Kategorie

Jak se bydlí seniorům, 1. díl: Bydlení u dětí a domovy důchodců u nás i ve světě

Přáním většiny důchodců je, žít svůj život podle svého, nejlépe v podmínkách, které jsou jim dobře známé. Chtějí být užiteční, samostatní, svéprávní a aktivní, ale obávají se, aby nebyli svým blízkým na obtíž. Existují v zásadě čtyři základní možnosti, jak strávit závěrečné období života. Jedná se o bydlení u dětí, v domovech důchodců, v domech s pečovatelskou službou nebo ve vlastní domácnosti za případné péče cizí osoby.
Většina seniorů má jasnou představu, jak a v jakém prostředí by chtěli své zasloužené stáří prožít. Každý se přiklání k jiné variantě, každá možnost nabízí svá pro i proti. Na mladších členech rodiny je, aby svým rodičů a prarodičům pomohli vybrat tu správnou cestu a pomohli jim jejich cíl realizovat.

Bydlení u dětí

Přestože má mnoho lidí morální zábrany poslat své staré rodiče do domova důchodců, stěhování starých a nemohoucích důchodců k dětem už není tak běžné jako dřív. Hlavním důvodem je bytová problematika. Soužití například rodiny s dvěma dětmi a seniorů v bytě 2+1 není ideálním řešením a nepřineslo by pravděpodobně prospěch ani jedné straně. Tam, kde je dostatek místa, se k této možnosti přiklánění samozřejmě častěji. Proto se k tomuto řešení uchylují hlavně rodiny na vesnicích, kde je k dispozici více prostoru.
  • Nevýhody vícegeneračního bydlení - nedostatek prostoru - časová náročnost pro pečujícího - omezení soukromí - možnost častějších sporů a neshod
  • Výhody vícegeneračního bydlení - život v rodinném kruhu - vzájemná výpomoc - hlídání vnoučat - vaření - osobní péče o starého člověka - finanční úspora

Možnost žádat o příspěvek na péči dle zákona  o sociálních službách

Do 31.12.2006 mohli pobírat příspěvek na péči o osobu blízkou ti, kteří se o tuto osobu starali. Od 1.1.2007 se tento příspěvek mění na příspěvek na péči, příjemcem příspěvku jsou konkrétní oprávněné osoby.
  • Nárok na státní příspěvek mají osoby závislé na pomoci jiné fyzické osoby a) ve stupni I (lehká závislost), jde-li o osoby částečně bezmocné, b) ve stupni II (středně těžká závislost), jde-li o osoby převážně bezmocné, c) ve stupni III (těžká závislost), jde-li o osoby úplně bezmocné.

Jak to chodí v zahraničí

Stěhování seniorů k dětem plyne jak z tradicionálního pojení společnosti, tak z finančních poměrů dané země. Statistiky ukázaly, že jižní země mají zastoupen mnohem vyšší počet umístění seniorů do rodin než u severských národů. Prvním důvodem je již zmíněná větší orientace k rodině u jižních států, druhý důvod vyplývá z ekonomické situace. V některých státech představuje chudoba ve stáří stále ještě vážný problém. Senioři na jihu musejí zpravidla hospodařit s mnohem menšími příjmy než na severu. Bydlení společně s dětmi však nemusí nutně znamenat bydlení ve společné domácnosti. Zejména v Rakousku a Německu je oblíbeným modelem bydlení společně s rodiči, ale každý ve svém bytě nebo přístavbě.

Výsledky průzkumu

Z provedeného průzkumu vyplývá, že například v Dánsku žije pouhých 13 procent dotazovaných dohromady s některým ze svých dětí. Respondenti dále uvedli, že pouze 42 procent z nich má každodenní kontakt se svými rodiči. Pro srovnání uvedeme Španělsko, kde celých 52 procent dotázaných žije dohromady se svými dětmi a téměř 90 procent jihoevropanů se vídá se svými rodiči každý den.
  • Na jihu Evropy pomáhají důchodci v průměru 4,5 hodiny denně při péči o vnoučata.
  • Na severu Evropy pomáhají důchodci svým dětem zejména finančně.

Domovy důchodců

Domovy důchodců zřizují obce nebo nestátní neziskové organizace. Jedná se o levnější variantou pečovatelských domů a soukromých seniorských rezidencí.  Rozdíl mezi domovem důchodců a pečovatelským domem je v tom, že v domově důchodců nemají jeho obyvatelé samostatné byty, ale žijí v jedno až třílůžkových pokojích.
  • Cena za pobyt v jednolůžkovém pokoji včetně stavy a služeb se pohybuje v průměru kolem 7000,- Kč za měsíc.
Bohužel domovy důchodců v sobě stále ještě nesou pejorativní nádech. Při vyslovení toho pojmu se nám spíše než radostné stáří vybaví smutné osudy osamělých dědečků a babiček, odkázaných na pomoc cizích lidí. Naštěstí se i u nás podmínky pro život v domovech důchodců zlepšují. Domovy důchodců se přibližují evropských normám, bývají umísťovány do zrekonstruovaných prostor zámků nebo jsou pro ně stavěny zcela nové budovy. Jejich tvůrci se snaží, aby se tu penzisté cítili co nejvíce jako doma, ať už se jedná o poskytovanou péči či celkové působení interiéru a exteriéru budovy.
ab
ab
ab
ab
ab