Keře představují skupinu méně náročných dřevin. Dorůstají různých velikostí a tvarů. Podívejme se na některé zajímavé druhy.
Skalník
Na slunečnou stranu je ideální poléhavý skalník (Cotoneaster dammeri). Bez problémů
Keře představují skupinu méně náročných dřevin. Dorůstají různých velikostí a tvarů. Podívejme se na některé zajímavé druhy.
Skalník
Na slunečnou stranu je ideální poléhavý skalník (Cotoneaster dammeri). Bez problémů snáší sucho a podle druhu může být vysazen buď osamoceně jako solitéra, nebo do skupiny. Často je vysazován na skalky a svahy. Zahradu oživí i v zimě– je stálezelený a na podzim zdobí jeho větévky červené korálky drobných plodů. Uplatnění najde i jako plazivka (Cotoneaster radicans) nebo jako náhrada trávníku.
Pustoryly
Dalším je poněkud vyšší keř – pustoryl, nesprávně lidově nazývaný „nepravým jasmínem“. Kvete jednoduchými bílými květy, které zvláště navečer vydávají typickou sladkou vůni. Pustoryly jsou často vysazovány v parcích nebo jako sídlištní zeleň, z čehož lze odvozovat, že jsou naprosto nenáročné. Vybírat můžeme z několika druhů a především kultivarů: pustoryl obecný – nepravý jasmín (Philadelphus coronarius), roste bujně do výšky dvou až čtyř metrů a brzo vytváří hustou zelenou stěnu. Z kultivarů je zajímavý Dame Blanche, který je nižší. Bílé poloplné květy také voní a pěkně kontrastují s tmavým olistěním. Pustoryl s nejsilněji vonícími květy a záplavou hroznů bílých kvítečků je výstižně pojmenován Mont Blanc. Pustoryly jsou výborné jako krycí keře, solitéry nebo na volně rostoucí živé ploty.
Mochny
Ze skupiny nižších keřů jsou naprostými nezmary dřevité mochny. Slunce přímo milují a přílišná zálivka je dokáže zahubit. Koření totiž velmi hluboko, proto dobře snáší sucho. Jejich předností je dlouhá doba květu, někdy kvetou i opakovaně a téměř až do zámrazu. Nejznámější zlatožlutě kvetoucí mochna křovitá (Potentilla fruticosa) se rozrůstá více do šířky než do výšky (doroste maximálně do jednoho metru), ale nic nebrání tomu, abychom její růst omezili. Zvláště když začíná málo kvést, potřebuje silně sestřihnout a případně prosvětlit.
To ostatně platí i u kultivarů, z nichž je nejoblíbenější mochna Farreri, která bohatě a dlouho kvete. Mochny se uplatní jak do skupinové výsadby, tak i jako přírodní předěl zahrady. Jsou vynikající dřevinou na volné živé ploty.
Jehličnany
Výčet nenáročných dřevin zakončíme jehličnanem. Na vysušených místech se daří pouze jalovcům, které jsou zvyklé na kamenitou půdu. Je jedno, jestli vysadíme sloupovité nebo poléhavé druhy, protože jalovce jsou nenáročné všechny. Pouze u sloupovitých jalovců je potřeba v zimě svázat větve, aby je sníh nepolámal.
