Článek z kategorie: Archiv

Kolik zaplatíte za izolační materiály?

13 / 04 / 2011

342

Plánujete zateplovat? Je lepší polystyren, minerální vlna nebo dřevovláknité desky? Poradíme vám, kam se který izolační materiál hodí, jaké jsou jeho vlastnosti a kolik za něj zaplatíte.

Vybíráte tepelně-izolační materiál, protože budete zateplovat? A dokážete se v tom velkém množství izolací, které jsou na trhu, vyznat? Abyste vybrali správnou izolaci pro zateplení domu, je nutné posuzovat nejen její tepelně-izolační vlastnosti. Důležitý je i materiál, z něhož je izolace vyrobena. Výběr materiálu bychom pak měli přizpůsobit tomu, jakou část domu zateplujeme. Jednou ze základních vlastností tepelně izolačních materiálů je difúzní odpor (značí se μ) a také to, že mají vesměs velmi malou schopnost vodit teplo. Tuto schopnost popisujeme prostřednictvím součinitele tepelné vodivosti, který se značí písmenem λ (lambda). Čím menší je lambda, tím lepší tepelně-izolační vlastnosti daný materiál má. Proto tuto hodnotu vždy v našem cenovém přehledu vždy uvádíme. Boom zateplování, který s sebou přinesl program Zelená úsporám (především v letech 2009 – 2010), znamenal rozmach mnoha značek a typů tepelně-izolačních materiálů. Ne vždy se však lze přehledně orientovat v tomto rozsáhlém množství, kdy i v rámci jednoho typu izolantu existuje mnoho výrobců a produktů. Pro lepší orientaci mezi izolačními materiály přinášíme jejich základní přehled a kromě toho nabízíme i cenové srovnání, které prozradí, jak se na nákup připravit finančně.

Pěnové izolační materiály

Pěnové izolační materiály se vyznačují zvláštní strukturou – vzduch je v nich uzavřen v malých komůrkách, v nichž téměř nedochází k přenosu tepla prostřednictvím proudění vzduchu. Součinitel tepelné vodivosti je zde proto nízký, pohybuje se okolo 0,03 až 0,04 W/(m. K) a pěnové izolační materiály se díky tomu staly velmi oblíbeným zateplovacím materiálem.

Pěnový polystyren – EPS λ = 0,035 – 0,040 W/(m. K)

Pěnový polystyren je velmi lehká a pevná látka, která se vyrábí polymerací styrenu. Styren se pro průmyslové účely získává z ropy, jde tedy o nepříliš ekologický materiál, což zřejmě představuje jeho největší mínus. Kromě toho jde o materiál difúzně uzavřený, nelze ho tedy použít ve všech typech konstrukcí (například není příliš vhodný pro starší domy s vyšší vlhkostí). Nevýhodou pěnového polystyrenu je, že vyšší teplotu snáší jen omezeně, což je problém především v případě, že se při zateplování fasády použije tmavší barva. Šedý polystyren Pro výrobu pěnového polystyrenu se používají perle, které obsahují určité množství nadouvadla. Působením syté vodní páry se perle roztahují a uvnitř každé z nich vzniká buněčná struktura. Perle se posléze zpracovávají, nejčastěji nasypáním do formy se z nich vyrábí bloky. Opětným působením páry se perle spojí a vytvoří kompaktní materiál, který je následně nařezán. Velmi příznivá cena předurčila pěnový polystyren k tomu, aby se stal nejčastěji používaným tepelně izolačním materiálem v tuzemsku. Jeho výhodou je lehká opracovatelnost a nízká hmotnost, proto je manipulace s ním celkem jednoduchá. Pěnový polystyren vykazuje velkou tuhost v tangenciálním směru (např. oproti minerální vlně), určitým rizikem je na druhou stranu menší odolnost vůči vlhkosti a tlaku.

