Kategorie

Jaká bude letošní zima a jakou zeleninu můžeme pěstovat celou zimu?

Počasí v zimě zajímá snad každého – od milovníků zimních sportů, po stavitele, správce budov až po všechny zahrádkáře a domácí kutily.
 

I přesto, že máme před sebou období s průměrnou denní teplotou vzduchu menší než 0 °C tzv. vegetační zima, můžeme v našich zeměpisných šířkách ponechat vybranou zeleninu v záhonku. Jak je to s dlouhodobou předpovědí počasí a jakou zeleninu můžeme pěstovat ve venkovním prostoru celoročně?

Co říkají meteorologické modely?

Meteorologické modely, podle jejichž výsledků vznikají v dnešní době předpovědi počasí, dosahují a předpovídají počasí na maximálně 15 dnů dopředu. Přitom jejich výstupy už na sedmý den většinou bývají hodně nejisté. Pro předpověď počasí na delší časové období se používají tzv. klimatologické/sezonní modely, které se snaží vystihnout rámcově charakter počasí i několik měsíců dopředu. Dozvíme se z nich, zda bude vybraný měsíc spíše teplotně a srážkově průměrný, podprůměrný nebo nadprůměrný. Modely jsou volně přístupné. Podle těchto modelů to prozatím vypadá, že období listopad-prosinec-leden bude v České republice spíše teplotně slabě podnormální a srážkově normální v porovnání s dlouhodobými průměry. Tolik tedy možnosti meteorologických předpovědí. Někdo by možná připomněl existenci pranostik. Tato „moudra předků“ se snaží předpovědět počasí v závislosti na určitých pozorovaných charakteristikách počasí. Avšak i kvůli tomu, že velká část pranostik nevznikla v našem prostředí, ale byly přeneseny například z Itálie pouhým překladem tamních pranostik a rčení, je jejich spolehlivost velmi nízká. I přes to, že tzv. předvánoční singularita, která udává, že několik dní před Vánoci přichází obleva a oteplení do nižších a středních poloh v České republice, v posledních letech funguje 100 %, obecně v meteorologické nebo zemědělské praxi pranostiky použít zkrátka nelze, prostě neplatí. Existuje také jedna „meteorologicky-nemeteorologická“ předpověď. Synoptická situace (rozložení tlakových útvarů) se prý střídá po 150 dnech. Takže pokud v srpnu nad střední Evropou převládá oblast vysokého tlaku vzduchu – obnoví se její vliv v lednu a anticyklonální počasí nad střední Evropou signalizuje pořádnou zimu. Podle této předpovědi by tedy leden mohl být opravdu mrazivý. Do třetice si také laici často všímají třeba cibule, která když má hodně slupek – bude tuhá zima. Naopak koně bez tuhé srsti – předpovídají teplou zimu. To už ale s meteorologií nemá vůbec nic společného.

Jakou zeleninu můžeme pěstovat po celý rok?

Nejchladnějším měsícem u nás je většinou leden, pokud se na našem území setkáváme s tzv. ledovými dny, kdy je maximální denní teplota vzduchu menší než 0,1 °C nebo s dny se silným mrazem, kdy minimální ranní teplota je nižší než -10 °C, jsou tyto mrazy většinou spojeny s výskytem sněhové pokrývky. A právě sněhová pokrývka působí jako izolační vrstva chránící půdu před rychlým promrzáním, když zvyšuje její teplotu až o 5 °C. Díky tomu lze i v průběhu zimy na záhoně ponechat některé odolné druhy kořenové, brukvovité, čekankovité, bulvovité a košťálové zeleniny. Konkrétně zmiňme mrkev obecnou (Daucus carota), cibuli (Allium cepa), pastinák (Pastinaca sativa), červenou řepu (Beta vulgaris), růžičkovou kapustu (Brassica oleracea), ředkev (Raphanus), celer bulvový (Apium graveoles), černý kořen (Scorzonera hispanica), nebo i čínské zelí (Brassica napus). Pokud se rostliny rozhodnete na záhoně ponechat, je ale důležité přihrnout k nim více půdy, nebo je nějak jinak chránit před chladem. Přeci jen tak úplně spolehnout se na přírodu nemusí být dostatečné:-).

ab
ab
ab
ab
ab