Nádobí na vaření: Nerez, titan, keramika nebo litina?
503
Nemůžete se rozhodnout, z jakého materiálu pořídit novou sadu nádobí? Je lepší keramika, litina nebo tradiční smalt? Čtěte dál, přiblížíme vám i další možnosti.
Sehnat nádobí, které nám bude sloužit co nejdéle, je někdy opravdovým dobrodružstvím. Z každého rohu na nás číhá reklama na spolehlivě nejlepší hrnce z kvalitního materiálu, s jedinečným zpracováním a s tvrzením, že se každá potravina promění ve zdravý pokrm. Jak ale poznat, kdy se jedná o pravdivé informace a kdy si výrobce trochu vymýšlel?
Poznat skutečně kvalitní nádobí není nikterak složité a ani to nevyžaduje speciální znalosti. V tomto případě platí, že čím je nádobí dražší, tím je kvalitnější. A bylo by pošetilé myslet si, že čtyřdílná sada smaltovaného nádobí v hodnotě sedmi set korun je doopravdy smalt nebo wok s nepřilnavým povrchem za 150 Kč vydrží déle než jeden rok. Šetřit na kuchyňském nádobí se nevyplatí stejně, jako na botách.
Důležitým kritériem, které je třeba při výběru nádobí zohlednit, je způsob vaření. Každý materiál má docela jiné vlastnosti a za stejných okolností se může chovat úplně jinak. Jako například příprava steaku. Na hladké nerez pánvi se maso přilepí, ale na vroubkovaném keramickém povrchu připravíte skutečnou lahůdku a bez námahy. Je tedy jasné, že sada nerez nádobí, která obsahuje i pánev, vám v tomto případě moc nepomůže. Proč tedy trvat na „dokonalých“ sadách nádobí, když si můžete vybrat od každého to nejlepší?
Vaření v měděném nádobí je úsporné
Měděné hrnce mají dlouhou a bohatou historii, v gastronomii se používají už řadu let hlavně pro jejich vynikající tepelnou vodivost. Měděné nádobí se vyrábí v několika variantách. K pokrytí vnitřní části nádob se používá buď nepřilnavý povrch, silná vrstva nerez oceli anebo cín. Vaření v mědi je úsporné, nádobí se zahřeje rychle a teplo rozvine rovnoměrně po celé nádobě.
To se osvědčí zejména u vysokých nebo hodně širokých hrnců, například u pánví wok. Pánve jsou opatřeny nepřilnavým povrchem a umožňují vaření bez tuku. Měděné nádobí nepatří do myčky a na vyčištění vnějšího povrchu se nikdy nepoužívají žádná bělidla nebo čisticí prostředky, které nejsou určeny pro měď.
Jak se vaří v keramice
Keramické nádobí u nás zatím není tolik zaběhnuté, jako například konkurenční teflon nebo titan. Keramika má přitom podobné vlastnosti, jako zmíněné materiály a rovněž nabízí smažení bez tuku. Keramické hrnce, pánve a pekáčky mají nepřilnavý povrch, snadno se čistí a vložit je můžeme do mikrovlnné i pečicí trouby. Většina produktů je vhodná na všechny zdroje tepla, někteří výrobci ale doporučují adaptační disk na indukci.
Samozřejmostí je možnost mytí v myčce a také absence toxického PFOA (PerFlourOctanoicAcid), což je látka, která se používá při výrobě teflonového povrchu. A které výrobky si vybrat z řady keramického nádobí? V podstatě jsou dobré všechny, ale klidně postačí jeden hrnec průměrného objemu (2 - 3l), který se uplatní na sporáku i v troubě.
Litinu používaly už naše babičky
Litinové nádobí se vyrábí v různých provedeních. Někteří výrobci používají k povrchové úpravě smalt a jiní preferují přírodní postup, pouze rostlinný olej, který vytvoří nepřilnavou vrstvu. Litinové nádobí velice dobře a dlouho drží teplotu a stejně jako keramika se hodí na všechny zdroje tepla, včetně indukce. Jídlo lze připravovat také bez tuku, zpravidla je ale vždy potřeba použít alespoň malé množství, například z rozprašovače.
