Kategorie

Pasivní dům: V čem je výjimečný?

V pasivní stavbě můžete uspořit až devadesát procent nákladů na vytápění oproti běžné budově. Čím dalším vás ale pasivní dům překvapí? A jak se v něm vůbec bydlí?
Když se řekne pasivní dům, mnozí z nás vlastně nemají příliš jasnou představu o tom, o co se jedná. Většinou slyšíme něco o „chytrém domě“, který je svým obyvatelům schopen poskytnout velmi příjemné prostředí pro život. To je bezesporu pravda, nutno však doplnit, čím je tento komfort vykoupen.  Pasivní dům je totiž stavbou, u níž platí: čím vyšší náklady při počáteční investici, tím nižší náklady při provozu. Pasivní dům nemusí být nutně hranatá kostka. Zvolit můžete klasiku se střechou sedlovou, pultovou nebo zaoblenou. Zdroj: www.contemporist.com Na druhou stranu pasivní dům mnohé starosti vyřeší za nás. Za náklady zhruba o 15 % vyšší si tak lze pořídit příjemnější a pohodlnější bydlení, než jaké známe z běžných developerských katalogů. Pojďme se tedy podívat, co nám může nabídnout.

Pasivní dům: stavba nenáročná na vytápění

Co konkrétně je tedy na pasivním domě jinak? Je to stavba, která má velmi malé tepelné ztráty. Teplo spotřebované při vytápění na metr čtvereční plochy se v tomto případě pohybuje pod 15 kWh/m2, zatímco u běžného domu je to zhruba 80 až 140 kWh/m2. Rozdíl 65 až 125 kWh/m2 tedy ročně představuje až devadesátiprocentní úsporu na energiích. Náklady na vytápění tak ročně činí pouze něco okolo 2000 až 5000 Kč podle velikosti vytápěné plochy a konkrétních tepelných ztrát. Správné zateplení je jedním ze základních předpokladů funkčnosti pasivního domu. Zdroj: www.plasticsportal.net Teplo, které pasivní dům ročně spotřebuje na to, aby vám uvnitř bylo příjemně, je navíc natolik malé, že zde není třeba instalovat žádnou otopnou soustavu. To je úspora především při dalším provozu domu, kdy se vaše obydlí dokáže ohřát téměř samo. Co ale tuto zvláštní schopnost pasivního domu zajišťuje?

Dobrý „kabát“ je důležitý

Hlavním důvodem malých tepelných ztrát u pasivního domu je kvalitní zateplení. Silná vrstva izolace, dobré utěsnění a minimalizace tepelných mostů je základem pro to, abyste v domě nemuseli zatápět, a přitom se zde cítili příjemně. Jako izolace se používají běžně dostupné materiály, např. minerální či skelná vata, PPS a další, a v závislosti na volbě materiálu se šířka izolace pohybuje od 200 do 400 mm. Zapomenuty ale nesmějí zůstat ani ostatní plochy – otvory, ať už okenní či dveřní. I zde musí nárok na prostup tepla splňovat náročně požadavky (nižší než 0,85 W/(m2K)). I v zimě je v pasivním domě příjemně – teplo se zde nakumuluje a díky zateplení neuniká. Zdroj: www.inhabitat.com Okna navíc v pasivní stavbě získávají další rozměr. Nejen že prosvětlené plochy v domě působí dobře na psychiku, z technického hlediska je sluneční záření pro pasivní dům doslova „nabíječkou baterek“. Energie ze slunce, která se dostává skrze okna do interiéru, totiž zůstává uvnitř a způsobuje celkové ohřátí stavby. Díky kvalitnímu utěsnění teplo neuniká, ale příjemně prostor vyhřívá. Velmi důležitá je proto u pasivních staveb orientace ke světovým stranám – obytné části budovy by vždy měly směřovat k jihu. Jak se ale stavba ohřeje v době, kdy slunce nesvítí? Tento problém řeší kvalitní zateplení, které stavbě zajišťuje schopnost tepelné stability. Znamená to, že teplota uvnitř klesá jen velmi pomalu – několik dní může znamenat pokles pouze o několik málo stupňů. Navíc lze vzduch uvnitř dohřívat prostřednictvím větrací jednotky.

