Kategorie

Kompost v zahradě

Pokud se chceme ekologickým způsobem zbavit organického odpadu a přitom zlepšit kvalitu půdy na naší zahrádce, neváhejme a pořiďme si kompost! Právě podzim je ideálním obdobím pro jeho založení.
Kompost funguje na principu jednoduchého přírodního rozkladu organického odpadu na produkt bohatý na humus. O tento proces se postarají bakterie, plísně a drobní půdní živočichové. Humus z kompostu použijeme na zlepšení zeminy v zahradě, půda bohatá na humus se lépe obdělává, je kypřejší a pomaleji vysychá. Můžeme ho použít i do květináčů  pokojových rostlin, nejlépe v poměru 1:1.  Kompost zakládáme nejlépe v polostínu, například pod stromy či keři, a tam, kde je závětří. Větve stromů chrání kompost při dešti před promáčením, v létě před spalujícím sluncem.

Humus z kompostu využijeme na zahradě i při přesazování pokojových rostlin

Provedení

Rozlišujeme dva základní typy kompostů: 1. Klasický kompost si snadno zhotovíme sami. Stačí 4 dřevěné kůly, které dokola obijeme prkny. Velikost půdorysu je závislá na množství přírodního odpadu, který budeme chtít zpracovávat, ale pro běžné užití postačí půdorys o velikosti 1 x 1 metru. Výška kompostu by měla být také minimálně 1 metr. V příliš nízkém kompostu nemohou dobře probíhat hnilobné procesy. Pokud se nechceme zabývat stavbou opěrné konstrukce, kompost bude fungovat i ve formě "hromady". Pokud se však rozhodneme pro tuto variantu, mějme na mysli, že kompost musíme udržovat v jisté formě, nesmí být příliš plochý, a povrch by měl být spíše mísovitý, nikoli kopcovitý, aby z něj nestékala dešťová voda.

Kompost nemusí být ohraničen stěnami, ale pro lepší funkci i estetiku je to lepší

2. Termokompostér bývá k dostání ve formě jednoduché stavebnice. Jeho složení je jednoduché a nevyžaduje žádné zvláštní kreativní schopnosti. Oproti klasickému kompostu je více mobilní, můžeme ho přenášet na různá místa. Pohledově v zahradě tolik neruší, jeho plastové stěny navíc nepodléhají rozkladu a neškodí jim ani mráz či vysoké letní teploty. Co je však nejdůležitější, proces rozkladu organických částí je v něm mnohem rychlejší. Díky důmyslně řešenému větracímu systému umožňuje dokonalou regulaci vnitřní teploty a vlhkosti. Správně vrstvený kompost tak může být hotový už za 10 týdnů. Termokompostéry pořídíte v nejrůznějších velikostech, od malých 30 litrových až po nádoby velké například 400 litrů.

Kompostér o objemu 350 litrů pořídíte řádově do 1 000,- Kč

Do kompostu patří:

Do kompostu rozhodně nepatří:

• Posečená tráva, stará sláma

• Kovy, sklo, plasty, kosti, textil

• Shrabané listí a mech

• Prach z vysavače

• Odkvetlé květiny

• Lakované dřevo, dřevotříska

• Drcené větve, kůra a rostlinné zbytky

• Papír z barevných časopisů

• Piliny, hobliny

• Tuky, oleje, barvy

• Dřevěný popel

• Shrabané listí z ořešáku

• Trus domácích zvířat, hnůj
• Ovocné a zeleninové slupky (pozor na slupky citrusových plodů!)
• Nahnilé ovoce a zelenina
• Kávová sedlina, vyluhovaný čaj, vaječné skořápky

Shromáždit organický odpad není těžký úkol

Pár rad na závěr

• Kompost musí být vzdušný, nikdy jej neudusáváme ani neušlapáváme. • Kompost nesmí přeschnout. Pokud je velké sucho a horko, kompost zavlažujeme, jinak zplesniví. • V kompostu se však také nesmí držet nadměrné množství vody, kompost musí být zhotoven tak, aby přebytečná voda mohla odtéct. • Obsah kompostu by měl být různorodý. Poměr zeleného materiálu, jako je listí či posekaná tráva, k hrubému materiálu, jako jsou drcené větve, piliny, by měl být přibližně 3 : 1. • Do kompostu přidáváme i hlínu ze zahrádky. • Pokud chceme kompostovat větší množství trávy, necháme ji nejprve trochu proschnout a až poté ji skládáme do kompostéru. • Nikdy neukládáme na kompost příliš vysokou vrstvu posekané trávy; vždy ji prokládáme hrubším materiálem (kůra, sláma, drcené větvičky), který zajistí potřebný přívod vzduchu nutný pro činnost bakterií. • Pokud chceme rozkladnému procesu pomoci a trochu ho urychlit, můžeme použít některý z mikrobiálních přípravků, které jsou běžně k dostání v zahrádkářských potřebách. Tyto přípravky obsahují více než deset kmenů blíže nespecifikovaných afrických bakterií, které dokáží i velká kvanta hmoty rychle přeměnit na humus. • Využít můžeme i ryze přírodní postupy. Zkušení zahradníci znají rostlinné výluhy, tzv. jíchy. Výluh můžeme provádět za studena (stačí natrhané rostliny ponořit do sudu s vodou), případně za horka (svaříme ve vodě). Výluhem se pak kompost polije. Nejvhodnější rostliny k tomu účelu jsou kopřivy, kostival a přesličky. • Zelený odpad, který dáváme do kompostu, bychom měli prosypávat mletým páleným vápnem nebo mletým vápencem, abychom předešli následnému nepříjemnému zápachu • Uvnitř správně založeného kompostu vznikají teploty až 60°C. Aby docházelo ke stejnoměrnému zpracování materiálu, měli bychom kompost občas přeházet.
ab
ab
ab
ab
ab