Povinnost platit daň z nemovitosti vzniká na základě vlastnického nebo uživatelského vztahu k majetku. Daň z nemovitosti patří mezi tzv. majetkové daně. Pro přehlednost ji můžeme rozdělit na daň ze staveb a daň z pozemku.
Poplatníkem daně ze staveb je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jen ve výjimečných případech může daň platit nájemce nebo uživatel stavby. Pokud je stavba ve spoluvlastníci různých osob, platí se daň společně a nerozdílně.
Od daně ze staveb jsou osvobozeny novostavby obytných domů a to na dobu 15-ti let po kolaudaci
Daň ze staveb
Daň se platí ze staveb na území ČR, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí, nebo které podléhají kolaudačnímu rozhodnutí, dále z bytů a nebytových prostor včetně podílu na společných částech stavby. Poplatníci nemusí platit daň ze staveb, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo jsou od daně osvobozeny (§ 9 zák. č. 338/1992 Sb.). Osvobozeny jsou mimo jiné pozemky ve vlastnictví státu, pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se pozemky ve vlastnictví státu nacházejí či pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky.
Základem daně ze stavby je zjištěná výměra půdorysu nadzemní části stavby v m2 podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Do základu daně u ostatních staveb, které tvoří příslušenství obytných domů (např. dílna) se u každé samostatně zkolaudované stavby zahrnuje pouze výměra zastavěné plochy přesahující 16 m2.
Základem daně z bytu nebo ze samostatného nebytového prostoru je výměra podlahové plochy v metrech čtverečných k 1. lednu zdaňovacího období vynásobená koeficientem 1,20. Základní sazby daně jsou diferencovány podle účelu využití stavby a dále se mohou upravovat podle počtu nadzemních podlaží. Základní sazba se navíc upravuje koeficientem podle velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se stavba nachází.
I ze zahrady musí vlastník pozemku zaplatit daň z nemovitosti
Daň z pozemku
Daň z pozemků obvykle platí vlastník pozemku. Vlastní-li pozemek více osob, jsou tyto osoby rovněž povinny platit daň společně a nerozdílně. Daň nemusíte platit z pozemků, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo od daně osvobozeny (§ 4 zák. č. 338/1992 Sb.).
Základ daně je buď hodnotový (v Kč) nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách (m2) v závislosti na typu pozemku. Hodnotové vyjádření se používá u zemědělské půdy: u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin je základem daně cena půdy zjištěná vynásobením skutečné výměry pozemku (k 1.lednu zdaňovacího období) v m2 průměrnou cenou půdy na 1 m2 stanovenou ve vyhlášce. Tuto cenu si občan může zjistit v obci (na obecním úřadě), pod kterou pozemek spadá, popř. u správce daně. Pro různé typy pozemků se uplatňuje různá daňová sazba. Sazba u stavebních pozemků se navíc upravuje koeficientem podle velikosti (počtu obyvatel) obce, kde se stavební pozemek nachází.
Daňové přiznání a placení daně
Pro vyplňování daňového přiznání je důležitý stav k 1. lednu příslušného zdaňovacího období a ke změnám během roku se nepřihlíží. Pokud daň nepřesáhne 1 000 Kč, je splatná najednou do 31. května běžného roku. Pokud daň přesáhne 1 000 Kč, můžete ji splácet ve 4 stejných splátkách v průběhu roku. Pokud činí daň (u jednoho správce daně) méně než 30 Kč, daňové přiznání se podává, daň se vyměří, ale nepředepíše se k úhradě.