Teplovzdušné vytápění s rekuperací

Dům máme utěsněný, teplo zajištěno, ale jak to udělat, abychom uvnitř stále dýchali čerstvý vzduch? Pokud jsme tak dokonale utěsňovali okna, máme je zase otevírat, aby nám při tom uteklo vzácné teplo?  I tato otázka je v pasivním domě předem vyřešena. Větrání a přívod čerstvého vzduchu totiž takzvaný systém vytápění s rekuperací. V pasivním domě je vhodné krýt část energetických výdajů z obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: www.prestigeelectric.net Teplovzdušné vytápění s rekuperací je soustava, které neustále nasává čerstvý vzduch zvenku. Ten je postupně zbaven škodlivin a před vstupem do místnosti ještě ohřát na pokojovou teplotu. Filtry navíc dovedou zachytit i takové nečistoty, jako jsou pyly a prach, a tak je pobyt v  domě vhodný i pro alergiky. Následné ohřátí vzduchu pak zajišťuje tepelný výměník, který předává teplo mezi vzduchem odcházejícím z místnosti a tím, který je vpouštěn dovnitř. Účinnost tohoto zařízení je okolo 95 procent, což znamená, že pouze zhruba 5% vzduchu musí být dohřívána elektricky nebo teplovodně.

Kvalitní projekt – první krok k pasivnímu domu

Pro stavbu funkčního pasivního domu, který svým majitelům bude schopen poskytnout příjemné prostředí k životu, je prvním a nejdůležitějším předpokladem kvalitní projekt. Velmi důležitý je už výběr projektanta, případně ateliéru, který bude váš dům navrhovat. Nelze například příliš věřit developerským firmám, které nabízejí své běžné katalogové domy i v pasivním provedení. Pasivní dům je totiž vždy projektován do konkrétního místa, s konkrétními požadavky investora. Hlavní výhodou pasivního domu zůstává efektivní práce s tepelnou energií. Aby se dům skutečně mohl nazývat pasivním, musí naplňovat některé důležité požadavky. Kromě již uvedeného tepla spotřebovaného při vytápění je to také hodnota konečné spotřeby všech energií domu (na vytápění i krytí celkové potřeby elektřiny) a zároveň hodnota celkové spotřeby primární energie z neobnovitelných zdrojů. Aby nebyla poslední jmenovaná hodnota překročena, je u pasivních domů vhodné krýt alespoň část energetických výdajů z obnovitelných zdrojů energie. Mohou to být třeba aktivní solární prvky, které zajišťují ohřev vody, a podobně.

Za kolik lze pasivní dům pořídit?

Zdá se tedy, že v pasivním domě musí vše být předem promyšleno do nejmenších detailů. Nebude taková stavba ale pro investora znamenat přemrštěnou cenu? Náklady na pasivní dům by neměly přesáhnout 25% navýšení oproti běžné výstavbě. Celkové náklady však mohou být navýšeny o pouhých 10-15 %.  Vyšší cena se odvíjí jak od kvalitnější tepelné izolace, tak i od dalších nadstandardních prvků, jako je rekuperace nebo okna s trojitým zasklením. Z  ekonomické stránky může nyní investorům pomoci program Zelená úsporám, díky němuž lze celkovou cenu pasivního domu výrazně snížit. Po dodržení některých dalších požadavků tak lze získat celkem až 495 000 korun ze státních dotací.

Pasivní domy u nás a v Evropě

Jak na tom tedy jsme s pasivní výstavbou u nás? V současné době je u nás 117 pasivních staveb, z nichž drtivou většinu tvoří rodinné domy. Toto množství skutečně není nijak velké s porovnáním s dalšími zeměmi, jako jsou např. Německo nebo Rakousko (12,5 tisíce pasivních domů). Na svůj „zlatý věk“ tedy pasivní domy u nás stále ještě čekají. A jaký je pobyt v pasivním domě na vlastní kůži? To mají možnost zažít zájemci v Plzni Božkově. Zdejší vzorový dům funguje již od loňského roku a plní funkci školicího centra. Zároveň mají vážnější zájemci o stavbu pasivného domu možnost strávit zde i několik dní a vyzkoušet si tak pasivní stavbu z pohledu jeho obyvatele.
ab
ab
ab
ab
ab