Arónie se ještě stále řadí mezi opomíjené rostliny, ačkoli jde o nenáročnou a vděčnou ovocnou dřevinu. Daří se jí i v chudých půdách, snáší i vysoké polohy a patří mezi nejodolnější druhy.
Tento rod z čeledi růžovitých (Rosaceae) zastupují tři druhy velmi příbuzné a podobné jeřábům. Ze Severní Ameriky pochází temnoplodec planikolistý – Aronia arbutifolia a temnoplodec třešňolistý – Aronia prunifolia. Třetím druhem, který se v poslední době stal opět předmětem pěstitelského i šlechtitelského zájmu, je temnoplodec černý – Aronia melanocarpa.
Větvička s plody arónie
Temnoplodec černý pochází ze Severní Ameriky, kde vytváří kompaktní keře, vysoké 2 metry a široké asi 1,5 metru. Má jednoduché, celokrajné, leskle sytě zelené listy. Keře kvetou koncem května, čistě bílými květy, uspořádanými v chocholičnatých květenstvích. Plody obsahují vitamíny (C, P, skupiny B, karoten) a minerální látky.
Bílé květy arónie se na keřích objevují ke konci května
Výběr stanoviště – nároky
Temnoplodec je nenáročný na půdu, avšak svědčí mu humózní půda s dobrou zásobou živin. Má vysoké nároky na světlo, proto volíme slunnou jižní polohu. Snáší nízké teploty, nejlépe se mu daří ve vyšších a vlhčích oblastech. Vysazuje se na vzdálenost 3 m, pro živé ploty se doporučuje vzdálenost 1 m.
Mladý keřík připravený k výsadbě
Pěstitelská technologie
Temnoplodec černý lze množit semenem. Ta se vysévají hned po sklizni, protože jsou přeléhavá a při přezrání by klíčila až napřesrok. Lze ho však množit i hřížením, dělením keřů, odkopky nebo řízky. Pro pěstování ve stromkovém tvaru ho štěpujeme na semenáče jeřábu obecného ve výšce, v níž zakládáme korunku.
Během vegetace nevyžaduje zvláštní péči, pouze starší rostliny v době vegetačního klidu prosvětlujeme vhodným řezem. Tento druh netrpí chorobami ani škůdci. Je však nutné v době dozrávání plodů chránit úrodu proti ptactvu (například sítěmi).
Malvičky lze konzumovat přímo, dají se sušit a všestranně zpracovávat. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Pro svou nenáročnost pěstování a ošetřování a pravidelnou úrodu představuje také ekonomický efekt i pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají, nebo je ozobávají ptáci.
Příznivé obsahové látky plodů
Arónie je nejen okrasná, ale též velmi prospěšná ovocná dřevina. Má jedlé černé plody, sice s nižším obsahem vitamínu C (10–60 mg na 100 g), ale s velkým množstvím dalších fyziologicky cenných látek. Obsahuje bioflavonoidy včetně vitamínu P, vitamíny PP, B2, B9, karoteny, pektinové látky, rutin (dříve označovaný jako vitamín P), třísloviny. Sorbitu obsahují až 3,5 % – je náhražkou cukru pro nemocné cukrovkou. Obsahují značný podíl železa a dalších mikroelementů, jako například bóru, fluóru, manganu, mědi, kobaltu, molybdenu a dalších.
Plody bez semen obsahují až 400 mikrogramů jódu na 100 g. Jde o prvek žádoucí zejména pro těhotné a kojící ženy a děti. U dětí má jód důležitou roli při rozvoji mozku a inteligence, při prevenci zubního kazu, a s dalšími obsahovými látkami arónie i na posílení imunitního sytému. U dospělých i dětí je jód důležitý pro činnost štítné žlázy, hormonální rovnováhu a ochranu před radioaktivním jódem (vysokým obsahem jódu je toto ovoce blízké plodům kiwi).
Bioflavonoidy podporují působení vitamínu C a působí s ním často synergicky. Konzumace ovoce s vyšším obsahem bioflavonoidů je velmi vhodná při vysokém krevním tlaku, stresu, chronických bolestech, zánětech (včetně zápalu plic) a skleróze. Rutin obsažený v plodech se používá k výrobě léčiv.
Využití plodů
Plody lze sušit či zmrazovat, ale zpravidla se zpracovávají čerstvé na marmelády, džemy, želé, sirupy, kompoty, vína a likéry nebo se kandují. V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou surovinou pro přípravu nápojů.
Šťávu, sirup nebo džem je dobré připravovat smísením podílu aronie a červeného rybízu, který dodá chybějící kyselost. Aroma můžeme zvýraznit přidáním hřebíčku, skořice nebo badyánu. Smícháním s rybízem nebo jablky při výrobě džemu nebo marmelády nejen dodáme kyseliny, ale také zmírníme trpčí chuť aronie. Jablka je lépe do směsi nastrouhat i se slupkou, aby měl produkt výraznější aroma a vyšší obsah léčivých látek.
Naše původní odrůda arónie Nero
Tato odrůda je registrovaná od roku 1973, byla vyšlechtěna na šlechtitelské stanici ve Velkých Losinách. Je náročná na osvětlení, avšak je odolná jak proti nízkým teplotám, tak také proti napadení chorobami. Její růst je slabší až střední a po naroubování vytváří kulovitou korunu. Jednotlivá plodenství obsahují asi deset až dvacet plodů, jednotlivé malvičky jsou okrouhlé, černé a lehce ojíněné. Jejich slupka je pevná, takže dobře snáší přepravu, dužnina je tmavě fialová se sladce navinulou až natrpklou chutí.
Ukázka plodů odrůdy Nero
Pokud chceme pěstovat odrůdu Nero v kmenném tvaru, tak používáme očkování nebo roubování na podnož, nejvhodnější je použití jeřábu obecného (Sorbus aucuparia). Plody dozrávají koncem srpna až v první polovině září, velkou výhodou je stejnoměrné dozrávání a také velká a pravidelná plodnost. Tato odrůda je vhodná jak do velkých výsadeb, tak i na menší zahrádky, do všech poloh. Plody mají vysoký obsah vitamínu C, a proto se používají k výrobě velmi kvalitní šťávy.
Příklady receptů s využitím plodů arónie:
Arónie jako brusinky
1 kg plodů arónie
600 g cukru
1 balíček vanilkového cukru
1/2 lžičky skořice
3–4 utlučené hřebíčky
sklenka rumu
1 Pektogel
1/2 lžičky kyseliny citrónové
Příprava: Plody očistíme, otrháme ze stopiček, propláchneme a necháme okapat. Vsypeme do kastrolu, podlijeme trochou vody a vaříme asi 20 minut. Pak přidáme cukr, koření a necháme mírně rozvařit. Ke konci varu jeřabiny zčásti rozmačkáme, přidáme Pektogel, povaříme minutu, přidáme kyselinu citrónovou, zase povaříme, až do rozpuštění, stáhneme z ohně, přilijeme rum, promícháme a horkou směs lijeme do malých čistých skleniček a uzavřeme.
Sirup z arónie
Do čtyřlitrové sklenice dáme 2 litry otrhaných a vypraných plodů arónie, přidáme 80 g potravinářské kyseliny citrónové a zalijeme vodou až po hrdlo. Za 32 až 36 hodin přecedíme a plody jen lehce zmáčkneme. Získáme tak silně zabarvenou šťávu. Na každý litr šťávy přidáme 1 kg cukru a za studena občas mícháme, až se cukr zcela rozpustí. Získaný sirup slijeme do lahví a konzumujeme jako jiné sirupy. Tento postup zachovává většinu účinných látek z ovoce.
