S příchodem nových topných médiích se změnily i požadavky na moderní komíny. Zatímco dříve stačila dřevěná trubka vymazaná hlínou, případně prostá díra odvádějící spaliny z obytného prostoru, dnes můžeme využít důmyslné komínové systémy.
Komín musí být navržen tak, aby dobře těsnil a spolehlivě odváděl spaliny do ovzduší. Zároveň se musí dát snadno kontrolovat a čistit, aby nedošlo k problémům nebo havárii.
Při stavbě komínu bychom neměli nic ošidit. Každá chyba v konstrukci se projeví ve špatném odvodu spalin, které mohou vést až ke vzniku požáru a ohrožení života uživatelů.
Komín
Komín je svislá konstrukce s průduchem, kterým se odvádějí spaliny. Část, která propojuje spotřebiče s komínem, se nazývá kouřovod. Je určený k zadržování kondenzátu a nečistot. Kouřovod se napojuje do sopouchu, kterým jsou spaliny odváděny až k vyústění nad střechou.
Jednovrství a vícevrství komín
Jednovrství komín je tvořen přímo obvodovým pláštěm, který zároveň vytváří průduch. Tento typ komínu se dnes může navrhovat jen pro spotřebiče na tuhá paliva a v objektech, které jsou využívány jen občasně.
Jednovrstvé komíny se nejčastěji zdily z cihel. Při používání dřeva jako paliva byl jejich provoz bezproblémový, při zvýšeném používání elektrospotřebičů na plynná paliva začaly vznikat škody.
Vícevrství komín má navíc komínovou vložku, která je tepelně a dilatačně oddělená od opláštění. Vícevrstvé komíny se dají používat pro všechny typy paliv.
Vestavěný, samostatně stojící nebo přistavěný komín
Komín můžeme postavit jako vestavěný, tedy zakomponovaný do stěn objektu, dále jako samostatně stojící nebo přistavěný k obvodovému zdivu.
Cihly versus stavebnicové systémy
Cihly se pro stavbu komínů již téměř nepoužívají. Při používáním plynných paliv způsobovaly nízké teploty spalin a jejich klesající množství zároveň s narůstajícím množstvím kondenzátu a kyselin v komínu vlhnutí a promáčení komínového tělesa. Cihly dnes nahrazují praktické stavebnicové systémy. Stavebnicové komínové systémy jsou jednoduché a mají velice dobré technické vlastnosti. Tyto systémy mají vychytané veškeré detaily a jsou navíc velmi variabilní. Skládají se z vnitřní šamotové vložky, tepelně-izolační vrstvy a z komínové tvárnice. Celý systém se zdí na betonový základ, kam se osází podstavec na odvod kondenzátu a následně dvířkový kus na čištění a kontrolu. Velmi snadné je propojení komína a spotřebiče paliv, a to tvarovkou se sopouchem. V místech, kde komín prostupuje stropními konstrukcemi, se vynechává mezera, která se vyplní nehořlavou minerální rohoží. Tu část komínu, která vystupuje nad střechu, můžeme omítnout nebo obezdít.Vložkové tvarovky
Komín lze postavět i z vložkových tvarovek, které se poté obezdí. Keramické tvarovky mají šamotovou vložku, která je ohnivzdorná a plynotěsná. Její povrch je hladký, takže se v ní saze těžko usazují. Tvarovky se složí a zaizolují minerální rohoží. Výrobci keramických tvarovek se snaží svým zákazníkům práci s nimi co nejvíce ulehčit. Vyrábějí se speciální detaily pro vybírací otvor, sopouch i vyústění nad střechu.Platné normy
Než se pustíme do stavby komínu, je třeba, abych příslušnou dokumentaci odsouhlasil revizní technik nebo komínář. Ten poté musí také komín, kouřovod a způsob připojení spotřebiče schválit. Řídíme se normami ČSN 73 4201 (Navrhování komínů a kouřovodů) a ČSN 73 4210 (Provádění komínů a kouřovodů a připojování spotřebičů paliv).Aby komín fungoval jak má
Podle platných norem musí být výška komínu – tedy vyústění spalin alespoň pět metrů nad terénem u komínů pro spotřebiče na tuhá a kapalná paliva, a čtyři metry pro plynná paliva. Komín by měl být půl metru nad úrovní hřebene střechy. U plochých střech musíme dodržet vzdálenost vyústění od nástavby dva metry. Výška komínu musí být jeden a půl metru u komínu na tuhá a kapalná paliva a jeden metr u komínů na plynná paliva. Stanovenou výšku může snížit jen revizní technik.
Povolené otvory
Do komínového průduchu můžeme vytvořit pouze otvory, které jsou předepsané. Jedná se například o vybírací otvor nebo vymetací otvor.
Vybírací otvor slouží k vybírání sazí nebo kondenzátu. Umísťujeme ho na lehce přístupné místo, a to minimálně třicet centimetrů nad úrovní nehořlavé podlahy. Minimální předepsaná velikost otvoru je 12 x 25 cm. Tento otvor je uzavřen speciálními dvojitými nehořlavými dvířky.
Vybírací otvor nesmí být v obytných místnostech nebo v prostorách, kde se manipuluje s hořlavinami.
S vymetacím otvorem se setkáme tehdy, pokud se průduchy nedají vymetat ze střechy. Nejčastěji se umísťují do podstřešního prostoru osmdesát až sto dvacet centimetrů nad úrovní nehořlavé podlahy. Jeho minimální velikost je rovněž 12 x 25 cm.
