Jak bydlí Michaela Freitagová, zakladatelka značky Ravaneo, která nabízí moderní portfolio klasických ingrediencí z různých koutů světa pro každodenní vaření a pečení? A jak se vlastně myšlenka tohoto projektu zrodila? To se dovíte v našem rozhovoru!
Míšo, jak vás napadlo založit značku Ravaneo a v čem je jedinečná?
Ravaneo vzniklo z naší vlastní potřeby a zájmu o gastronomii. Rádi vaříme, ale i chodíme do restaurací, kde nám často chyběla dobrá sůl, čerstvý pepř nebo olivový olej, kterým by si člověk jídlo dochutil a dovedl ho tak podle svých chutí k dokonalosti. Postrádali jsme jakýsi standard kvalitního základního koření a solí. Koření je přitom kategorie stejně tak zajímavá jako káva nebo víno, kde půda, podnebí a způsob zpracování hrají zásadní roli. Dochucování kvalitními ingrediencemi má na výslednou chuť jídla obrovský efekt a navíc je to krásný rituál.
Co všechno najdeme ve vašem portfoliu?
Portfolio je založené na klasických surovinách. Najdete u nás pravou cejlonskou skořici ze Srí Lanky, mořskou sůl ze Slovinska, kampotský pepř a solný květ z Kambodže. To vše jsou druhy koření, které můžete používat denně a nepřestanou vás bavit.
Vedle nabídky koření navrhujeme a vyrábíme designové kuchyňské doplňky. Tuto kategorii jsme otevřeli s kolekcí mlýnků na sůl a pepř, které jsou vyrobené z betonu a dubového dřeva. Zpočátku se to zdálo technicky nemožné, ale nevzdali jsme to. První finální kus jsme drželi v ruce po více než roce a půl vývoje a intenzivní práce. Nelitujeme však jediného dne, poznali jsme díky tomu neskutečně šikovné a pracovité lidi napříč celou republikou.
Osobně navštěvujete místa, ze kterých vaše koření pochází, máte nějaký zajímavý zážitek?
Koření jezdíme často vybírat do exotických oblastí, takže máme poměrně akční zážitky. Na Srí Lance, kde jsou farmy v podstatě v džungli, jsme se potkali třeba s hady nebo pijavicemi. Také nikdy nezapomenu na noční cestu v Kambodži z letiště do Kampotu, kde jsou pepřové farmy. Víc jak tříhodinovou cestu jsme absolvovali s náhodnými mladíky v polorozpadlém autě v černočerné tmě po tamních cestách zničených od monzunových dešťů. Naštěstí vše vždy dobře dopadlo a mám pocit, že člověk se v Asii nechá snadno nakazit bezstarostností a optimismem místních. Rizika, do kterých se tam pouštěl, si mnohdy uvědomí, až když je zpátky doma.
Můžete prozradit, jestli vás něco zaujalo na stylu bydlení v zemích, které navštěvujete?
Při úplně první návštěvě pepřové farmy na ostrově Phú Quốc ve Vietnamu bylo zajímavé pozorovat, jak je tam každý domek otevřený a má prostornou verandu orientovanou do ulice, kde se vlastně odehrává většina života - práce, odpočinek i zábava. Večer se na verandách sejdou celé rodiny, společně večeří, popíjí a probírají, co během dne zažili. To, jak tam lidé drží pospolu v rámci rodinných a sousedských vztahů a přizpůsobují tomu takto své obydlí, je odlišné od stylu bydlení u nás, kde každý hledá spíše soukromí a anonymitu.
A jak bydlíte vy, odráží se minimalismus značky i ve vašem bydlení?
Cítím se dobře v bytech tradiční pražské zástavby, pro které jsou typické vysoké stropy, dřevěná podlaha a velká okna. Mám ráda světlý a vzdušný prostor. V bytě se obecně snažím redukovat počet věcí, používat přirozené a odolné materiály a vyhovují mi čisté bílé zdi s minimem obrazů nebo dekorací. Na druhou stranu existují situace, kdy náš byt připomíná spíše dílnu. Třeba když jsme vyráběli první prototyp mlýnku a odlévali jsme beton v obýváku.
Máte nějaký vlastní doplněk nebo suvenýr, který je pro vás neodmyslitelnou součástí domova?
V kuchyni to jsou určitě naše mlýnky na sůl a pepř. Denně také používám praktickou karafu na olivový olej.
Co se týče předmětů z cest, tak pár raritních suvenýrů by se u nás našlo. Z italské Aosty jsme si přivezli tradiční pastevní zvonec a od domorodé rodiny Sasaků z ostrova Lombok v Indonésii ozdobně vyřezávaný buvolí roh.
Máte nějaké tipy, jak si třeba zefektivnit práci v kuchyni s kořením, jak ho ukládat, skladovat?
Koření doporučuji kupovat vždy celé. Zachovává si tak maximum silic, které jsou nositelem chuti a vůně. Ravaneo koření necháváme ihned po zpracování vakuovat v místě původu, díky čemuž se doba, po kterou koření zůstává plně aromatické, ještě prodlužuje. Po rozbalení je dobré koření uložit do vzduchotěsné nádoby, takto skladované vám vydrží roky.
Pepř a sůl nejlépe namelete v mlýnku s keramickým mechanismem, který nijak neovlivňuje chuť koření. Cejlonskou skořici lze pak jednoduše namlít v mlýnku na kávu, nebo nastrouhat na struhadle. Chuť a vůně čerstvě mleté cejlonské skořice je neporovnatelná se skořicí v prášku, která je běžně k dostání v obchodech.
Můžete nám prozradit, jaký další projekt chystáte?
Plánujeme rozšířit portfolio jednak o další jedlé produkty a také doplňky do kuchyně a domácnosti. Naše tvorba se zčásti přesouvá z města do přírody, do našeho právě budovaného ateliéru. Centrálním bodem ateliéru bude plnohodnotně zařízená kuchyň. Příště ráda nechám čtenáře Světa bydlení nakouknout, jak jsme prostor zařídili a podělím se o zážitky z nového místa. Zatím se můžete podívat na náš web nebo nás sledovat na Instagramu.
