Článek z kategorie: Archiv

Když neumíme prodávat

25 / 10 / 2006

163

Město či jedinec se v roli investora mohou ocitnout nejen když staví nový dům nebo celou čtvrť. Stavebníkem je i ten, kdo rekonstruuje, uvádí do původního stavu nebo naopak původní stav přizpůsobuje novým podmínkám.

V jednom se však město (firma) v roli investora liší od individuálního stavebníka. Ten individuální své "rodinné stříbro" pokud možno tají, město by ho mělo co nejvíc propagovat.

Jablonec umí prodávat

Informační centrum Městského úřadu v Jablonci nad Nisou vydalo skvělou knihu Kapitoly ze stavebního vývoje Jablonce nad Nisou, jež vás provede po skvostných funkcionalistických vilách i rodinných domech německého architekta Josefa Zascheho. Takovýto počin nejen svědčí o kulturní způsobilosti samosprávy, ale může mít a má i nezanedbatelný ekonomický efekt, když už se na něj všechno převádí. Potenciální investor, třeba developer, který hledá vhodné pozemky ve vhodné lokalitě, si řekne: To je město s kulturní identitou, s vyhraněnou ekonomickou tradicí (export skla) a kniha svědčí o tom, že do Jablonce se vrací život (nejen ten kulturní, ale i hospodářský).

Do Jablonce se vrací život

Propagace není investice s virtuálním účinkem

Jablonec je modelový příklad. Dříve město s velkorysým založením, prostorově vygradované novou radnicí a kostelem Josefa Zascheho. Německá minulost měla být zahlazena devastací města, které Jablonec ze sebe začíná střásat. Háskova vila, funkcionalistický skvost, se probudila do své původní architektonické síly. Investoři si uvědomili, že porevoluční přízračná předměstí jsou bez perspektivy, protože byla budována pro rychlý zisk a majitelé se nedefinovatelných domků zbavují, než jim spadnou na hlavu. Investovat perspektivně dnes znamená začleňovat nová předměstí do stavební a kulturní historie města. Vyplatí se i rekonstruovat architektonické dědictví, které má skoro každé město.

Háskova vila se probudila do své původní architektonické síly

Foto: pelikan.vellum.cz

Poučení z Jablonce

Pro mě je velkým poučením, že ještě před nedávnem beznadějně vyhlížející město se může propagací svého architektonického dědictví vzpamatovat z mučidel, do kterých toto město uvrhli komunisté. Propagovat znamená prodávat a prodávat to, čím se můžeme chlubit, znamená přilákat investory. Město, které své architektonické dědictví zanedbává tak trestuhodným způsobem jako Kladno, je odsouzeno k tomu, stát mimo proudy investic. Kladno chátrá, protože se zbavuje svého rodinného stříbra – například vily od Josefa Hoffmanna, z níž mohla učinit turistickou atrakci. Mezi kulturní kompetencí městské samosprávy a počtem investic totiž existuje prokazatelná souvislost.