Zahrádkář a dovolená. Nelze nevzpomenout úsměvnou kapitolu knihy Zahradníkův rok, v níž Čapek naprosto přesně vylíčil útrapy opatrovatele opuštěné zahrádky. A ten návrat, kdy zahrádkář běhá od kytičky ke kytičce, kontroluje jak vyrostly, zuřivě pleje záhony, přesazuje a vyčítá si, že vůbec na dovolenou jezdil. Nepřipomíná vám to něco?
Pokojové rostliny
Kdo se teprve chystá odjet, měl by se o kytičky postarat. To znamená: zajistit dostatečný přísun vody, nenechávat květiny mezi okny na prudkém slunci, ale také je „nestěhovat“ do koupelny bez okna, kde listy zesvětlají a stonky se nepěkně vytáhnou. Po příjezdu zvadlé květiny namočíme přes noc do kbelíku s vodou, aby doplnily vodní deficit a zhruba za týden je přihnojíme, aby dostaly posilující dávku živin. Když se stane, že květiny stály dlouho ve vodě a půda v květináči je potažena bílým povlakem, je to známka „zkysnutí“ substrátu. Není nic snazšího než květiny přesadit do nové zeminy.
Rostliny v nádobách
Srpen je ideální pro množení pelargónií a fuchsií, kdy řízky nejlépe zakořeňují. Jak postupovat? Řízky odebíráme asi sedm centimetrů dlouhé, z vrcholu výhonu a otrháme z nich všechny listy až na jeden a na listy na vrcholu řízku. Než řízky zasadíme do květináčků naplněných substrátem pro množení, necháme řízek jeden den zavadnout. Po nasázení postavíme květináčky do misky s vodou a ponecháme je nasát až do okamžiku, kdy horní vrstva substrátu zvlhne. Pak je z „lázně“ vyndáme a nezaléváme je, dokud úplně nevyschnou. Nařízkované pelargónie či fuchsie postavíme na světlé místo, ale nikoliv na přímé slunce. Nejlepším místem je severní okno. Se zaštipováním začneme, až když se na mladých rostlinkách objeví pět až šest listů.
Ve skleníku
Především intenzívně větráme a rostliny stíníme. Salátové okurky sklízíme v třídenních intervalech, jakmile dosáhnou konzumní velikosti a zaoblí se žebra jejich plodů. Nakládačky sklízíme raději už v menší velikosti, nejlépe již třícentimetrové, aby okurka nasazovala na další plody. Také rajčata trháme nebo odstříháváme i se stopkou jakmile zčervenají, bez ohledu na jejich velikost. Se sklizní paprik raději počkáme, až úplně dorostou a začnou se vybarvovat. Jejich správnou zralost poznáme podle toho, že plody při mírném zmáčknutí praskají.
Na vinici
V polovině měsíce na zahrádkách dozrají rané odrůdy stolní révy. Blýskavá cédéčka ani jiné plašiče kosy ani jiné ptactvo neodradí, proto hrozny před naklováním včas chráníme přehozenou sítí. V oblastech s častými dešťovými srážkami zahájíme sérii postřiků proti plísni šedé a peronospoře.
Zeleninové záhony
Keříková rajčata letos dozrávají dříve než obvykle. Aby se rostlina nevysilovala zbytečným růstem do výšky, odštípneme vrcholky výhonů, čímž podpoříme dozrávání spodních plodů. U patisonů a cuket sklízíme raději mladší plody, ale zásadně i se stopkou, protože pak plody nehnijí. A co když se nám podařilo vypěstovat meloun? Jak poznáme správný čas pro sklizeň? Velkopěstitelé poklepou na plod a když se ozve dutý zvuk, je meloun zralý. Spolehlivým vodítkem pro nezkušené je zasychající stopka. Kromě plodových zelenin sklízíme i cibuli, česnek, a karotku. Prázdné záhony lehce nakypříme a můžeme vysadit předpěstované sazenice brokolice, póru a salátu. V teplejších oblastech lze vysadit i čínské zelí a endivii.
Ovocné stromy a drobné ovoce
Ovocný sad je připraven k letní sklizni. Broskve trháme, jakmile začne zelená slupka prosvítat a dostávat červenou barvu, plody voní a jejich povrch po zmáčknutí u stopky lehce povolí. Letní jablka a hrušky můžeme trhat krátce před úplnou zralostí, aniž by se to projevilo na jejich kvalitě. Vhodný okamžik poznáme podle toho, že se při mírném pootočení oddělí z větve i se stopkou. Při rozkrojení pak jsou jejich semena už hnědá..Dbáme na podepření větví přetížených ovocem a pravidelně sbíráme spadané plody a co nerychleji je odstraňujeme ze zahrady.
Přibližně od poloviny měsíce odstraňujeme z jahodníků staré listí, které by jinak brzdilo rozvoj květních pupenů. Pravidelně odstříháváme také šlahouny, Záhon okopeme, vyplejeme a rozdělíme trsy jahod od sebe. Jestliže máme v úmyslu založit nový jahodový záhon, máme k tomu v průběhu srpna nejlepší příležitost.
Okrasná část zahrady
Druhá polovina léta je jako stvořená pro dělení rozrostlých trvalek. Například kosatce, pivoňky, a ostrožky rozdělíme a přesadíme, ale aby na novém stanovišti zdárně kvetly, musíme je zasadit do stejné hloubky, v jaké byly na původním místě. Méně slunečného počasí využijeme ke stříhání živých plotů ze stálezelených a jehličnatých dřevin jako je například smrk nebo túje. Od poloviny srpna můžeme začít s jejich vysazováním nebo přesazováním. V takovém případě si již od začátku měsíce začneme připravovat jámy, kůly a rašelinu se zetlelou drcenou kůrou a kompostem na zasypání.
