Důležitý je také tvar domu a jeho vnitřní uspořádání. Zásadním požadavkem je dokonalá izolace, velikost, tvar a kvalita oken a dveří a vzduchotěsnost objektu. Standardním řešením je systém nucené ventilace s rekuperací odpadního tepla a samozřejmě účinné vytápění. Pozemek musí mít vhodnou orientaci ke světovým stranám. Obytné místnosti bychom měli situovat k jižní straně, abychom plně využili pasivní solární zisky. Nezastíněná budova orientovaná na jih je současně solárním domem. Pasivní solární zisky mohou pokrýt až 40 % tepla na vytápění objektu.
Důležitým faktorem je umístění domu na pozemku podle světových stran
Zateplení
Pouhým zateplením můžeme ušetřit až polovinu výdajů za teplo. Je to tedy zásadní krok k vytvoření nízkoenergetického domu. Pro pasivní domy se doporučuje tloušťka izolace 200 – 300 mm, pro nízkoenergetické domy 160 – 200 mm. Dnešním standardem při běžném zateplování je izolace o tloušťce 50 mm.
Tvar a vnitřní uspořádání domu
Tvar domu by měl být co nejjednodušší. Naprosto ideální je tvar koule. Stavět dům do těchto tvarů je však nerealizovatelné. Nejbližším jednoduchým tvarem je tedy krychle nebo kvádr. Měli bychom se vzdát všech možných výklenků a záhybů, které způsobují obtížnější vyhřátí domu. Uspořádání uvnitř domu by mělo být co nejjednodušší, aby se co nejvíce usnadnilo proudění vzduchu.
Balkóny, terasy a různá zákoutí působí sice na domě efektně, pro úsporu energie však toto řešení není vhodné
Okna a dveře
Okna i dveře musí být dokonale utěsněna. Správně utěsněnými okny je možné ušetřit až 10 % výdajů za teplo. Okna by měla obsahovat vedle dvou až tří vrstev skla také tzv. selektivní vrstvu, která plní funkci polopropustného zrcadla. To znamená, že dům funguje na principu skleníku, sluneční paprsky proudí dovnitř, zahřejí vzduch, který už nemůže uniknout zpátky ven. Dům se tak stává pomyslným pasivním lapačem slunečního tepla. Efekt můžeme umocnit výstavbou zimních zahrad na jižní straně domu, které slouží jako mezistupeň mezi interiérem a venkovním prostředím. Tím zabraňují velkým teplotním rozdílům vzduchu uvnitř a vně domu. Proti přehřívání v letním období se vedle předsazených střech používají markýzy, venkovní žaluzie nebo stínící konzoly.
Okna i dveře by měly být dokonale utěsněné
| Vzduchotěsnost Nízkoenergetický dům musí být postaven vzduchotěsně. Celý dům je tak obklopen vzduchotěsným pláštěm, který zamezuje nechtěnému proudění vzduchu. |
Teplovzdušné vytápění s řízeným větráním s rekuperací tepla
Teplovodní vytápění můžeme nahradit teplovzdušným vytápěním spojeným s řízeným větráním. To nám přinese úsporu energie i kvalitnější hygienické podmínky. Jak funguje rekuperace vzduchu kombinovaná s teplovzdušným vytápěním? Do technické místnosti umístíme rekuperační zařízení (dosahuje rozměrů cca 1,5 x 1 m), ze kterého je potrubím v zemi rozváděn vzduch do jednotlivých místností domu. V místnostech je v podlaze pouze malá mřížka o šířce cca 15 cm, kterou sem proudí čistý vzduch. Uprostřed domu je ve stropě vyvedeno potrubí, kterým je znečištěný vzduch z domu nasáván a následně odváděn zpět do rekuperační jednotky. Dříve než je vypuštěn ven, ohřeje čerstvý vzduch přivedený z venku dovnitř. Navíc můžeme použít ještě tzv. zemní registr, přes který se vzduch v zimě předehřeje a v létě ochladí ještě před tím, než je přiveden do domu. Toto zařízení pracuje na principu stálé teploty v podzemí, která se pohybuje kolem 10°C. Do hloubky cca 2 m pod zemí se zabuduje potrubí dlouhé alespoň 25 m. Nevýhodou je fakt, že vzduch procházející jakýmkoli potrubím ztrácí záporně nabité částice, tzv. ionty. Osoby citlivé na nedostatek iontů ve vzduchu si proto do obydlí instalují ionizátory.
