Přirozené větlo má velký vliv na naši psychickou pohodu. Napadlo vás ale někdy, že s ním vlastně plýtváme? Přečtěte si, jak naplánovat své bydlení tak, abyste světlo využili co nejlépe.
Světlo a jeho proměny během dne i roku ovlivňují naše biorytmy. Nedostatek světla může vést až k nemocem nervového systému, psychickým potížím a dokonce i k narušení metabolismu. Není proto divu, že se doporučuje nepodcenit osvětlení místnosti a používat silnější světelné zdroje s pokud možno co nejpříjemnější vlnovou délkou.
Obyčejné přírodní osvětlení bylo v budovách dlouho podceňováno. Přitom právě přirozené světlo je z hlediska psychického komfortu nejvýhodnější. Kniha s názvem Dynamika denního osvětlení, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada, se zabývá osvětlováním interiérů pomocí přirozeného denního světla a problematikou zastínění skleněných fasád a velkých oken.
Přirozené sluneční světlo
Ačkoli má přirozené denní světlo nesporné výhody, do architektonického návrhu budovy může přinést komplikace. Denní světlo je ekonomicky i ekologicky výhodné, protože slunce prostě svítí zdarma. Přesto jsou v jeho běžném využití pro osvětlení interiérů velké rezervy. Dynamika denního osvětlení uvádí, že v USA se podle některých odhadů spotřebuje až deset procent denní produkce elektřiny na denní svícení.
Odstínění denního světla může mít různou podobu.
Využití denního světla pro architekty a bytové návrháře ale také znamená nutnost vyrovnat se s několika protichůdnými požadavky. Jak místnost osvětlit, aniž by se kvůli velkým oknům nebo prosklené fasádě změnila v přehřátý skleník v létě nebo lednici v zimě? Jak vhodně odstínit prudké jarní slunce a přitom zachovat základní výhodu okna – průhled do exteriéru?
Stínění může nahradit klimatizaci
Podle autora knihy je nutné k návrhu budovy, která bude co možná nejvíce využívat denní světlo, přistupovat z hlediska fyzikálních vlastností slunečního záření a jeho dynamických proměn během dne i roku. V praxi to může znamenat využití speciálních fólií, jimiž je prosklená fasáda budovy polepena. Ty ze slunečního světla odfiltrují složku s dlouhou vlnovou délkou, tedy tepelné záření.
Pomocí žaluzií lze pracovat s denním světlem.
Další možností, jak s přirozeným světlem pracovat, je chytré využití stínící techniky – žaluzií. Jak může být promyšlená kombinace těchto moderních technologií prospěšná, ukazuje kniha na příkladu prodejní haly automobilky Audi v Ingolstadtu. Velká prosklená hala, která by za běžných okolností byla dokonalým „skleníkem“, nepotřebuje ani klimatizaci, ani denní umělé osvětlení.
Dynamika světla
Základem pro návrh budovy s důrazem na denní osvětlení je sledování úhlů, pod kterými během dne i ročních období dopadají na fasádu a střechu sluneční paprsky, a s nimi spojená energetická bilance stěny či střechy.
Výběr žaluzií nekončí u barvy a materiálu.
Zjednodušeně řečeno, osvětlení budovy se mění od horizontálního (které absorbují hlavně stěny a okna), přes zenitní (slunce „praží“ hlavně na střechu) opět po horizontální. Díky sklonu zemské osy mají na vše vliv i roční období a zeměpisná šířka. Ráno, večer a v zimě tedy nejvíce světla a sluneční energie přijímají stěny, naproti tomu v létě hraje větší roli izolace a stínění střechy.
Nabídka moderní stínící techniky rozhodně nekončí u běžných žaluzií. Propracovaný návrh přirozeného osvětlení interiéru s využitím moderních světlovodných a stínících prvků vám nejen zvýší kvalitu bydlení, ale také ušetří náklady za elektrickou energii a vytápění.
