Stromy a keře se kácejí v období vegetačního klidu, které obvykle nastává začátkem října a trvá do konce března. Mimo období vegetačního klidu je možné kácet pouze takové stromy, které bezprostředně ohrožují majetek či zdraví a životy lidí.
| Čtěte také: Nově vysazené ovocné stromky neraší? |
Kácení stromů a dřevin na soukromých pozemcích
Kácení stromů a dřevin upravuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Podle § 8 odstavce 1 zmiňovaného zákona je ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Každé město a obec poté místními vyhláškami stanovují, kam konkrétně se má zájemce o kácení dřevin obracet. Ve většině větších měst bývá kompetentním odbor ochrany životního prostředí magistrátu města. Někdy je možné strom pokácet a až dodatečně skutečnost úřadu oznámit, jindy je ale třeba předem žádat o povolení. Možná si říkáte, proč se zatěžovat byrokracií, vždyť zmizení jednoho stromu si nikdo nevšimne. Ale pozor! Hodně obcí má stromy rostoucí na jejich území podrobně zmapované. Úředníci se vydávají na procházky s fotoaparátem a stromy i keře dokumentují. Nepodceňujte proto zákonnou povinnost, za pokuty a trable vám to jistě nestojí.
| Čtěte také: Zahrada v listopadu: Hrabat listí, přikrýt růže a vše důkladně zalít před příchodem mrazů |
Kácení stromů a keřů bez povolení
Soukromí majitelé, tedy fyzické osoby smějí bez povolení kácet stromy, které mají ve výšce 130 cm nad zemí obvod menší než 80 cm, a keře, pokud celková výměra keřového porostu dosahuje maximálně 40 m2. Pozor! Tato výjimka ale neplatí pro právnické osoby. Kdyby takový strom či keř náležel do významného krajinného prvku (alej, historická zahrada či park, mokřad, remízek či mez a další), stál ve zvláště chráněném území či byl dokonce památným stromem, pak žádná úleva od povolení neplatí bez ohledu na rozměry stromu či keře, je nutné požádat o povolení ke kácení.
| Čtěte také: Živý vánoční stromeček v květináči |
Bez povolení smíte také pokácet takový strom či keř, jehož momentální stav zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví nebo může způsobit hmotnou škodu značného rozsahu. V praxi to znamená, že strom poškozený vichřicí, větrem či bouřkou nebo poničený škůdci tak, že hrozí jeho vyvrácení, pád a lámání větví, smíte pokácet okamžitě, abyste odvrátili hrozící rizika. Takový zásah byste měli do 15 dnů oznámit místně příslušnému orgánu ochrany přírody.
| Čtěte také: Skladování ovoce a zeleniny: Nejčastější chyby a jak skladovat jednoduše a správně |
Kdy pro kácení dřevin potřebujete povolení
O povolení ke kácení stromu či keře musí VŽDY žádat právnická osoba, tedy podnikatelské subjekty a organizace. Pro ně neplatí žádné výjimky odvozené od rozměrů stromu či keře. Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podává vlastník pozemku. Žádost může podat i nájemce, ale potřebuje doložit písemný souhlas majitele. V žádost je nutné uvádět jméno a adresu žadatele, výpis z Katastru nemovitostí pro doložení vlastnictví/nájemního vztahu, popis dřevin ke kácení (druhy, počet, výměra porostu, obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí). Někde po vás mohou žádat také situační nákres dřevin v katastrální mapě.
| Čtěte také: Živé ploty - okrasa zahrady |
Předpokládejte také, že orgány ochrany přírody často podmíní povolení nějakou přiměřenou náhradní výsadbou stromů či keřů, kterou Vám uloží ke kompenzaci ekologické škody vzniklé kácením.
