Noc dýchá atmosférou, ve vzduchu visí vůně svařáku a ze všech stran zní veselý hlahol okolních stojících skupinek. Pokud si myslíte, že se podobná scéna odehrává někde na Staromáku, jste na omylu. Stojíme nad šumící Čertovkou, světla lamp se odráží od její hladiny a kreslí abstraktní obrazy po oblouku Karlova mostu, co se nám klene nad hlavami. Turisté procházející po něm povětšinou nemají ani tušení, jak kouzelné místo míjí.
Pokud se však necítíte příliš na schovávání se se svařákem pod mostem, nabízí se i naprosto opačné řešení, i když je o hodně populárnější, a tím pádem nabízí o mnoho méně soukromí. Nejhezčí pohled na Prahu je prý z jejích mostů, ale ani od Letenských sadů není vůbec špatný, především pokud se vám podaří natrefit na místo k sezení při příjemném západu slunce.
Jednoznačně se nesmí zapomenout ani na pražská nábřeží, i když u nich člověk musí být opatrný – v jeden moment se kochá pohledem na zasněžené vížky hradu a v tom dalším sípe se zánětem průdušek po prochladnutí u vody. Je tedy jako prevence nejlepší vždy s sebou nosit něco na zahřátí. Třeba šálu. Nebo placatku.
Návštěva vánočního Petřína je sice trošku „klasika“, ale i tak by byla škoda tu podobnou procházku nezmínit. Přeci jen, sady jsou v zimě nádherné a pohled na Prahu jakbysmet, a co teprve když si obojí okořeníte výjezdem lanovkou? Ať už ale vyrazíte kamkoliv, nezapomeňte si nasadit pořádného kulicha, rukavice a velký úsměv!
