Obliba bydlení v podkrovních prostorech je v současné době značná a k tomuto účelu se upravují podstřešní prostory starších domů, ale bydlení v podkroví se plánuje i v novostavbách. Bydlení těsně pod šikmou střechou s sebou ale nese i rizika spojená zejména s konstrukcí střešního pláště a jeho fungování v tepelném a vlhkostním režimu. Na tuto složku jsou totiž kladeny vysoké nároky.
Bydlení v prostorách dřívější půdy v případě rekonstrukcí nebo v nově postaveném podstřešním interiéru znamená pro konstrukci střechy kromě jiného nárůst vlhkostní zátěže. Když se nastěhujeme do podkroví a zavedeme v něm běžný provoz, musíme počítat i s tím, že vodní páry — neodmyslitelně s takovým provozem spojené — budou prostupovat konstrukcí stropu do krovu, kde mohou způsobit značné škody.
Dopady rekonstrukce
Na tuto skutečnost mají vliv například úpravy, jakými je zrušení lokálních topidel a zavedení ústředního topení, zaslepení komínu, ale i instalace moderních dveří a oken, která dokonale těsní a brání působení chladu, zároveň ale prakticky zastaví přirozenou cirkulaci vzduchu. Vodní páry, které se přes zpravidla lehkou stropní konstrukci snadno dostanou dále, pak mohou poškodit jak krov, tak tepelnou izolaci — stát se příčinou vzniku plísní, hniloby krovu, navýšení tepelné vodivosti konstrukce a může dojít až k výtokům kondenzované vody do obytných prostor a kritickému poškození nosné konstrukce střechy. Opravy těchto chybných řešení jsou náročné a často znamenají výměnu celého střešního pláště.Funkce parozábrany
Spolehlivá ochrana proti takovým rizikům existuje — do konstrukce se instaluje parozábrana, fólie, která izoluje interiér od ostatních částí střešního pláště. Zpravidla se umisťuje pod podkladovou stropní vrstvu, mezi obklad a krov. Její správná funkce ale závisí na řadě podmínek a je ohrožena možnými chybami, které mohou celý parotěsnící efekt zlikvidovat. V mnoha případech totiž platí, že konstrukce s chybnou parozábranou je ve výsledku větší problém než konstrukce bez parozábrany. Základní podmínkou pro správnou funkci parozábrany je její celoplošná těsnost. Této vlastnosti právě při stavbě hrozí různá rizika — průniky spojovacích materiálů, nedokonalé provedení spojů, volba nevhodné fólie apod. Při uvažování o vlhkostním režimu podstřeší je také dobré vzít v úvahu skutečnost, že vyšší teplota a vlhkost v interiéru (koupelna, kuchyně...), omezená možnost odpařování z konstrukce do exteriéru a větší nadmořská výška kladou na kvalitu parozábrany vyšší nároky.Chyby při zřizování parozábran
Základní chybou samozřejmě je, pokud parozábrana v konstrukci zcela chybí. Ani její uplatnění ale neznamená, že budou krov a izolace stoprocentně chráněny. Parotěsnicího účinku například nedosáhneme, pokud zvolíme místo příslušné fólie např. mikroperforovanou podstřešní fólii, která parotěsnicí funkci nemá. Dalším „bolavým místem“ jsou spoje jednotlivých pásů izolační fólie, které je nutné spojovat s minimálním přesahem 100 milimetrů pomocí speciální oboustranné pásky. Ani správný materiál a dokonalé slepení parozábrany ale nepomůže, pokud je fólie nějak porušena. Častou příčinou jejího narušení a následného pronikání vlhkosti do krovu jsou dodatečné úpravy stropu, např. instalace svítidel pomocí vrutů apod. Také zavádění elektrické nebo vodovodní instalace do krovu může parozábranu poškodit. Je také důležité, aby byly kabely nebo trubky s fólií dokonale spojeny tak, aby v místech průniků nedocházelo k netěsnostem. Fólie také musí být těsně spojena s přiléhajícími stavebními konstrukcemi, např. s okenními rámy, parozábranu je třeba přilepit oboustrannou páskou přímo na rám okna. Chybou je, když je parozábrana přilepena jen na ostění a mezera mezi ním a oknem se vyplní propustnou montážní pěnou. Důležitý je i výběr typu fólie, při němž bychom se měli řídit především technicko-aplikačními dispozicemi výrobce.| Nejčastější chyby při aplikaci parozábran • parozábrana zcela chybí • užití nesprávné, např. mikroperforované fólie • parozábrana je porušena např. vruty • nedostatečné spojení pásů fólie • parozábrana není těsně spojena s pronikajícím vedením (voda, kanalizace, elektrické kabely...) • nedokonalé napojení na přiléhající stavební konstrukce (okenní rámy...) |
