Duben je pro zahrádkáře opravdu k zbláznění. Je třeba upravovat záhony, vysazovat, přepichovat, vyčistit jezírko, připravit sekačku, a než se ze všeho vzpamatujeme, začne růst plevel. Tak se dejme do práce, ať můžeme v létě odpočívat v krásné zahradě.
Pokojové rostliny
Hrnkové květiny pomalu zvykáme na letnění. Nedejme se zmást lákavými slunečními paprsky a rostliny stěhujme ven raději za podmračného nebo deštivého dne, aby je sluníčko nespálilo. Nejlepší je střídavě je přemísťovat ven a dovnitř. Abychom s kytičkami nestrávili veškerý volný čas, necháme je venku a pak, hrozí-li například noční mrazíky, je dočasně zakryjeme bublinkovou fólií. Dříve, než začneme s otužováním, rostliny přesadíme nebo alespoň vrchní část zeminy vyměníme za čerstvou.
Rostliny v nádobách
Rovněž balkónové rostliny, například pelargónie, fuchsie, hořcové stromky a kopretiny postupně přemístíme na nevytápěnou světlou chodbu, uzavřenou verandu nebo do haly. S přenesením do zahrady je však třeba prozatím počkat až do poloviny května, kdy již nehrozí přízemní mrazíky.
Ve skleníku
Kdo byl pilný, začíná sklízet čerstvý salát a ředkvičky. Na uvolněnou plochu koncem měsíce vysadíme předpěstované sazenice rajčat, paprik, lilků, okurek a melounů. Než však vyrostou, vypěstujeme si letničky, například popínavý hrachor, chrpu, krásenku, lichořeřišnici či měsíček. Některé druhy letniček (mák, sluncovka, ostrožka stračka), které nesnášejí přesazování, vyséváme přímo do volné půdy.
Na vinici
Vinná réva se (kromě teplejších oblastí jižní Moravy) častěji sází na jaře, kdy je půda již dostatečně prohřátá. Po výsadbě udržujeme nad sazenicí růvek, který ji chrání před vyschnutím a zároveň před pozdními mrazíky. Průběžně na něm odstraňujeme plevel a po dešti narušujeme půdní škraloup, aby k sazenici mohl vzduch. Přitom dbáme, abychom nevylomili rašící očka.
Zeleninové záhony
Tam, kde jsou příznivé klimatické podmínky, sklízíme již v polovině měsíce rebarboru. Na zeleninové záhony se vysévá kopr, červená řepa, ředkvička, pažitka, mangold a hrášek a pro pozdní sklizeň karotka. Vysazujeme cibuli a koncem měsíce i rané košťáloviny (bílé hlávkové zelí, květák) a předpěstované bylinky. Záhony s vysázenou cibulí a mrkví zakryjeme netkanou textilií na ochranu proti květilce zelné a cibulové a proti pochmurnatce mrkvové. Zakrytí netkanou textilií se doporučuje i u raných brambor kvůli udržení stálé teploty.
Ovocné stromy a drobné ovoce
Na začátku měsíce dokončíme postřik ovocných stromů proti škůdcům a chorobám, zkontrolujeme úvazy kmenů, zryjeme okolní zeminu a zakryjeme ji mulčovací kůrou nebo posekanou trávou. V případě dlouhodobého sucha stromky zaléváme. Část výsadby jahod můžeme přikrýt fólií, abychom jich pár sklízeli dříve.
Okrasná část zahrady
V polovině dubna můžeme začít vysazovat jehličnaté a listnaté dřeviny. Zpočátku je vhodné sazenice zastínit a důkladně je zalévat. V dubnu bychom také měli prořezat stromy a keře kvetoucí na konci jara a v létě. Řezem upravíme tvar, probereme nadbytečné a slabé výhony. Stejně postupujeme u živého plotu. Vyčistíme a upravíme řezem výhonky pnoucích rostlin jako je plamének, vistárie a zimolez.
Když zjistíme, že narcisy vyhánějí více do listů a kvetou jen málo, je třeba trsy cibulí rozdělit a vysadit je znovu. V průběhu několika let totiž vzniká velké množství dceřinných cibulek, což vede k nedostatečnému přívodu živin pro velký trs. A právě období, kdy narcisy začínají rašit, je vhodné k tomu, abychom velké trsy vyryli ze země, rozdělili je a znovu vysadili ve vzdálenosti alespoň třiceti centimetrů od sebe.
