Kategorie

Mýty o pasivních domech: nenechte se jimi zmást!

Mýty o pasivních domech: nenechte se jimi zmást!
Mezi lidmi roste zájem o zdravý životní styl a také o snižování výdajů za energie. Pozornost se proto obrací na energeticky úsporné bydlení. Zájemci o koupi bytu však často netuší, co si mají pod pojmem nízkoenergetická nebo pasivní stavba představit.
Navíc se objevuje řada nepřesných či mylných informací o přísných směrnicích Evropské unie či o zdražování bytů kvůli drahým technologiím. Tyto informace jsou často pouhými mýty. Vyvrací je česká jednička na trhu nízkoenergetického a pasivního bydlení – developerská společnost JRD, která úsporné domy v Česku úspěšně staví již více než 12 let. Kolem 90 % bytů v energeticky úsporných domech prodá ještě před kolaudací příslušného projektu.

Mýtus: Moderní technologie a náročnější výstavba energeticky úsporné domy a byty prodražuje.

Fakt: Na trhu s novým bydlením panuje mezi developery velká konkurence. Proto projekt, který chce uspět, musí být konkurenceschopný. A to se týká zejména ceny. Pořizovací cena energeticky úsporných bytů je většinou srovnatelná s cenou ostatních kvalitních projektů v dané lokalitě.

Mýtus: Koupě pasivního bytu se nevyplatí. Prezentované úspory jsou navíc hypotetické, ty skutečné jsou pak mnohem nižší.

Fakt: Investovat do energeticky úsporného bytu, který svým obyvatelům vytvoří zdravé prostředí se stále čerstvým vzduchem, se vyplatí. Klasické domy spotřebují minimálně 90 kWh/m2 ročně, zatímco energeticky pasivní budova méně než 15 kWh/m2, takže úspora nákladů je znatelná. Bydlení v pasivním domě s sebou přináší oproti běžné novostavbě čtyřikrát až šestkrát nižší náklady na vytápění a roční úsporu 7 až 15 tisíc korun.
„Tvrzení, že pasivní byt a jeho následný provoz jsou dražší a prezentované úspory pouze hypotetické, lze snadno vyvrátit. My se výstavbou úsporných bytových domů zabýváme několik let a skutečnou výši nákladů můžeme doložit konkrétními čísly a výsledky. Měření v pasivním bytě našeho klienta v Ecocity Malešice jasně ukázalo, že reálná spotřeba tepla na vytápění v jednotce o velikosti 58 m2 s řízeným větráním s rekuperací tepla byla pouhých 2,5 kWh/m2/rok,“ upřesňuje Jan Řežáb z firmy JRD. Obyvatelé tohoto bytu, ve kterém žije dvoučlenná domácnost, přitápěli za minulou zimu pouze 4x, když teplota výrazněji klesla a nesvítilo sluníčko. Jinak se byt díky rekuperaci standardně vyhřál teplem ze slunce, spotřebičů a lidských těl nad 21 °C a pocitová teplota byla díky dokonalým izolacím a neexistenci průvanu ještě vyšší. Spotřeba energie na vytápění činila celkem 148 kWh ročně, což je při průměrné ceně elektřiny 4,83 Kč za kWh pouhých 715 Kč.

Mýtus: V pasivních domech a bytech se nesmějí otevírat okna, a proto v nich není čerstvý vzduch.

Fakt:Toto je asi nejznámější mýtus, který se absolutně nezakládá na pravdě. Okno si v pasivním domě samozřejmě otevřít můžete. Proč se však nechat obtěžovat hlukem či prachem z ulice, když to není nutné? Výměnu vzduchu totiž zajišťuje automatický systém řízeného větrání za pomoci rekuperační jednotky. Ta se zároveň stará o udržování příjemné stabilní vnitřní teploty. V zimě byty ohřívá a v létě v nich udržuje příjemný chlad,“ říká Jan Řežáb.

Mýtus: Pasivní byt bez přístupu čerstvého vzduchu má špatný vliv na zdraví jeho obyvatel.

Fakt: Je to přesně naopak. V pasivním bytě je díky řízenému větrání s rekuperací zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Nehromadí se zde oxid uhličitý, jehož vysoká koncentrace způsobuje zdravotní obtíže. Čidla v bytě hlídají optimální hladinu vlhkosti, aby se netvořily nebezpečné plísně, nebo aby zde nebyl příliš suchý, dráždivý vzduch. Rekuperační jednotky mají prachové filtry, které brání pronikání nečistot. Mohou být vybaveny i pylovými filtry, což ocení zvláště alergici, astmatici a lidé s oslabenou imunitou.
ab
ab
ab
ab
ab