V zimě na zahradě trávíme jen nejnutnější čas, abychom zkontrolovali chatku, jestli nás nepoctili nezvanou návštěvou zloději a už zas pelášíme k domovu. Kdo má zahradničení v krvi, má ale stále co na práci, i když zahrádka spí.
Pokojové rostliny
Největším nepřítelem pokojových květin jsou zimní „krátké“ dny, suchý vzduch a vysoká teplota. Poznáme to tak, že stonky slábnou a vytahují se, květní poupata opadávají a listy usychají. Tehdy rostlinám dopřejeme dostatek světla na okenním parapetu, kde není odspodu horko a rosíme je. Zálivku přizpůsobíme teplotě místnosti. Na suchý vzduch jsou zvláště choulostivé azalky, kamélie a ibišky.
Když si koupíme na vánoční stůl brambořík nebo "vánoční hvězdu", necháme je v chladnější chodbě, (v teplotě ne více než 12°C), a zaléváme spodem. I svěže zelené mechovité polštářky "domácího štěstí" a novoroční jetelíčky necháme v chladu až do Štědrého dne.
Často se stává, že listeny vánoční hvězdy opadávají. Příčinou je suchý vzduch a teplo v místnosti. Nejlépe je postavit květináč na vrstvu kamínků a v misce stále udržovat stálou hladinu vody
Balkónové rostliny
Truhlíky na balkónech osiřely, ale uložené pelargónie, fuchsie a hlízy begonií občas zkontrolujeme. Substrát mírně zalijeme, aby úplně nevyschl. Hlízy prohlédneme jestli neplesniví nebo nehnijí a napadené odstraníme. Když nemrzne, můžeme ještě zalít stálezelené keříky a miniaturní jehličnany, které máme nasázené ve venkovních nádobách.
Květináč plný "domácího štěstí" potřebuje vlhké prostředí. Vhodným místem je severní okno, nesmí být ale v dosahu topného tělesa. Aby se rostlině dařilo, je třeba ji rozprašovačem občas rosit
Zeleninové záhony
Všechna zelenina by měla být sklizena, kromě otužilých druhů, které ponechané na záhonech chráníme před silnými mrazy chvojím nebo netkanou textilií. Na rychlení pažitky už je pozdě, ale zelenou petrželku, řeřichu a cibulovou nať si snadno vypěstujeme v kuchyni na okně v petrželáku. Jinak pravidelně prohlédneme uloženou zeleninu. Trochu napadenou kořenovou zeleninu můžeme zpracovat na polotovar do bramborového salátu.
Ovocné stromy
V ovocném sadu dohrabujeme spadané listí. Na holých větvích jsou nyní dobře vidět všechny rány a poškozená pletiva kroupami. Ošetříme je balzámem a štěpařským voskem stejně tak, jako stromky okousané zvěří. Větší rány se dobře hojí pomocí "babského" přípravku ze směsi jílu a kravince, kterým postižené místo natřeme a ovážeme pytlovinou. Včas okusu zabráníme obalením kmínku pletivem, ale tam kde počítáme s větší sněhovou nadílkou, vedeme pletivo co nejvýš, protože zajícům víc chutnají větévky vykukující koruny než kůra kmínku schovaná pod sněhem. Kontrolu uskladněného ovoce snad ani není třeba připomínat. Stejně půjdeme pro jablíčka na sváteční mísu.
Příjemné prožití vánočních svátků čtenářům kalendária
přeje Irena Forejtová
Okrasná část zahrady
Prohlédneme výsadby trvalek, dvouletek a mrkneme i na skalku, jestli nově vysazené rostlinky nevytáhl mráz. Odhrneme chvojí, mírně je přitlačíme a opět přikryjeme. Také se podíváme na uložené cibuloviny a hlízy, které mohou být vítanou potravou myší. Okousané cibulky odstraníme a ostatní uložíme do bezpečí. Dobře poslouží například síťované sáčky od zeleniny. Cibulky vložíme do papírového sáčku, prosypeme rašelinou, vložíme do síťky a zavěsíme.
Napadaný sníh odhazujeme z cestiček chatek a skleníků a přihazujeme ho ke stromům, keřům a na záhony, neboť tím zpomalujeme promrzávání půdy a zajišťujeme dostatečnou vláhu půdy. Váha sněhu může poškodit a rozlámat jehličnany a keře, proto z větví včas sníh setřásáme. Kde ještě nenapadl a teplota neklesla pod nulu, zalijeme stálezelené keře.
Když zbude čas, pěkně zatopíme v kamínkách a věnujeme se drobným opravám nářadí nebo broušení nůžek a nožů.
Okrasné traviny neseřezáváme, pouze je svážeme do snůpku, abychom je chránili před vlhkem a tíhou sněhu
