Při prvním pohledu na dům na nás nejvýrazněji zapůsobí fasáda. Lícovky mají tu schopnost, že dokáží sladit téměř všechny použité prvky a vytvořit vkusný, estetický celek. Lícovky najdou široké uplatnění jako běžné cihly, můžeme je využít ke stavbě plotů, zídek, zahradních staveb. Stejně tak jsou vyhledávaným materiálem pro interiérové stavební úpravy.
Článek z kategorie: Archiv
Lícové zdivo – estetika í účelovost
313
Fasáda z lícového zdiva? ANO! Lícové cihly a pásky jsou v dnešní době velice populární, a to jak pro své funkční vlastnosti, tak díky svému působivému, neotřelému vzhledu.
Ne vždy se neomítnuté cihelné zdivo považovalo za vrchol estetiky a elegance. Dříve bylo k vidění například na hradbách a opevněních, později na průmyslových budovách a továrnách. Neomítnuté domy byly spíše výjimkou.
Teprve ve dvacátých a třicátých letech minulého století se lícové cihly začaly objevovat jako architektonické řešení také v obytné zástavbě.
Můžeme se setkat s označením lícové cihly, režné nebo pohledové cihly nebo klinkery. Lícová cihla se ve své podstatě od klinkeru trochu odlišuje, přestože je na pohled od sebe těžko rozpoznáme.
Klinkery jsou moderní obdobou dříve používaných zvonivek. Jsou pevnější a méně nasákavé než lícové cihly.
Tyto ostře pálené cihlářské výrobky se slinutým povrchem mají výtečné tepelné a akustické vlastnosti. Režné zdivo poskytuje ochranu před povětrnostními vlivy, proti vlhkosti, odolává plísním i kyselům dešťům.
Lícovky jsou stálobarevné. Na mrazuvzdornost poskytují výrobci mnohdy záruku až šedesát let. Dodržíme-li správný technologický postup při zdění a spárování, fasáda je zcela bezúdržbová.
Rozhodneme-li se pro použití těchto cihel, můžeme očekávat, že se nám výrobci budou snažit vyjíc co nejvíce vstříc. Na trhu najdeme tvarovky pro řešení detailů jako vnější rohy, zaoblené cihly, překlady a nespočet dalších kusů, ale i zpravidla 22 nebo 25 mm silné obkladové cihelné pásky s hladkým nebo hrubým povrchem, které režné zdivo napodobují.
Pásky vycházejí z barevné řady cihel a pracuje se s nimi podobně jako s keramickými obkladačkami. Vybírat můžeme ze široké palety barev, jednobarevné i pigmentované, od bílé přes žlutou, červenou a hnědou až k téměř černé, dále řadu melírů a struktur.
Ostře pálené cihly se vyrábějí s hladkým, hrubým, pískovaným, škrábaným a různě patinovaným povrchem.
Cihly se vyrábějí buď strojově, kdy jsou vytlačovány ze strojů (cihly jsou různě děrované s třemi pohledovými stranami) nebo ražené do forem (plné se čtyřmi pohledovými stranami), nebo ručně. Ručně ražené cihly mají menší rozměrovou přesnost, což je však ceněno jako plus, neboť vyvolávají dojem starého, už jakoby omšelého zdiva. Cenově jsou také nejnákladnější.
V České republice se tyto cihly také vyrábějí, ale většina výrobků je dovážena, a to hlavně z Anglie, Belgie, Holandska a Německa.
Při obkládání nebo zdění bychom měli mít na paměti, že bychom měli odebírat cihly střídavě z několika palet, abychom předešli případným barevným přechodům a zajistíme si tak barevnou jednotnost fasády.
Ceny dovážených cihel se pohybují v rozpětí cca 15-30 Kč/kus (jsou tedy zhruba třikrát dražší než obyčejná plná cihla a přibližně jednou tak drahé jako tuzemské klinkery). Jen o něco levnější jsou obkladové pásky.
Pro zdění je vhodné použít speciální maltu, která zaručuje správnou dobu tuhnutí a nízkou nasákavost.
Připravíme si tolik malty, kolik stačíme spotřebovat za jednu až dvě hodiny. Maltu vlhčíme nejlépe mlžením do konzistence polosuché mlaty, to znamená, že se malta v ruce nerozmáčkne ani nerozdrobí.
Spáry režného zdiva navlhčíme a vtlačíme spárovací hmotu do spáry. Ta by měla být široká alespoň 5 mm. Spáry uhladíme a po zaschnutí spárovací malty uhladíme smetáčkem. Vyspárované zdivo by mělo být chráněno alespoň po dobu 24 hodin přes sluncem a deštěm. Spárování provádíme minimálně až po třech dnech po zdění.