Bydlet jak Frodo v Hobitíně? Proč ne! První zkušenosti ukazují, že ono to s tou přemírou vlhkosti, tmy a špatného větrání u domů zasypaných zemí nebude tak špatné, a tak rozhodně nebude od věci se dozvědět se něco víc. Dnes budeme bořit mýty týkající se principu fungování zelených domů, jejich využitelnosti, cenové náročnosti i nedostatku informací.
„Zelené domy? To znám, to jsou domy kryté zemí, které využívají nějakých mimořádných tepelně-izolačních vlastností země.“
Opak je pravdou. Ve skutečnosti je země docela špatný izolátor a vlhká země je dokonce hrozný izolátor. Vysvětlení je trošku jiné. Představte si následující situaci: je leden, mrzne, až praští a rtuť na venkovním teploměru se vyšplhala na -20°C (tedy pokud při této teplotě lze ještě mluvit o nějakém šplhání). Naším cílem je příjemná pokojová teplota 22°C. Pokud bydlíme v klasickém nadzemním domě, pak teplotní rozdíl mezi interiérem a prostředím, které obklopuje náš dům, je 42°C. V případě zeleného domu využijeme faktu, že země je výborný kondenzátor, který uchovává teplo. A tak ačkoliv vzduch má třeba zrovna zmiňovaných -20°C, v hloubce 2 m pod povrchem je teplota půdy přibližně 10°C. Okolo našeho domu je tedy prostředí s teplotou o 30°C vyšší ve srovnání s nadzemním domem. Abychom za takových podmínek dosáhli příjemné pokojové teploty 22°C, potřebujeme interiér ohřát jen o 12°C. Energetikům je jasné, co znamená ve spotřebě snížení rozdílu mezi teplotou exteriéru a interiéru byť jen o jediný stupeň.
„Mám pozemek, můžu stavět“
Ano i ne. Základním požadavkem je orientace pozemku vůči světovým stranám. Stavba zeleného domu přímo vyžaduje natočení hlavní a vlastně jediné viditelné fasády k jihu a tomu musí pochopitelně odpovídat i dispozice terénu. Vhodné je také místo, z něhož voda odtéká přirozeným způsobem a na němž je nízká hladina spodní vody. To však lze řešit pomocí drenáže.
„To musím zvládnout sám“
Pokud tvrdošíjně trváte na tom, že všechno své si stavíte sám, pak se připravte na perný oříšek. Domy chráněné zemí vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací, a to minimálně do fáze hrubé stavby – zde opravdu nelze nic ošidit. Zkušenosti Heleny Frkalové, předsedkyně občanského sdružení Zelené bydlení, ukazují, že najít opravdu dobrého a spolehlivého zkušeného projektanta nebo architekta, který se s filozofií domů chráněných zemí dokonale seznámil, není zas tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Stejně tak pro vlastní stavbu je přinejmenším vhodné, ne-li přímo nutné najmout spolehlivou a zkušenou firmu, která dobře zná specifika domů chráněných zemí. Velmi důležitý je také nezávislý stavební dozor.
„Na střechu se hodí leda trávník“
„Rád bych měl zelenou střechu, ale jeden dům už mám a stěhovat se nechci.“
Je pravda, že zelené střechy je nejlepší realizovat na novostavbě, je to nejlevnější a nejjednodušší, se vším je počítáno již v projektu domu. S trochou nadsázky lze říci, že prostě místo pokrývačů přijdou zahradníci. Jinak se ale běžně dělají zelené střechy dodatečně na starší budovy. Majitele starších rodinných domků s plochou střechou, do které zatéká, možná zaujme fakt, že náklady na rekonstrukci střechy jsou podobné jako náklady na založení střešní zahrady. A nemáte-li doma plochou střechu, nevadí – střešní zahradu lze založit také na střeše sedlové nebo pultové s maximálním sklonem asi 30°.
„Zelené domy jsou drahé a já chci dům postavit co nejlevněji.“
Dům chráněný zemí nestojí ani více, ani méně než jiný ekonomický rodinný domek nebo byt v novém bytovém domě. Vezmeme-li v úvahu užitou hodnotu domů chráněných zemí a jejich levný provoz (průměrná roční spotřeba kolem 15 kWh/m2), pak tuto investici lze považovat za opravdu mimořádně výhodnou s rychlou návratností. Chcete-li však hovořit řečí konkrétních čísel, pak vězte, že např. domy na ekosídlišti Jižní Chlum u Zlína vyšly na 23-25 000 Kč/m2 podlahové plochy včetně rekuperační jednotky, tak zvaně na klíč. Připlatit jsme si museli za hydroizolaci a teplovzdušné vytápění, což je ovšem relativní, protože při srovnání s pořizovacími náklady běžného otopného systému jsme připlatili jen o něco málo více.
„Vypadá to zajímavě. Docela rád bych se o zelených domech něco dozvěděl, ale nemám kde. Žádná dostupná literatura u nás neexistuje… “
Na internetových stránkách www.zelenedomy.cz naleznete základní informace o tom, co jsou a jak fungují domy chráněné zemí. Jako placenou službu zde můžete získat množství 3-5 stránkové studií zabývajících se odbornými tématy jako např. konstrukční pravidla pro navrhování domů chráněných zemí, geologické a místopisné předpoklady, vhodné stavební materiály a technologie - porovnání výhod a nákladovosti, vyhřívání a větrání interiéru atd.Pochopitelně si na střechu nemůžeme vysadit duby nebo lípy. Nicméně keře a běžné zahradní rostliny tady porostou naprosto bez problémů, aniž by nějak poškodily vlastní konstrukci domu nebo izolační vrstvy.
