Kategorie

Kosárna Karlovice - ojedinělá památka jesenické architektury aneb Jak žili naši předkové v lůně hor

Je doba prázdnin, výletů a dovolených. Vydejte se proto s námi do nádherného prostředí jesenické přírody a nechejte se inspirovat poklidným životem našich dědečků a babiček. Navštívíme spolu ojedinělou památku jesenické architektury – kosárnu v Karlovicích nedaleko Bruntálu.
 

Něco málo z historie

Podle některých pramenů pochází objekt z roku 1600, jiné jej datují až do roku 1690. Každopádně se jedná o stavbu, jejíž osudy byly od počátku ovlivněny železářskou historií obce Karlovice. Již ve 2. polovině 16. století existovala v místech dnešních Karlovic obec s hamry. Ta však zanikla během třicetileté války.
 
Na počátku 18. století byla obec obnovena. Tehdy zde krnovský kníže Karel z Lichtenštejna založil hamry na zpracování železné rudy. Tyto hamry plnily svoji funkci zhruba do poloviny
19. století. Poté však již nebyly schopny konkurovat ostravským železárnám a zanikly. Karlovická kosárna patřila k provozovnám, které dále zpracovávaly železo z místních hamrů.
 
Karlovická kosárna - perokresba z roku 1894
Po zrušení železáren koupil objekt kosař Jan Michal Hartel. Odtud název kosárna. Rodině Hartelů objekt patřil až do roku 1812. Roku 1845 připadla kosárna majitelce sousedního mlýna Josefě Langrové. V té době tvořilo areál několik částí. Jednak to byla samotná budova kosárny s hrázděnou obytnou částí v patrech, a dále tu byl dřevěný mlýn, stáj, stodola, špýchar, zděný chlév a kaplička.
 
Ojedinělost této kulturní a architektonické památky spočívá především v tom, že si zachovala i přes pozdější zásahy a úpravy původní charakter typický pro staré dřevěné jesenické stavby.
 
Stodola přiléhající ke kosárně
Muzeu v Bruntále památka patří od roku 1974. Dnes je součástí vlastnictví Moravskoslezského kraje a spadá pod správu Muzea v Bruntále. Prostory objektu slouží jako muzeum venkovského bydlení a lesnictví.
 

Expozice

Expozičně je kosárna využívána od roku 1992. Nalezneme zde expozici lesnictví, která mapuje pěstování, ochranu a těžbu dřeva jak v minulosti, tak v současnosti. Výstava zachycuje rovněž oblast myslivosti, k vidění jsou zde například dobové myslivecké kroje. Mezi nejzajímavější exponáty patří například školkařská prkénka, Hackerovy školkovací hrábě či odvětvovač stojících stromů.
 
Neméně zajímavou expozicí je rekonstrukce domácnosti našich babiček, tedy asi z 1. poloviny 20. století. Tato výstava návštěvníky seznámí s bydlením našich předků na počátku století v drsném horském prostředí. Ložnice i kuchyně působí zcela autentickým dojmem.
 

Kuchyně – centrum života rodiny

Kuchyně je jedinou místností v domě s dochovanými kachlovými kamny, jejichž součástí jsou dvě pečicí trouby a měděná nádoba na ohřev vody. Vybavení kuchyně pak tvoří klasický jednoduchý bílý kuchyňský nábytek, typický pro 1. třetinu 20. století. Estetický dojem dotváří barevně malovaná truhla na oděvy.
 
Kuchyně s původními kamny z počátku 20. století
V kuchyni se odehrávala valná většina života rodiny. Vykonávaly se zde rozličné domácí práce, hrály si tu děti. Proto zde nalezneme také další pomůcky pro práci v domácnosti, například v té době často používaný šicí stroj značky Singer či řadu dětských hraček. Z dalších vystavených exponátů si můžeme povšimnout třeba litinového tlakového hrnce, keramických forem na bábovku či vánočku, kovového pražiče kávy, skleněné máselnice, smaltovaného hrnce s litinovým dnem nebo hrnce na vaření v páře. Kuchyňské vybavení je pak ještě doplněno o vyšívaný historický textil.
 

Byt jako z pohádky

Byt v přízemí představují dvě místnosti – ložnice a obývací pokoj. Jsou vybaveny vyřezávaným nábytkem z počátku 20. století. Nábytek pochází z Frenštátu pod Radhoštěm a byl zhotoven z dřevěného masivu. Konstrukce nábytku je sice jednoduchá, ale je doplněna bohatou dekorační řezbou.
 
Ze zajímavých součástí expozice jmenujme například tzv. herduli, což byl stojan na paličkování krajek, secesní petrolejovou lampu, secesní servírovací soupravu, kalamář či podmalby na skle. Děti určitě zaujme krásně malovaný houpací koník. Celkový dojem opět, podobně jako v kuchyni, dotváří historický textil.
 
Byt s původním vyřezávaným nábytkem z počátku 20. století
 
V ložnici je soubor nábytku doplněn ještě o kolébku, stolek pod umývací soupravu, zrcadlo, držák na ručník, dámskou obuv a zouváky nebo kovový věšák.

Pánský pokoj

Unikátní expozicí je rovněž tzv. pánský pokoj. Tento pokoj je spojen s pracovnou a je vybaven nábytkem z 1. třetiny 20. století. Jeho součástí jsou předměty, které ke své práci i koníčkům používal obyvatel pokoje, tedy člověk, jehož život byl úzce spjat s prací v lese a myslivostí.
 
O vášni tohoto člověka pro myslivost svědčí vystavené trofeje z Jeseníků, dále dobové lyže, sněžnice, sukovice, lovecká puška či hubertus s mysliveckou čepicí.
 
Pánský pokoj s pracovnou
 

Na co se ještě můžete těšit

Kromě výše zmíněných expozic nabízí kosárna v Karlovicích ještě řadu dalších zajímavostí. Milovníky architektury jistě potěší výstava grafik místního rodáka Rudolfa Tamma
(1908 – 1943), který ve své tvorbě zachytil staré slezské stavby jesenických vesnic.
 
Naši představu o životě a práci na vesnici na počátku století si můžeme doplnit v expozici instalované ve stodole, jež se nachází poblíž objektu kosárny. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout rozličné zemědělské nástroje a nářadí, například radličkové brány, žebřinový vůz či dřevěné kolečko.
 
Žebřinový vůz umístěný ve stodole
 
A kde tuto ojedinělou památku naleznete?
 
Kontakt: Kosárna Karlovice,                 792 23, Karlovice ve Slezsku č. p. 146                 Tel.: 554 744 077
 
 Otevírací doba v sezóně 2008 : 1.5. – 30.9.2008 denně kromě pondělí 9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00 26. – 30.12.2008 10:00-16:00

Foto: archiv redakce

 
ab
ab
ab
ab
ab