Cihelná dlažba zůstává v našich podmínkách poněkud opomíjena. Oblíbená je zejména ve Středomoří, kde jsou z cihel vydlážděna i celá náměstí. U nás je cihlám neprávem přisuzována nálepka dláždícího materiálu s nižší odolností a kratší životností. Při správném výběru je to však materiál trvanlivý a navíc vysoce estetický.
Obyčejné stavební cihly, které používáme jako zdící materiál, by se jistě na místě venkovní dlažby neosvědčily. Pro tyto účely musí být cihelný střep zušlechtěn do takové míry, aby dokázal odolat celoročním klimatickým podmínkám bez poškození. Obecně se tyto zušlechtěné cihly nazývají klinkery. Dnes najdeme ve všech stavebninách široký výběr cihel podobné kvality. Nebylo tomu tak však vždy.
Cihly jako nedostatkové zboží
Není tomu tak dávno, kdy bývala cihelná dlažba pro běžného člověka nedostatkové zboží. Dlažební klinkery se u nás vůbec nevyráběly a ani se k nám nedovážely. Kdo si přece jenom chtěl cihelnou terasu dopřát, musel volit z nějakých dostupných náhražek, například z komínovek.
Klinkery
Klinkery, jejichž název pochází z Německa, jsou cihly vypalované při vysoké teplotě až do slinutí svého povrchu. Cihelný střep tak získává maximální pevnost a kompaktnost. Minimum pórů mu zaručuje nízkou nasákavost a mrazuvzdornost, která je pro použití v exteriéru nezbytným předpokladem. Vyrábějí se v různých formátech, nejčastěji 200x100x45 mm nebo 240x118x52 mm, ale existují i jiné rozměry, tak, jak je zvykem v zemi původu, neboť kromě omezené domácí produkce se k nám tyto prvky převážně dovážejí.
Odstíny a povrchová úprava
Dlažební klinkery se vyrábějí s hladkým nebo zdrsněným povrchem a mají až na výjimky přírodní barevnost ve škále od žluté přes červenou až po tmavě hnědou. Často jsou melírované. Nabízejí tak možnost zajímavých tvarových i barevných kombinací a pochopitelně i různých cihelných vazeb. Kromě běhounové, obvyklé u fasádních cihel, je lze skládat třeba do vazby parketové, šípové, vějířovité, do kruhových vzorů apod.
Použití
Klinkery se dají v zahradě využít mnoha způsoby. Můžeme z nich vydláždit chodníky, odpočívadla, terasy, opěrné zídky nebo vystavět venkovní schodiště. Na příjezdové komunikace a manipulační plochy lze eventuálně položit i speciální klinkery v podobě vegetační dlažby.
Terakota (cotto)
Původní terakotové dlaždice jsou přírodní dlaždice vyrobené z jílu a sušené na slunci. Jsou porézní, neodolávají mrazu a jejich využití je omezeno na oblasti s teplým klimatem. Terakotové dlaždice nejsou slinuté, ale tažené, jedná se o výrobek strojně protlačený. Jejich povrch není glazovaný, má porézní strukturu, probarvenou v celém svém průřezu. Ve srovnání s klinkery má vyšší nasákavost, není tak kompaktní a bývá náročnější na technologii pokládky. Originální italské cotto bývá často dekorováno ručně malovanými vzory, které atraktivitu této dlažby ještě umocňují. Tuzemské výrobky sice nejsou tak líbivé a vzletné, zato svými fyzikálně technickými vlastnostmi běžné italské cotto předčí a příliš nezaostávají ani za vysoce slinutými typy dlažeb. Jen pro zajímavost, domácí a nejkvalitnější zahraniční cotto vykazuje tvrdost, která podle známé Mohsovy stupnice odpovídá tvrdosti křemene.
