Jaro a začátek léta je ideální období, kdy si do své zahrádky můžeme vysázet nějaký druh aktinidie, čili kiwi. Zahradnictví nabízejí bohatý výběr z různých druhů. Kiwi si dokonce můžeme namnožit sami pomocí řízků z již starší, plodící rostliny, nejlepším obdobím je brzy z jara nebo v červnu.
Pěstování aktinidií se čím dál více rozmáhá i v našich zeměpisných šířkách. Zahrádkáři se rádi pochlubí svým kiwi jako zajímavou raritou a zpestřením zahrádky. Pnoucí se rostliny liánovitého typu jsou působivou dekorací jak na zdech domu, tak na pergolách či plotech. Příjemnou odměnou pěstitelům jsou také sladké plody plné vitamínů.
Původ kiwi
Kiwi má svůj původ v Číně. Protože jeho plody připomínaly angrešt, říkalo se mu „čínský angrešt“, přestože s angreštem nemá botanicky nic společného. Z Činy se kiwi brzy rozšířilo na různá místa světa. Nejdříve se objevilo v Japonsku a také na chladné Sibiři. Počátkem 20. století se kiwi začalo pěstovat na Novém Zélandu. Za dvacet let po vysazení se Nový Zéland stává největším světovým vývozcem kiwi. V současnosti je největším producentem Itálie. Za ní zůstává Nový Zéland, Chile, dále Francie, Japonsko, Řecko, Austrálie a USA.
Název kiwi
Námi známé označení „kiwi“ vzniklo na Novém Zélandu podle jejich národního zvířete, ptáka kiwi. Toto označení se brzy rozšířilo do celého světa. Aby se odlišily plody dovážené přímo z Nového Zélandu od ovoce pěstovaného ve zbytku světa, prodává se novozélandské kiwi pod obchodní značkou Zespri. Dalším důvodem používání této specifické značky je také fakt, aby nedocházelo k záměnám mezi ptákem kiwi a ovocem.
Rostlinný druh
Kiwi patří do čeledi aktinídiovitých (Actinidiaceae). Jejich vzrůst se podobá rychle rostoucím, opadavým a dlouhověkým pravotočivým liánám. Dorůstají do výšky několika metrů. Některé druhy nabízejí kromě chutných plodů i velmi dekorativní listy, proto pěstování kiwi nachází čím dál tím větší oblibu a podporu českých zahrádkářů.
Rozmnožování kiwi
Nejlepší způsobem množení je vegetativní rozmnožování. Rostliny se množí řízkováním. Brzy na jaře nebo potom v červnu si naděláme řízky, nejlépe z již plodících rostlin. Řízky napícháme do sadbovačů. Mladé rostlinky jsou velmi choulostivé, proto je dobré přenést je na první zimu do pařeniště nebo studeného skleníku. Zakořeněné řízky (jednoleté nebo dvouleté) s kořenovým balem můžeme vysazovat od jara do podzimu. Rostliny vysazujte ve vzdálenosti 3 metry od sebe. Půdu je před sázením vhodné důkladně prohnojit kompostem nebo dokonale rozloženým hnojem, můžeme použít také směs lesní hrabanky nebo rašeliny. Půda musí být propustná, prokypřená a výživná do hloubky alespoň 60 cm. V příliš těžkých půdách rostliny namrzají. Rostliny můžeme při zahrabávání zasypat zavadlou, posečenou trávou, na podzim spadaným listím. Jako poslední vrstvu nahrneme kůru. Tím zůstanou kořeny ve vlhku. Mladé rostlinky začínají plodit po třech až osmi letech. Rostlinu začínáme zpravidla stříhat až poté, co začne plodit.
Samčí a samičí rostliny
Většina aktinidií jsou dvojdomé, tzn. musíme pěstovat minimálně jednu samčí a jednu nebo více samičích rostlin, aby nám samičí rostlina zaplodila. Samčí rostliny kvetou, ale nikdy neplodí. Samčí rostlina je univerzální k různým kultivarům samičích. Jedna samčí rostlina postačí na samičí rostliny v okolí 30 metrů. Prodávají se také samosprašné, kde se můžeme těšit na plody i z pouhé jedné rostlinky.
