Malý stát na Kavkaze, jež byl součástí Sovětského svazu, je pro mnoho našinců zemí zcela neznámou a nerozlišitelnou od jejích sousedů Gruzie a Ázerbajdžánu. Jak se v této nepříliš bohaté zemi žije prostým Arménům a v jakých podmínkách bydlí, to už ví jen málokdo.
Arménie je v oblasti bydlení doslova zemí kontrastů a pestrosti. Centrum hlavního města Jerevanu, které svým západním a moderním vzhledem překvapí nejednoho návštěvníka, je doslova nacpané k prasknutí luxusními hotely a novou bytovou výstavbou pro movité obyvatele a další stavby, financovány zejména ruskými investory, zde rostou jako houby po dešti.
Okraje města jsou však posety klasickými panelovými domy, které jsou typické pro prakticky celý postsovětský prostor. S paneláky, jejichž kvalita a míra udržování není nijak vysoká, se pak setkáte téměř v každém větším městě, kde vytváří hlavní možnost ubytování pro městskou střední třídu.
Cesta z města
Luxusní apartmány a panelákové byty známe i z Čech, proto se nyní podíváme na onu zajímavější a nepoznanější část bydlení - bydlení na arménském venkově. Život Arménů značně formuje vysoká nezaměstnanost v zemi, jejíž míra se odhaduje až na 30% z celkového počtu práceschopných obyvatel. Na venkově je úroveň nezaměstnanosti pochopitelně ještě vyšší.
Tento stav nutí rurální obyvatelstvo k soběstačnosti v potravinovém zásobování. Vlastní produkci potravin se tak přizpůsobuje i bydlení venkovanů. Všudypřítomné hory přímo vybízejí k chovu dobytka, takže vesničané přes léto nezřídka kdy opouštějí své domovy a šest měsíců teplého počasí tráví v horách, kde se věnují svému zvířectvu a žijí ve stanech.
V těchto stanech pochopitelně nenajdete žádné bytové zařízení. Místní se zde musí spokojit pouze s postelemi, univerzálně použitelným stolem a kamny. Nějaké další vybavení v těchto stanech většinou nenaleznete. Komplikovalo by přepravu z vesnice a do vesnice a dovnitř se beztak chodí jen přespat. Proč také být vevnitř, když je venku tolik práce?
Žiji jen na jednom místě
Pastevci ve stanech většinou obývají ta méně pohostinná místa, ve kterých by u prostřed zimy bylo velice obtížné přežít. Proto v lépe přístupných a příjemnějších oblastech, naleznete osady, ve kterých žijí jejich obyvatelé po celý rok. Někteří místní vám dokonce sdělí, že na tomto místě prožili celý svůj život. Narodili se tu a chtějí zde být i pochováni.
Jen málokdo v Čechách si dnes umí představit tvrdý život v chýších bez elektrické energie, vodovodu a pochopitelně i bez toaletní mísy. Příbytky jsou zde tvořeny povětšinou pouze jednou místností, vodu je sem třeba nanosit z blízkého potoka a suchý turecký záchod najdete zpravidla až na konci osady.
Život v selu
Podmínky bydlení lidí ve vesnicích jsou o několik tříd lepší, než je situace v horských osadách. Dávno je zde samozřejmostí elektrifikace, vodovod a místy i kanalizace. Domky na vsi nemývají více jak jedno patro a typické jsou zde garáže přistavěné k domu, do nichž je přístup přímo z obydlí.
Interiéry těchto domů pak nebývají naplněny nejrůznějším nábytkem, jako je tomu nás. Nábytek tu nehraje ani dekorativní roli. O mnoho důležitější je zde prostor a funkčnost vybavení. Výzdobu zdí jednotlivých místností pak obstarávají často malované a zdobené obrázky svatých či plakáty nejrůznějšího druhu.
Vesnické domy nabízejí jen malý počet místností. Proto tou hlavní a reprezentativní místností bývá kuchyň s jídelním koutem, která plní úlohu v Čechách typickou pro obývací pokoj, kam se zvou hosté, kde se setkává rodina a kde se řeší i pracovní záležitosti. A samozřejmě v kuchyni je nejblíže k nějakému tomu jídlu, které nesmí chybět při žádných společenských událostech.
Bydlení všeho druhu
Pestrost a různost, v jaké Arméni bydlí, je opravdu veliká. Rozdíly mezi bohatým centrem Jerevanu a zpustlým horským venkovem jsou natolik značné, že nelze vypozorovat žádný jednotící či typický znak arménského bydlení. Na druhou stranu má tato země co nabídnout v jiných oblastech, takže o ztrátu zájmu o turistiku spojenou s poznáváním bydlení si tamní vláda starosti opravdu nedělá.
