Pokud už se odhodláme nějaké si pořídit, často volíme pouze podle vzhledu, a pak můžeme být zklamáni konečným výsledkem. Poradíme vám, jak vybrat správný typ kamen a na co je třeba si dát pozor.
Proč vůbec krbová kamna?
Nejeden příznivce táborových ohňů si rád pořídí domů „zasklený táborák“. Realisté pro změnu ocení příjemné teplo, které kamna produkují a které značí úsporu peněz za vytápění plynem či elektřinou. Krbová kamna se obvykle nevyužívají jako jediný zdroj vytápění, ovšem jejich funkce pro přitápění v prvních chladných dnech či koncem zimy je neocenitelná.
Jak vybírat krbová kamna
Ženy mají často tendenci vybírat kamna (a přiznejme si – nejenom kamna) podle vzhledu. Přitom i zde platí, že vzhled je až na posledním místě. Ze všeho nejdříve musíme vybrat vhodný druh kamen. Kamna jednoplášťová sálavá nám dobře poslouží pro vytápění pouze jedné místnosti, jejich teplo je rychlejší a takové živočišnější. Kamna dvouplášťová konvekční dokáží vyhřát přes otevřené dveře i okolní vedlejší místnosti. Častou chybou bývá pořízení kamen o příliš vysokém výkonu. Uživatelé těchto kamen musí volit mezi nepříjemným horkem a přesušeným vzduchem na jedné straně a provozem kamen na minimální výkon s jedním doutnajícím polínkem a začouzeným sklem na straně druhé Jak tedy určit potřebný výkon? Nejjednodušší metoda říká, že jeden kW výkonu vyhřeje prostor o objemu 20 m3 (ve starších, tepelně nezaizolovaných domech), resp. 40 m3 (jedná-li se o novostavbu). Předpokládejme, že potřebujeme vyhřát prostor o objemu 160 m3. Potřebný výkon spočítáme jako 160 : 20 = 8 kW (starý dům), resp. 160 : 40 = 4 kW (novostavba). Při výběru kamen si můžeme dovolit toleranci plus/minus 1 kW, takže v tomto případě, jedná-li se o starý dům, měli bychom sáhnout po kamnech o výkonu 7 až 9 kW, u novostavby, kde nám stačí poloviční výkon, bychom měli shánět kamna 3 až 5kW.
Možná přijde i kominík
Krbová kamna sice nemusí připojovat kominík, ale nechat si udělat revizi komínu rozhodně není špatný nápad. Je možné, že komín bude nutné znovu vyvložkovat, což vám může udělat nepříjemnou díru do rozpočtu. Počítejte s tím, že dobrých kominíků je jak šafránu, a tak zajištění prohlídky komínu nebývá otázka pár dnů.
Kam s nimi
Možná vám tato otázka přijde nepatřičná – vždyť umístění krbových kamen je do značné míry dáno umístěním komínu. Ale není nutné se zamyslet pouze nad tím kde budou kamna stát, ale také na čem budou stát. Pamatujme, že krbová kamna mohou vážit i 200 kg. Pokud se rozhodneme je umístit do patra budovy, pak nám jejich váha může způsobit vážné potíže v konzistenci stropu Nezapomeňme ve vlastním zájmu také na bezpečnostní předpisy (viz ČSN 06 1008). Podlaha musí být v místě krbu a do vzdálenosti nejméně 80 cm před ohništěm a 40 cm do boku ohniště z nehořlavého materiálu – např. dlažba, kámen, cihly, v krajním případě vystačí i přiměřeně velký podkladový plech či podkladové sko.
Čím topit
V krbových kamnech topíme buďto kusovým dřevem nebo ekobriketami. S briketami nebývá problém, u dřeva musíme být opatrní. Ono není dřevo jako dřevo. Platí zásada čím tvrdší tím lepší. Tvrdé dřevo (habr, dub, buk, jasan, javor, bříza, jilm) je výhřevnější a tvoří lepší uhlíky. Kusové dřevo by mělo ještě před uskladněním nařezáno na doporučenou délku. Dřevo musí být řádně proschlé - měkkých dřev alespoň rok a u tvrdých dřev nejméně dva roky. U dřeva s vysokým stupněm vlhkosti se může vytvořit více kouře než je komín schopen odvést.
