Kategorie

Když sníh na zahradě páchá škody

Záhony zmizely pod bílou peřinou a na větvičkách se třpytí diamanty sněhových vloček. Obdivuhodnou zimní scenérii pozorujeme se zatajeným dechem. Až roztaje sníh, bude zahrádka smutná, a možná - i my. Závěje sněhu zničily, co mohly.

Když na trávníku dlouho leží sníh, stává se často, že se na jaře na okrajích tajícího sněhu objevují plochy až několik desítek čtverečních centimetrů odumřelého, vyběleného travního porostu. Původcem zla je sníh, který vytváří ideální podmínky pro vývoj plísně sněžné (Fusarium nivale). Choroba se rozšiřuje zejména tam, kde trávník zůstal dlouho pod sněhovou pokrývkou. Plíseň poznáme podle charakteristického šedobílého povlaku, který nejvíce napadá jílek vytrvalý (Lolium perene). Proti tomu se můžeme bránit už při zakládání trávníků tím, že zvolíme travní směs se zastoupením odolných druhů, k nimž patří kostřava červená (Festuca rubra) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Porost zasažený plísní sněžnou na jaře důkladně vyhrabeme a přihnojíme hnojivem s obsahem dusíku, například Kristalonem.

Kolik sněhu unese strom

Zrovna tolik co člověk. Každý z nás je jiný, někdo vydrží hodně, jiný neunese skoro nic. Proto těžká mokrá sněhová peřina může poškodit i dřeviny, ať jsou to okrasné keře, či ovocné stromy. Zejména sloupovité jehličnany na zimu ovážeme provázkem, případně je přivážeme k opoře. Z vysokých dřevin sníh alespoň opatrně setřásáme.

Slunce, mrazy a ptáci

Stejně důležité je chránit nově vysazené jehličnaté dřeviny před ostrým slunečním svitem v předjaří, který může citlivé zelené části popálit. Vhodné je proto vysazovat stálezelené rostliny na částečně chráněná stanoviště, případně zajistit vhodný předjarní kryt. Nižším rostlinám ho vytvoříme z chvojí, větší můžeme zabalit do stínicí tkaniny nebo rákosové rohože. Také u starších stromů mohou vznikat trhliny, takzvané mrazové desky, na kmenech a větvích. Jedinou ochranou je natírání kmenů vápenným roztokem.Se sněhovou nadílkou v sadech přichází i ptactvo, které začíná mít problém se sháněním potravy. Ozobané pupeny na dřevinách, zejména na rybízech, angreštech, třešních a višních nás připraví o úrodu. Proto na nějaký čas pomohou plašiče, třeba pověšené staniolové pásky nebo zrcadélka. Nejúčinnější zbraní je však plné krmítko.

Zameťte si před prahem

Sníh z cestiček využijeme jako cenný zdroj vláhy pro stálezelené a jehličnaté keře a stromy. Silnou vrstvu sněhu smeteme z přikrytých pařenišť a střechy skleníku, aby tíha sněhu neprolomila sklo. Rovněž nezapomeneme na střechu zahradní chatky a přístavku. Nejhůře je na tom rovná střecha, kde sníh pomalu odtává a krytina nejvíc trpí rychlými změnami teplot.

Vražedná kombinace: slunce a sníh

Některé druhy okrasných rostlin a skalniček vyžadují ochranu proti dešti, jiné přezimují v chudé propustné zemině s dobrou drenáží. Choulostivý je eremurus nebo vzácné lewisie, kterým vyrobíme jednoduchý miniaturní skleníček. Úplně  stačí schovat rostlinu mezi dvě cihly a na ně položit tabulku skla. Tak je vzácný klenot chráněn proti nepřízni počasí a přitom nepostrádá světlo a vzduch. I venkovní orchideje mohou přečkat zimu bez úhony, pokud přes ně položíme noviny s několika listy na sobě a povrch pokryjeme deseticentimetrovou vrstvou zeminy. Tím je chráníme před mrazem. Zajímavým trikem je zmapování míst, kde sníh roztává dřív než jinde. Takové plochy jsou vhodné pro vysazování choulostivých nebo teplomilných rostlin. Nejen sněhová vrstva však může rostliny poškodit. Nebezpečné, především stálezeleným rostlinám, je i ostré jarní slunce. Největší škody způsobí tehdy, kdy je přes den relativně vysoká teplota a rostliny potřebují vláhu. Nemohou ji však přijmout, protože zem je ještě zmrzlá a proto uschnou. Účinnou ochranou před sluncem je kryt z chvojí, slámy či listí. Polyetylénové fólie rostlinu před slunečními paprsky neuchrání. Naopak, teplota pod takovým krytem rychle stoupne a rostlina se „uvaří“.

ab
ab
ab
ab
ab