Procestovali jsme už pěknou část Evropy, ale Jižní Tyrolsko jsme opomíjeli. Až do letošního podzimu, kdy se nám zapsalo do myslí i srdcí. Svou přírodou, milými lidmi, bydlením i výborným jídlem.
Pro mnohé Čechy znamená Jižní Tyrolsko místo, kde jsou skvělé sjezdovky. Nabízí však mnohem víc, a to i rodinám s malými dětmi. Zvlášť když se místo hotelu ubytujete u místních.
Farma Wietererhof
My jsme zamířili na farmu Wietererhof. Ta je známá svou jezdeckou školou, v jejímž rámci pořádá kurzy i letní tábory pro děti.
Na farmě nás přivítali milí majitelé, a protože bylo už k večeru, rovnou nám ukázali náš apartmán: prostornou místnost s plně vybavenou kuchyní, gaučem i velkým stolem, a dvě ložnice, vše obložené voňavým dřevem z místních lesů. Nechybělo samozřejmě ani vlastní sociální zařízení.
Z prosklených vchodových dveří a oken jsme měli výhled, který nám ráno vzal dech… Barvy východu slunce a vrcholky hor jsou nádhernou kombinací. Chvilku jsme si pohled užívali a pak šli na první ze snídaní, které jsme měli zajištěné v rámci pobytu.
Ve společenské místnosti, která někdy funguje také jako hospůdka, nás čekal stůl bohatě prostřený místními dobrotami. Paní majitelka nám ještě nabídla kávu a kakao.
Ten den jsme se také vydali na procházku do lesa, který je hned vedle farmy, a do stájí. Kromě koní jsme potkali telátka, prasátka, psy, kočky, drůbež (resp. dva nerozlučné kamarády kachnu a slepici), kravičku a býčka i poníky. Ty, co o to stáli, jsme náležitě pohladili a podrbali.
V Tyrolsku nuda nehrozí
Každý den jsme se vydali na výlet. Do městečka San Genesio, na horu Stoanerne Mandler, po okolí. Krásně bylo i na další z farem, kam jsme se vydali na návštěvu. Stejně jako Wietererhof patří do skupiny Roter Hahn, která zaštiťuje farmy, co nabízejí pobyty, a také dbá na to, aby nedošlo k tomu, že se turistikou naruší autenticita a poctivost nabízených služeb.
Stoupali jsme autem do neskutečných výšin, zatáčka střídala zatáčku a my jen doufali, abychom v serpentinách nepotkali jiné auto. Když jsme zaparkovali před farmou Buschenschank Ebnicherhof, která slouží i jako restaurace, opět nás ohromil úžasný výhled.
Uvnitř od kachlových kamen sálalo příjemné teplo. Navíc nás čekal gurmánský zážitek. Domácí uzené, nakládané okurky, hlavní jídla s knedlíky, dezert s kaštany…
Ani se nám odtud nechtělo
I když nás po čtyřech dnech nečekala cesta domů, ale dále na jih, stejně jsme se loučili neradi. Místní nás svou pohostinností doslova rozmazlili… a my už teď spřádáme plány na další návštěvu.
Podívejte se do galerie... Není to krása?