Živé ploty jsou vkusnými a funkčními doplňky zahrad. Pouhou realizací plotu by však naše starostlivost končit neměla. Aby byly zejména stříhané živé ploty stále atraktivní, musíme jim věnovat řádnou péči.
Pokud již máme jasno a rozhodli jsme se pro pořízení živého plotu, měli bychom ještě popřemýšlet, kolik času budeme chtít každoročně plotu věnovat. Pokud dáváme přednost téměř bezúdržbovému živému plotu, vybereme si dřeviny pro volně rostoucí živý plot. Pokud si však chceme plot udržovat podle vlastních představ a každoroční stříhání nám nevadí, sáhneme po rostlinách pro stříhaný živý plot. Další výhodou stříhaného plotu je rovněž jeho nenáročnost na místo. Pravidelným řezem ho lze udržet při šířce 30 až 50 cm.
Dlouhá minulost tvarování dřevin
Geometrické tvarování dřevin má svou dlouholetou tradici, která sahá až do starověkého Egypta. Obrovské oblibě se těšilo také v období baroka a rokoka, kdy zahrada, tehdy samozřejmě zámecká či palácová, hýřila množstvím živých stříhaných stěn, labyrintů a ornamentálně komponovaných záhonů.
Tvarování živého plotu
Aby si živý plot uchoval pěkný tvar, dokonalý, hustý vzhled, a aby nepřerostl a nezabíral příliš místa, musíme ho pravidelně stříhat. Podle typu dřeviny stříháme jednou, dvakrát či až třikrát ročně, jehličnany můžeme zkracovat jen jednou za rok, nejlépe v srpnu. Listnáče stříháme nejlépe v červnu, v srpnu a v říjnu.
Listnáče
Výchovný řez a pravidelné vedení jsou pro dobrý stav živého plotu nevyhnutelnými operacemi. Velice důležitý je řez v prvních dvou letech. Zejména dřeviny keřovitého rázu, které se rozvětvují nízko u země, je třeba již při výsadbě seříznout o jednu třetinu. Jde sice o zásah razantní, který se navíc ve druhém roce opakuje, díky němu se však rostliny bohatě rozvětvují těsně nad zemí - zabrání se nevzhlednému vyholování odspodu. Tímto způsobem se vytvoří hustý porost, který nám zajistí absenci nežádoucích neobrostlých míst. Bujně rostoucí vzpřímené dřeviny se nemusíme obávat tvarovat ještě razantněji, klidně řezem na 30 až 15 cm od země. V pozdním létě dotvarujeme boční výhony. Během druhé zimy odstraníme hlubokým řezem polovinu loňského obrostu. Až po takovém řezu zahájíme tvarování boků ve více či méně šikmém sklonu. Živý plot se vždy musí rozšiřovat směrem od vrcholu k úpatí, stěna dole u paty by měla být asi o 10 až 20 cm širší než nahoře. Jednak je pak odolnější vůči sněhové pokrývce a silnému větru, jednak je do jeho spodní části zajištěn dostatečný přísun slunečního světla.
Jehličnany
Jehličnaté stromy nemusíme během prvních dvou let stříhat vůbec. Pokud je to nutné, provedeme pouze řez bočních větví. Vrcholovému výhonu ponecháme volnost růstu až do požadované konečné výšky. Po té, co plot dosáhne požadované výšky, ho můžeme seřezávat i se shora.
Vzrostlé živé ploty
Vzrostlý živý plot udržujeme pravidelným tvarováním většinou dvakrát do roka (na jaře a koncem léta). Tvar a rovinu udržujeme napnutým provázkem nebo zhotovenou formou. Skutečným uměním je vytváření různých tvarů, prostupů, oken či zubatého cimbuří na jejich vrcholu. Aby byly keře i v těchto náročných místech celistvé, je třeba si vše naplánovat dopředu a vyvázat výhony ke vhodné opoře. Pokud se budeme chtít věnovat takovému tvarování, musíme samozřejmě zvolit dřevinu, která ho umožňuje. Nepravidelné živé ploty jsou na údržbu méně náročné. Při stříhání se snažíme nezasahovat do starého dřeva, v plotu by mohly vzniknout nepěkné díry, což platí zejména u jehličnatých dřevin, které hůře obrůstají.
Obnova zanedbaného živého plotu
Zanedbané, přerostlé nebo poškozené a proschlé živé ploty lze také napravit. Stálezelené druhy obnovujeme v polovině jara a opadavé v zimě. Hluboký řez provedeme nůžkami nebo pilkou ve dvou etapách - první sezónu jednu stranu a druhou sezónu druhou stranu. Odstranit můžeme až dvě třetiny nadzemní části. Rok předem důkladně přihnojujeme a po sestřihu hnojení zopakujeme.
Doporučovaná výška živého plotu
Výšku živého plotu volíme podle velikosti a charakteru zahrady. U malých zahrádek by plot neměl přesahovat výšku 120 cm. Vyšší zelená bariéra zbytečně stíní užitkovou plochu záhonů či trávníku a zvyšuje nebezpečí přízemních mrazíků. Zcela nízké živé plůtky se vysazují do otevřených předzahrádek uvnitř města.