Značení pěnového polystyrenu Značení pěnového polystyrenu má svá pravidla. Naleznete ho vždy pod označením EPS, pak následuje číslo a závěrečné písmeno, charakterizující jeho užití. Například EPS 150 F znamená, že se jedná o pěnový polystyren, jehož pevnost v tlaku je 150 kPa a písmeno F říká, že se jedná o fasádní zateplovací materiál. Setkat se tedy můžete s polystyrenem s pevností 50, 70, 150, 200 až 250 kPa a písmeny Z (základní – nepříliš velká přesnost desek), S (stabilizovaný – využití pro střechy) a F (fasádní – vysoká přesnost desek s tolerancí max. 2 mm zejména pro kontaktní zateplovací systémy).

Šedý polystyren λ = 0,33 W/(m. K)

Novějším typem pěnového polystyrenu je tzv. „šedý polystyren“, který má zhruba o 20–25 % lepší izolační účinky než běžný polystyren. Tento typ polystyrenu s přídavkem grafitu je ale na druhou stranu o něco dražší a je nutné ho instalovat ve stínu, protože hrozí riziko popraskání fasády vlivem tepelné roztažnosti. Za extrudovaný polystyren si oproti pěnovému sice o něco připlatíte, nabídne vám ale lepší vlastnosti. Nehrozí u něj např. riziko nasákavosti, protože má uzavřené póry. Díky tomu ho lze bez obav použít pro izolaci soklu a dalších míst, kde je dlouhodobě schopný odolávat styku s vodou. Extrudovaný polystyren také dosahuje velmi dlouhé životnosti a má kvalitní mechanické vlastnosti (odolnost v tlaku).

Pěnový polyuretan PUR λ = zhruba 0,03 W/(m. K)

Pěnový polyuretan PUR je další z řady syntetických izolačních materiálů, které se vyrábí z ropy. Jeho tepelně izolační vlastnosti jsou velmi příznivé, součinitel tepelné vodivosti se pohybuje okolo 0,023 – 0,032 W/(m. K) a jeho výhodou je velká odolnost proti nízkým i vysokým teplotám (od -50°C až po 130°C). Polyuretan koupíte buď ve formě tuhých desek, anebo ve formě polyuretanové pěny, která se vytvoří smísením dvou komponentů a aplikuje se přímo na stavbě. Nevýhodou pěnového polyuretanu je citlivost na UV záření, je proto nutné opatřit ho vždy ochranným nátěrem (to se ovšem netýká jen PUR, ale i polystyrenu).

Pěnové sklo λ = 0,04 do 0,048 W/(m. K)

Jedním z novějších izolačních materiálů je pěnové sklo. Vyznačuje se parotěsností, nenasákavostí, nehořlavostí a velkou tlakovou únosností, což přispívá k jeho využívání např. pro izolaci základů či plochých střech. Dalším plusem pěnového skla je jeho ekologický původ – vyrábí se z mletého, často recyklovaného skla, které se napěňuje pomocí oxidu uhličitého. Součinitel tepelné vodivosti pěnového skla je od 0,04 do 0,048 W/(m. K), jeho granulát do základů v suchém stavu má ale výpočtovou hodnotu 0,08 W/(m. K). Ceny izolačních materiálů mohou mít významný podíl na celkové ceně stavby. K pozitivům pěnového skla je nutné uvést, že jde o materiál s dlouhou životností a odolností vůči organickým rozpouštědlům. Tepelnou izolaci z pěnového skla můžete koupit buď jako štěrk, desky (pro eliminaci tepelných mostů u základů a napojení zdí) nebo jiné stavební prvky. Tento zajímavý ekologický materiál, který v minulosti možná někdy odradil svou poněkud vyšší cenou, se dnes už vyrábí i u nás a jeho výroba není tak drahá. Své využití našlo pěnosklo nejčastěji např. v atikách či základech (zde se dává ve vrstvě 0,5 m). Celý text článku a kompletní tabulku s přehledem cen najdete na stránkách našeho partnerského webu Nazeleno.cz.