Kategorie

Netradiční ovocné dřeviny, 1. díl: Jeřáb oskeruše

V posledních letech se především mezi ochránci přírody a některými zahrádkáři projevuje zájem o prastarou evropskou ovocnou dřevinu - oskeruši domácí, známou především díky svým chutným plodům s léčivými účinky a také pálenkou z nich vyrobenou. Jeřáb oskeruše (Sorbus domestica) je dřevinou střední a jižní Evropy, jejíž výskyt zasahuje až k Černému moři a do Malé Asie. Izolovaně se vyskytuje také na severu Afriky.
Oskeruše je opadavý listnatý strom z rodu jeřábů, který jako solitér dosahuje výšky okolo 15 m, v lesním porostu až 30m. U volně rostoucích stromů může průměr koruny dosahovat až 20 m. Oskeruše patří mezi dlouhověké stromy dožívající se v lese okolo 140 let, volně stojící více než 200 let, občas však i 400 let.

Oskeruše, vzácná, ale vyhledávaná

V České republice byl tento druh vzácný už před 200 lety. Rozšířen byl především ve stromořadích, vinicích a vesnických zahradách, většinou ve vinohradnických oblastech. Tvarem koruny a kůrou se oskeruše podobá hrušním, listy jeřábu ptačímu (Sorbus aucuparia). Listy jsou při rozvíjení bíle chlupaté a později olysají, na rozdíl od jeřábu ptačího jsou méně špičaté, šedozeleně zbarvené, nemají načervenalou listovou nervaturu a pupeny jsou lysé a lepkavé.

Květy a plody

Oskeruše kvete v květnu bílými, 6 -10 cm širokými květenstvími. Plodem je malvice ve tvaru malého jablka nebo hrušky s 1 - 5 semeny (existuje velká variabilita tvaru, velikosti i barvy plodů) barvy žlutozelené, žlutooranžové až hnědozelené, někdy s oranžovým líčkem na slunečné straně. Jejich povrch pokrývají početné rezavě hnědé tečky. Velikost plodů je 2 – 4 cm, sklízejí se podle lokality a počasí od poloviny září do října, někde až do listopadu, když plody postupně opadávají. Plody se dají i česat, potom se ale musí na několik dní uložit a nechat dozrát. V tuto dobu se stromy v krajině zvlášť dobře vyjímají díky své oranžové barvě listí. Opadané plody se dají přímo jíst či dále zpracovávat, a to zhruba po třech dnech, kdy se tzv. odleží. V této době v nich proběhne biochemické dozrávání, změknou a stávají se sladkými a chutnými.

Blahodárné ovoce

Plody oskeruše obsahují velké množství vitamínů, především B2, provitamin A, vitamin C (množství je srovnatelné s plody černého rybízu), z minerálů je obsažen vápník, fosfor, hořčík, draslík, bór, železo, dále organické kyseliny (jablečná, vinná, citronová), cukry fruktóza, galaktóza a sacharóza, bílkoviny, pektiny (které na sebe dokáží vázat těžké kovy). Zdraví prospěšná je vláknina nebo tanin, který působí proti zažívacím obtížím, plody také obsahují velké množství vody.

Využití

Jejich využití je jak v lidovém léčitelství, kde se usušené a rozemleté užívaly při žaludečních potížích, tak i v potravinářství. Zralé plody se dají usušit. Suší se většinou celé plody, a to teplem až do vytvrdnutí. Při nedokonalém usušení totiž snadno plesnivějí. Z plodů se dá vyrobit běžným způsobem marmeláda, používají se i do ovocných šťáv a vín. Šťáva vylisovaná ze zralých oskeruší se používá jako příměs k moštům a sirupům z jiných druhů ovoce, čímž se docílí rychlejšího čiření, zlepšení chuti a trvanlivosti výrobku. Hlavně v zahraničí se z nich vyrábí jemný likér "sorbette". Na Moravě a Slovensku je tradiční úpravou plodů také oskerušová pálenka, která je patrně naším nejvzácnějším a nejvíce ceněným ovocným destilátem.

Pár chutných receptů

  • Kořeněná oskorušová marmeláda 700g vypeckovaných zralých plodů, 200g červeného vína, 300g želírovacího cukru, trochu skořice, anýzu, kardamonu a niché
Za stálého míchání vaříme 3-4 minuty a plníme do sklenic. Navrch nalejeme trochu oskorušové pálenky. Vhodné ke zmrzlinám, vaflím a palačinkám.
  • Plněný oskorušový perník 300 g hladké mouky, 250 g mletého cukru, 2 lžíce medu, 1 vejce, 2 lžíce mléka, 1 lžíce rumu, 1/2 prášku do pečiva, 1 lžička perníkového koření či skořice
Vše zpracujeme v hladké těsto a rozdělíme na 4 díly. Každý rozválíme na plát 3mm silný, potřeme oskorušovou marmeládou a můžeme posypat hrozinkami. Smotáme jako štrůdl, dáme na vymaštěný plech, potřeme rozšlehaným vejcem a pečeme ve střední troubě.

Pěstitelské vlastnosti

Požadavky na stanoviště                                        Oskeruše roste v teplejších oblastech na hlubších humózních půdách s půdní reakcí pH 7-8, vzniklých na vápencových podkladech. Je záměrně rozšiřována ve vinařských oblastech. Stromy jsou celkem odolné proti nízkým zimním teplotám. Květy jsou citlivé na pozdní jarní mrazíky, ale vzhledem k poměrně nerovnoměrnému nakvétání v květenství některé květy kvetou až po mrazech.
Odolnost proti chorobám a škůdcům Plody často napadají houbové choroby, zejména strupovitost.
Vhodnost tvaru a podnože Nejvhodnější je udržovat charakteristický habitus oskeruše, a to i v případě, je-li štěpována na jeřáb ptačí pravý.
Nároky na řez a zmlazení Po základním výchovném řezu se provádí jen průklest.
Plodnost a sklizen                         Vzhledem k pomalému růstu v mládí začíná plodit poměrně pozdě. První sklizně se objevují po 10-15 letech. Tato doba se zkrátí při štěpování na planý jeřáb. Dospělé pravokořenné stromy se dožívají často 300 až 500 let stáří a dávají až 300 kg plodů z jednoho stromu.
  • Tip pro pěstitele: Veškeré sazenice netradičních odrůd ovoce jsou k dostání například v ovocné školce Bojkovice (www.stareodrudy.org).
ab
ab
ab
ab
ab