Většina z nás považuje kopřivu dvoudomou (Urtica dioica L.) za obtížný plevel, který se na stanovišti udržuje pomocí podzemních oddenků a svojí dominancí vytlačí z porostu méně náročné druhy rostlin. Kopřiva však může být i užitečná.
Kopřiva - zemědělská plodina
Na dlouhodobě neobhospodařovaných stanovištích s dostatkem živin v půdě nejsou výjimkou porosty kopřiv vysoké až 1,5 metru. Na druhou stranu je možné kopřivu dvoudomou pro některé její významné vlastnosti považovat za rostlinu užitečnou, která může v budoucnosti najít uplatnění jako technická či krmná plodina záměrně šlechtěná a pěstovaná na orné půdě.
Rozšíření kopřiv
Kopřiva dvoudomá se přirozeně vyskytovala na živinami bohatých stanovištích v blízkosti vodních toků (lužní lesy, břehové porosty, náplavy apod.) a v suťových lesích. V současné době patří mezi hojně rozšířené dvouděložné byliny snad všech hnojených, případně spásaných travních porostů, ale i mnohých lesů. Hojná bývá především v lesních porostech s dominancí trnovníku akátu, který je schopný poutat vzdušný dusík a zvyšovat tak úživnost stanoviště. Na zahrádkách se vyskytuje jako plevel, zejména na živinami dobře zásobených a dostatečně vlhkých půdách.
Rozmnožování kopřiv
Zajímavostí této rostliny je její přechod od dvoudomosti k jednodomosti a opačně. Na stanovišti se proto mohou spolu vyskytovat jak rostliny oboupohlavné, tak pouze samičí, které se od sebe na první pohled vůbec neliší. Podobně jako v případě výskytu rostlin oboupohlavných a samičích, mohou se na jedné rostlině vykytovat květenství jednopohlavná, velmi vzácně však i oboupohlavná. Kopřiva kvete od června do října a na jedné rostlině dozrává průměrně 7 tis. nažek.
Kopřiva se rozmnožuje generativně i vegetativně. Generativně prostřednictvím nažek schopných dlouhodobě vytrvávat v půdě (i přes 5 let) a vytvářet „perzistentní“ semennou banku. Vegetativně (klonálně) se rozmnožuje prostřednictvím oddenků. Nažky nejlépe klíčí ve svrchní vrstvě půdy do hloubky 5 cm, přičemž 60–90 % nažek spadne na zem od mateřské rostliny v okruhu 4 m. Na velké vzdáleností se nažky dostávají pomocí větru (anemochorně) nebo vodního proudu (hydrochorně).
Žahavost – strategie omezující spásání
Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy, které snižují pravděpodobnost spásání. Žahavé chlupy kopřivy jsou drobné duté jehličky tvořené z křemičitanu. Při dotyku se poškodí, ostré hroty probodnou kůži a tekutý obsah dutých rostlinných chlupů (trichomů) je uvolněn do těla. Jed je tvořen směsí histaminů a nervových hormonů acetylcholinu a serotoninu. Žahavé trichomy se pravděpodobně vyvinuly jako obrana proti spásání a z posledních výzkumů bylo prokázáno, že při zvýšeném okusu rostlin se zvyšuje i počet žahavých trichomů na listech.
Alternativní využití kopřivy
Vlákna kopřivy se používala v minulosti k výrobě tkanin, například za 1. světové války. V nedávné době se v některých evropských zemích dokonce zahájilo pěstování kopřivy v čisté kultuře a šlechtění vláknitých odrůd. V dolnosaském Wendlandu je pokusně pěstována zhruba dvaceti zemědělskými subjekty, které mají zaručen odbyt biomasy využívané specializovanou firmou na výrobu netradičních oděvů. Vláknitá kopřiva se seje na jaře do podsevu jetele plazivého na vzdálenost řádků 1,5 m. Odrůda kopřivy speciálně vyšlechtěná pro tyto účely má podíl vlákna 14–16 %. První sklizeň se uskutečnila na podzim roku 2000 a činila 1–3 tuny kopřivové „slámy“ z hektaru. V dalších letech pěstování počítají zemědělci se zvýšením výnosu na 9–11 tun na ha.
Metody ochrany proti kopřivám
Hubení kopřivy ze zahrady je poměrně obtížné. Na okrasných trávnících může být hubena translokovanými selektivními herbicidy (například MCPA). Na odpadních pozemcích, podél cest a plotů jsou kořeny kopřivy dvoudomé nejlépe zlikvidovány přípravky obsahujícími translokované herbicidy (například glyfosátem). Úplná likvidace kořenů vyžaduje většinou více než jednu aplikaci a to podle růstového stádia kopřivy. U intenzivně obhospodařovaných ploch, například okrasných bylinných lemů ve veřejných parcích a zahradách, se využívá manuální prorývání nebo okopávání. V méně intenzivně obhospodařovaných plochách nebo tam, kde je zakázáno používání herbicidů kvůli blízkosti vod, se nejlépe k hubení kopřivy osvědčil křovinořez a sekačka.
