Každá budova má své temné kouty a místa, kam přirozené světlo z oken nedosáhne a umělé může být z různých důvodů nevhodné. Řešením takové situace mohou být světlovody, kterými si dovedete světlo přesně tam, kde jej potřebujete mít.
Poprvé byly tubusy světlovodů představeny na veletrhu For Arch v roce 1997, jejich vývoj však sahá až k výzkumům NASA. Každý tubus je zevnitř potažen tenkou vrstvou stříbra nebo aluminiovou vrstvou a následně umělou hmotou - na stejném principu jsou vlastně založena všechna zrcadla. Tenká a plochá vrstva stříbra nebo hliníku odráží dopadající světlo a "posílá" jej tak díky zakřivení přesně tam, kde jej potřebujete mít. U exteriérových kupolí se navíc přidává zrcátko, které světelné paprsky posílá za roh, když slunce svítí rovnoběžně s okolní plochou.
Celý systém je zvenku velmi nenápadný - ústí tubusu jen mírně vystupuje nad povrch střechy nebo terénu a při zběžném pohledu ho snadno zaměníme za střešní okno. Kopule je utěsněna, aby dovnitř světlovodu nezatékalo nebo aby se v něm nezachycovaly nečistoty, což by výrazně snížilo efektivitu celého systému. Krom toho je svým tvarem samočistící - smekne se po ní déšť i sníh. Stříbřitý tubus, který těsně navazuje na kupoli, vede světlo do místnosti, kde je rozptylováno, aby se docílilo co nejpřirozenějšího efektu.
Světlovody si můžeme snadno zmýlit se střešním oknem
Množství světla, které v prostoru chcete mít, snadno ovlivníte průměrem ústí světlovodu a trubice, počítejte ale s tím, že jeden světlovod je optimální pro plochu 9-10 m2. Světlovody "zachytávají" světlo i při podmračeném počasí. Ve všech prostorách tak budete mít ve stejnou dobu zhruba stejnou úroveň světla. Samozřejmě je možné do světlovodu přivést elektriku a namontovat do něj např. halogenovou zářivku, aby prostor bylo možné využívat i po setmění.
Když se k nám světlo samo nedostane, musíme mu pomoci
Ačkoliv není náročná, z důvodu důkladného těsnění a bezchybného přilehnutí tubusu na exteriérové ústí může být vhodnější, pokud ji ponecháte na specializovaných firmách, kterých je v České republice dnes několik. Při koupi světlovodného systému byste měli zcela jistě dostat podrobný návod k jeho instalaci. Nejdříve usadíte plastový výlisek kopule do otvoru, který předem připravíte ve střešním plášti, v zahradě nebo stěně domu (což je vhodnější zejména pro osvětlení přízemních a sklepních prostor, kde by vedení od střechy bylo příliš dlouhé a mohlo by zde dojít ke světelným ztrátám). Nezapomeňte na odvodňovací žlábek a teprve poté pečlivě utěsněte okolí. Další úpravy se týkají interiéru: do místa, odkud chcete, aby světlo prostor projasnilo, vyříznete otvor. Je nutné, aby obě ústí, interiérové a exteriérové, byla navzájem volně dostupna a tubus bylo možné mezi nimi protáhnout. Systém utěsněte, aby nedocházelo ke kondenzaci par a zateplete.
Výraznou nevýhodou světlovodů je jejich stále poměrně vysoká cena, která se pohybuje mezi 10 000-90 000. Jasnou výhodou je zvětšení obytného a životního prostoru v místech, která jsou z konstrukčních důvodů přirozenému světlu nepřístupná. Světlovody jsou tak vhodným řešením do památkových zón, kde není možné osadit střešní okna, ale je možné přivést světlo ze zadního traktu nebo z míst, která jsou pro památkáře přijatelnější.
