoudi, šoupálci, mlynaříci, střízlíci, králíčci a další hmyzožraví ptáci. Některé ingredience máme doma, jiné koupíme v chovatelských potřebách. Základem je směsi je hovězí nebo skopový lůj, doplněný drcenými slunečnicovými semeny, mákem, mletými ořechy, strouhankou a ovesnými vločkami.
Všechno smícháme s rozpuštěným lojem a pak do směsi máčíme jehličnaté větvičky nebo ji lijeme do květináčů či vydlabaných skořápek kokosových ořechů, v jejichž dně provlečeme drát s dřívkem. Lojovou směs tak snadno zavěsíme v blízkosti krmítka nebo na větev stromu. Do tukové směsi zásadně nepřidáváme zbytky chleba, brambor ani ji nevaříme ze solených a přepálených tuků, které ptákům způsobují poruchy trávení a co hůř, na následky žaludečního kataru hynou místo toho co by si pochutnali.