Kovové náčiní při vaření zakázané není, zato mytí v myčce ano. Rovněž různé saponáty či jiné chemické přípravky jsou nevhodné, je-li litinové nádobí bez smaltovaného nebo jiného povlaku. Velice oblíbené jsou litinové pánve nebo pláty, které mají z jedné strany hladkou úpravu k pečení a ze strany druhé vroubkovanou úpravou ke grilování.
Přednosti a nevýhody smaltovaného nádobí
Smalt se používá od konce devatenáctého století k povrchové úpravě kovů, tedy i hrnců a pekáčů na vaření. Smaltované nádobí je velice odolné vůči vysokým teplotám i mechanickému opotřebení. Stejně jako měď, dokáže i smalt rozvinout teplo rovnoměrně, má výborné tepelné vlastnosti a tím také šetří energii. Smaltované nádobí se může mýt v myčce a bez problémů snese jakékoli čistící nebo abrazivní prostředky.
Je-li nádobí opravdu kvalitní, pak vydrží několik desetiletí a to téměř bez údržby. Levné nádobí vydávající se za smalt nebo nádobí s tenkou vrstvou smaltu se ale může poškodit například při nárazu. Svrchní vrstva se naruší a popraská nebo se odloupne. U smaltovaného nádobí jsou nejlepší velké hrnce i malé kastrůlky a formy na pečení.
Titanové nebo teflonové nádobí?
Prvenství patří jednoznačně titanovému nádobí. Teflonová vrstva je vyrobena ze syntetického materiálu, který má údajně při vysoké teplotě uvolňovat karcinogenní látky. Titanové nádobí žádnou takovou vrstvu nemá a navíc se při vaření nemusíme bát, že se nádobí poškrábe. Oproti teflonu má další výhodu, nepohlcuje chuť ani pach potravin, které se vařily nebo smažily již dříve. Umožňuje přípravu pokrmů bez tuku a vaření bez připálení nebo přichytávání jídla k povrchu nádobí. Je vhodné na všechny typy tepelných zdrojů kromě indukce, pro tu je třeba zakoupit speciální sadu. Titanové nádobí se čistí velice snadno teplou vodou a houbičkou. Lze je mýt i v myčce, ale bez agresivních či abrazivních čisticích prostředků.
Ostatní materiály
Dalšími materiály, se kterými se v kuchyni často setkáváme, jsou ještě hliník a nerez. Hliník má dobrou tepelnou vodivost, je lehký a výborný na pečení. Pečivo, koláče nebo bábovky se na plechu a ve formách tak rychle nepřipálí jako v běžných nádobách na pečení. Jídlo připravené v hliníkovém nádobí by se po uvaření mělo přesunout do jiné nádoby, zejména jedná-li se o pokrm slaný nebo kyselý. Hliníkové nádobí se ale všeobecně nedoporučuje, při vysokých teplotách se hliník uvolňuje do jídla, který v lidském těle páchá škody.
Nádobí z nerez oceli má především estetické přednosti, ale jen do té doby, než se začnou na vnějším povrchu vytvářet nahnědlé skvrny. Tento materiál se musí stále udržovat, a jak už jsme zmínili na začátku, není vhodný pro smažení nebo pečení masa. K poškození nádobí z nerez oceli nedochází téměř vůbec, je odolné a pevné. Uškodit by mu mohla pouze sůl, která si s nerez ocelí příliš nerozumí. Při přípravě pokrmů je vhodné vyčkat na dobu, než se voda nebo ostatní suroviny začnou vařit, teprve poté by se měla vložit sůl. Z nerez nabídky se hodí například hrnce na špagety a malé kastrůlky na ohřev vody.
foto: Thinkstockphotos
