Kategorie

Když teplo je cítit teplem

Podlahové vytápění. Pojem v mnoha lidech vzbuzující nedůvěru především kvůli předsudku finanční náročnosti při pořizování tohoto způsobu vytápění bytu nebo rodinného domu.
Každý, kdo se rozhoduje, jak vytápět své obydlí, by měl vědět, že pro vytvoření příjemné pohody je podlahové vytápění dobrou volbou a náklady na jeho pořízení jsou nižší než montáž ústředního topení s radiátory. Nutno ale dodat, že nejlepší je podlahové vytápění instalovat už při stavbě nebo před začátkem rekonstrukce objektu.
Jak se liší podlahové vytápění od ostatních způsobů ? Nejdůležitějším rozdílem je téměř ideální rozvrstvení tepla v místnosti, které podlahové vytápění umožňuje. Tím je pak dosaženo pocitu tepelné pohody při skutečné teplotě o 2°C nižší než je tomu u jiných způsobů. Znamená to tedy úsporu energie 10–15 %. Podlahové vytápění existuje ve dvou variantách: elektrické a teplovodní. Při obhajobě elektrického podlahového vytápění je nutné porovnat provozní a pořizovací náklady s jinými podlahovými vytápěními. Provozní náklady jsou u elektrického i teplovodního přibližně stejné, rozdíl nastává u investičních nákladů, kde se u elektrického dostaneme až o 30 % níže. U elektrického vytápění můžeme počítat také s menšími nároky na údržbu, s jednodušší instalací i obsluhou. Rychlá a snadná regulace nám přirozeně sníží také provozní náklady. Lokalizování a oprava případné poruchy u elektrického vytápění je otázkou několika hodin a nehrozí ani podmáčení stavby.

Jak poznáme, kdy můžeme použít podlahové vytápění?

První předpoklad: kvalitní zateplení domu, které snižuje nejen tepelné ztráty, ale především výši pořizovacích nákladů. Při snížení tepelných ztrát u domu s vytápěnou plochou 120 m2 o 3 kW poklesnou investiční náklady o 75 až 180 Kč/m. Z pohledu stavebníka to znamená úsporu 9–22 tisíc korun. Druhý předpoklad: při výběru zdroje tepla, který má rozhodující vliv na ekonomiku a ekologičnost provozu, je vhodné porovnávat výši ceny a úroveň dosažené kvality regulace. Ne vždy totiž platí, čím vyšší cena regulačních prvků od renomovaných firem, tím vyšší úspory.

Topné těleso podlahového topení ve tvaru „koberce“ podkládaného pod vrchní část podlahy
Třetí předpoklad: pro montáž podlahového vytápění je nutné mít dům projektován tak, aby v místnostech určených k montáži byl v podlaze dostatečný prostor pro tepelnou izolaci – v přízemí a nad nevytápěnými prostory nejméně 60 mm plus topná deska, v místnostech nad vytápěnými prostory nejméně 30 mm plus topná deska. Čtvrtý předpoklad: kvalita potrubí – tím nejdůležitějším pro rozhodnutí, zda podlahové vytápění použít, zůstává však ve většině případů cena podlahové plochy (ideální je např. kámen, břidlice apod.). Zde je nejprve potřeba zvážit, jaké materiály použít a zda má smysl používat materiály s nízkou životností jako náhradu za snížení ceny. A jaké podlahové krytiny jsou pro podlahové vytápění nejvhodnější? Nejdůležitějším technickým kritériem při výběru materiálu pro podlahovou krytinu je tedy odpor, který je vedení tepla kladen. Obecně smí odpor kladený podlahou vykazovat maximální hodnotu R = 0,15 m2K/W, nezávisle na druhu a struktuře. Minerální podlahové krytiny, jakými jsou kámen, kabřinec nebo keramické podlahové krytiny, jsou nejvhodnější. Při řemeslné pokládce obkladů a dlažeb mohou být bez omezení použity běžné metody pokládání. Podlahové krytiny z dřevěných parket jsou použitelné víceméně rovnocenně. Je však nutno volit pouze parkety určené pro instalaci na podlahové vytápění. Než se začne s pokládáním podlahy, musí teplota a vlhkost vzduchu v místnostech odpovídat budoucím předpokládaným klimatickým podmínkám. Dalším důležitým hlediskem je pak vhodně zvolený typ instalace – lepení dřevěné podlahy. Aby lepidlo dobře působilo, musí se před pokládkou vytápění vypnout. Velmi důležité je věnovat pozornost také tomu, aby vlhkost dřeva a mazaniny při pokládání odpovídala hodnotě povolené normou a aby použité lepidlo zůstalo trvale elastické. Použitelné a víceméně vhodné jsou také plastové podlahové. Doporučuje se lepení desek nebo plastů. Kromě nároku na funkci a design, který je na laminát kladen, zaměřují se jeho výrobci také na vylepšování jeho dalších vlastností. Použití podlahové vytápění pod laminátovou plovoucí podlahu má dvě hlavní výhody: nízký tepelný odpor a redukce hluku pomocí speciální podkladové vrstvy, připevněné na spodní stranu lamely. Koberce, jejichž tloušťka by neměla přesahovat 10 mm, by měly být za účelem dosažení lepšího průchodu tepla zásadně lepeny. V souvislosti s montáží, pokládáním a provozem textilní krytiny nad podlahovým vytápěním je bezpodmínečně nutné přesně dbát pokynů výrobce.

Podlaha připravená k položení topného tělesa – těleso je určeno pro větší výkon

Místa, kde výkon nemusí stačit

V případě nedostatku výkonu podlahového vytápění ve více místnostech je vhodné použít na kombinaci s otopnými tělesy se samostatně řízenou teplotou, nebo s napojením na nízkoteplotní systém podlahového vytápění. Výkon podlahového vytápění je omezen na 90–100 W/m2, a proto tepelné ztráty koupelen většinou podlahové topení nepokryje. V takovém případě se doporučuje osadit koupelnu ještě koupelnovým tělesem (žebříkem). Dům, ve kterém by neměl nastat nedostatek výkonu, lze obecně definovat jako dům dosahující minimálního tepelného odporu stěn R = 3,0 m2K/W, osazený okny s nižším prostupem tepla než k = 1,9 W/m2K (včetně rámů). Výjimku mohou při dodržení podmínek zateplení tvořit malé místnosti (zejména rohové), místnosti s vyšším objemem větrání (WC) nebo místnosti s nadstandardní plochou oken.

Ušetříme?

Pořizovací náklady na jednu místnost s vytápěnou plochou 30 metrů čtverečních by se měly vejít do 20 tisíc korun. Roční provozní náklady se mohou řádově lišit dle velikosti vytápěné plochy (rozdíl dům vs. byt) a dle nároků na teplo dané rodiny. Provozní náklady přepočteny na metr čtvereční podlahové plochy jsou u podlahového vytápění, ať už elektrického či teplovodního, o 20 až 30 % nižší než u nejpoužívanějších plynových kotlů nebo radiátorů.
ab
ab
ab
ab
ab